Socialistická vláda vyhlásila skrytý „třídní boj“ všem, kteří nechtějí být nadměrně závislí na přerozdělování. Svými opatřeními ničí živnostníky, drobné podnikatele a všechny další, kteří chtěli vzít svůj osud do vlastních rukou. Současná i minulé socialistické vlády dosáhly nejvyšší míry klientelismu za posledních 15 let. Opatření přijatá především těmito vládami vytváří podmínky pro bujení korupčního prostředí a vyhání celou řadu ekonomických subjektů do zóny šedé ekonomiky. Podobným způsobem se chová socialistická vláda i v případě tzv. Švarc systému.
Od loňského října začal platit Zákon o zaměstnanosti, který především ve svém 13. paragrafu komplikuje situaci živnostníkům při poskytování služeb jiným zájemcům. Až dvoumilionová sankce hrozila firmám, které by byly přistiženy Úřadem práce při zaměstnávání některých profesí na živnostenský list. Tím se přitvrdil zákaz, který obecné používání tzv. Švarc systému zakazuje již delší dobu. V čem je tedy problém. Především v tom, že se firmy snaží minimalizovat své náklady a tato minimalizace se vztahuje i na snižování nákladů spojených s pracovní sílou. Pokud firmy zaměstnávají zaměstnance, musí za ně odvádět v plné výši zdravotní a sociální pojištění, což jejich náklady zvyšuje celkově zhruba o třetinu. Použijí-li však pro výkon práce lidi, kteří mají živnostenský list, sami si vedou účetnictví a starají se i o odvodovou povinnost státu na zdravotní a sociální pojištění ušetří si tím část nákladů. Prostě se jim zlevní výroba nebo poskytování služeb. Firmy navíc mohou daleko pružněji reagovat na změny nabídky a poptávky po jejich produktech a většinou mívají s živnostníky uzavřenou smlouvu tak, aby jim nemuseli vyplácet odstupné a výpovědní lhůta nebyla tak dlouhá jak jim nařizuje Zákoník práce. Zlepšuje to tedy pružnost na trhu práce a částečně zvyšuje mobilitu pracovní síly.
Živnostníci však neodvádí tak vysoké odvody sociálního a zdravotního pojištění jak by si přál stát, protože je počítají jiným způsobem než v zaměstnaneckém poměru. Paradoxní na celé situaci je, že samotné zákonodárné instituce, tzn. Poslanecká sněmovna i Senát Parlamentu České republiky, využívají tohoto systému skrytě pro zaměstnávání asistentů a dalších pracovníků, kteří dělají servis našim zákonodárcům.
Kolem zákazu Švarc systému teď probíhá legislativní kolečko. Senát v lednu zrušil sankcionování zaměstnavatelů používajících Švarc systém. Poslanecká sněmovna v únoru upravila příslušný paragraf, který byl ve svém důsledku pro zaměstnavatele ještě nevýhodnější, protože umožňoval Úřadům práce poměrně libovolně hodnotit podmínky zaměstnávání živnostníků a firmě, která byla přistižena mohl Finanční úřad vyměřit doplatek pojistného za zdravotní a sociální pojištění, případně doměřit další daně.
Senát v březnu odmítl návrh na zpřesnění zákazu Švarc systému a vyjádřil se pro jeho plnou legalizaci. Novela příslušných paragrafů se tedy opět dostává do Poslanecké sněmovny a nejistota kolem problematiky zůstává.
Co by pomohlo? Jednoznačně systémové změny. Nezakazovat něco co v tržních ekonomikách funguje. Nevyhánět živnostníky do šedé zóny ekonomiky.
A v čem je největší problém? V rozdílných částkách, které platí zaměstnavatelé a zaměstnanci na zdravotním a sociálním pojištění oproti živnostníkům. Jaké je řešení? No přece snížit tyto částky zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby se přiblížily položkám, které platí živnostníci. A čím nahradit případný výpadek? Šetřením výdajů státu.
