Profesor sociologie Jan Kellerv pořadu ČT 2 „Ta naše povaha česká“ (7.3., 20:00) věnovaném fenoménuhypermarketů v ČR vyslovil několik tezí, které můžeme zcela jistě označit zaekonomická sofismata současnosti. Slyšíme je téměř denně, hlásají je zástupy„expertů“ a také politici se rádi přidají. Na jejich nesmyslnosti však nemůženic změnit ani mínění tisíců expertů, politiků či novinářů.
I.
Podívejme se tedy, co profesorKeller při kritice hypermarketů tvrdí, a prozkoumejme smysluplnost jeho tvrzení:
1) Dooblasti přijde nový hypermarket, nasadí nízké ceny, které po nějakou dobu drží,až svou konkurenci zlikviduje. Pak své ceny zvýší a někdy až nad „původníúroveň“. Lidé už pak ale nebudou mít na výběr.
Předně je třeba říci, ženeexistuje nic jako „nízká“ či „vysoká“ cena v obecném smyslu. Ekonomickékategorie jsou subjektivní; co je pro jednoho cena nízká, může pro druhého býtcenou neskutečně vysokou.
Dále je důležité si uvědomit, žecena je výsledkem vzájemné lidské interakce, přesněji řečeno výsledkemdobrovolné směny. Uskutečňuje se tehdy a jen tehdy, hodnotí-li ji ex anteobě strany jako zvyšující jejich vlastní užitek.
Uvažujme situaci, že snížením cendojde, ceteris paribus, k likvidaci konkurentů, pakliže se titonovým podmínkám na trhu nedokáží přizpůsobit. Konkurenti neexistují, nabízejícíje jediným hráčem na trhu. Teď musíme po vzoru Kellerova tvrzení nechat tentonabízející subjekt zvýšit ceny. Stane se skutečně to, co Keller předpovídá?Nikoli.
Zatím jsme totiž odkryli pouzečást tohoto dynamického procesu. Ovšem je to část, kde se ve své „analýze“autor námi zkoumaného výroku zastavil. Zvýší-li nabízející ceny, ukazuje tím napotenciální ziskové příležitosti pro další nabízející. Zcela jednoduše řečeno,zatímco profesor Keller nechá spotřebitele nakupovat v onom jedinémhypermarketu za „vysoké ceny“, vědec-ekonom se bude nezaujatě dívat, kterak senedávno uzavřené samoobsluhy znovu otevírají či kterak se za humny staví dalšíhypermarket, a to ku prospěchu spotřebitelů.
Přeci však existuje jednamožnost, kdy bychom mohli obavy o „možnost výběru“ považovat za oprávněné.Stalo by se tak tehdy, pokud by existovala nějaká administrativní (tedy státemči jeho součástmi vytvořená) překážka vstupu do odvětví. Pak by nedošlok procesu, který jsme popsali výše, a spotřebitelé by utrpěli újmu. Ovšemo tomto profesor Keller nehovořil.
2) Nízká cena v hypermarketech je iluzorní,hypermarkety totiž nezahrnují do nákladů negativní externality.
Tototvrzení ovšem, bohužel, nenásleduje žádný, byť demonstrativní výčet negativníchexternalit, které hypermarkety svou existencí způsobují. Divák tak byl ochuzeno, na představitele hlavního proudu zcela unikátní, dotažení pojmu externalitydo svého logického důsledku. Jan Keller totiž na své internetové stránce podheslem „Externality“ mj. píše:
„Přímo čítankovým příkladem je budování supermarketů, jež jsou zhlediska čistě ekonomického nejefektivnějším způsobem, jak distribuovatvyrobené zboží. Tento způsob je natolik efektivní a finančně výhodný, že orozsahu externalit, jež vyvolává, se zatím raději příliš nemluví. Patří k nimohrožení tradičního rázu měst, úpadek drobného obchodu, diskriminace kupujícíchbez vlastních automobilů, růst monopolizace v oblasti distribuce, růstnezaměstnanosti, pokles kvality sociálního zabezpečení zaměstnanců a řadanegativních ekologických dopadů v souvislosti s transportem zboží i s obalovoutechnikou, na níž je rentabilita supermarketů úzce závislá. [1]
Krátcesi připomeňme, co standardní ekonomická teorie za externality považuje. Jednaz definic říká:
„Externalita je jakýkoli dopad na osoby, které nejsou přímou součástíkonkrétní transakce“ [2]
Negativníexternalita je pak tedy náklad, který z této transakce vzniká třetístraně. Vrátíme-li se ke Kellerovu pojetí, vidíme že je neobvykle široké.Definice jej však umožňuje. Že sám pojem vede k absurdním závěrům, ukázalsám profesor Keller.
Negativníexternalitou je tak třeba i výsledek konkurenčního procesu, kdy neefektivníprodejce je nucen opustit trh. Negativní externalitou je přirozená přeměnalidských sídel a je jí také rozhodnutí postavit pro své zákazníky garáž.
Uvědomujesi profesor Keller, že kdyby naši předkové chtěli „internalizovat“ externalitys logickou důsledností jakou sám prokázal, pak by dnes nemohl býtprofesorem sociologie, a to jednoduše proto, že by zde zcela jistě nebyl nejenon, ale vůbec nikdo? Ideální svět bez externalit je světem bez lidí. A bezsociologie…
II.
V onompořadu zaznělo takovýchto tvrzení daleko více. Soustředili jsme se však pouzena dvě nejzásadnější. Ukázali jsme, že profesor Keller se ve svém pokusu oanalýzu následků snížení cen mýlí, neboť považuje trh po takovém kroku zastatický. Obava o „možnost výběru“ jev podmínkách svobodné konkurence (bez omezení vstupu do odvětví)neopodstatněná. Dále jsme pomocí vlastních úvah profesora Kellera dospěli kezcela absurdním implikacím pojmu „negativní externalita“. Použití tohotopojmu ke kritice „nízkých cen“ v hypermarketech je pak o to nesmyslnější.
[1] Viz http://www.darius.cz/jankeller/cl11p.html
[2] McAfee, R.P.: Introductionto Economic Analysis, California Institute of Technology 2005, str.229. Dostupné na http://www.introecon.com/currentdraft.pdf
