Minulý týden spadla skoro z čistého nebe zpráva, že ČEZ by mohl založit společný podnik s maďarskou rafinerskou společností MOL. Cílem má být výstavba dvou elektráren na zemní plyn. Jedné na Slovensku (v areálu Slovnaftu, který vlastní MOL), druhé v Maďarsku (v tamější rafinerii Százhalombatta).
Není přitom bez zajímavosti, že v rozsáhlé prezentaci o možných zahraničních akvizicích pro nedávné zasedání dozorčí rady nepadlo o společném podniku s MOL ani slovo. A to přesto, že uvnitř firmy se o takových plánech vědělo. Přitom by nešlo o žádnou maličkost – kromě výstavby dvou elektráren (každá o 300 MW instalovaného výkonu v elektřině) by snad součástí dohody o spolupráci mělo být i majetkové propojení. Spíše to vypadá, jako by případnou spolupráci ČEZ a MOL inicioval někdo z úrovně ještě vyšší, než je vedení společnosti.
Bílý rytíř z Česka
Pokud opravdu ČEZ nakoupí desetinu akcií maďarské petrolejářské firmy MOL, pak je důvod takové transakce jasný. Čeští energetici by mohli fungovat jako „bílý rytíř“. Jinými slovy jako společnost, která nakoupí akcie MOL proto, aby zabránila jejímu ovládnutí rakouským rivalem ÖMV.
Za tento „šlechetný čin“však bude ČEZ samozřejmě něco chtít. Podle stávajících zpráv by to měl být zpětný odkup akcií (s prémií) a zejména možnost postavit elektrárny ve dvou zmíněných areálech.
Držení akcií MOL totiž pro ČEZ nemá vůbec žádný smysl, neboť obě firmy jsou obchodně prakticky nepropojitelné. Jediného logického pojítka mezi oběma společnostmi – totiž tranzitních plynovodů a prodeje zemního plynu – se MOL před nedávnem zbavil ve prospěch německého E.ON, respektive jeho dceřiné společnosti Ruhrgas.
Na druhou stranu možnost výstavby plynových elektráren v areálech rafinerií MOL má své výhody. Jedná se totiž o místa s bezproblémovým vyvedením elektrického výkonu, kde je dostupné i předpokládané palivo (zemní plyn). Navíc by rafinerie mohly být i dobrým odběratelem jak vyrobené elektřiny, tak přebytkového tepla.
Velmi výhodná je i lokace elektráren – Slovensko i Maďarsko jsou zeměmi, kde chybí jak výkon pro výrobu elektřiny, tak kapacity pro poskytování systémových služeb a ceny elektřiny jsou tam velmi vysoké. Není proto divu, že třeba na Slovensku uvažuje ČEZ i o dalších projektech – např. o výstavbě elektrárny v Trebišově nebo v areálu US Steel Košice.
Ďábelské detaily
Myšlenka propojení ČEZ a MOL tedy není v principu špatná a celá transakce může být pro českou firmu výhodná. Ale jak to často bývá – čertovo kopýtko je ukryto v „detailech“.
Zaprvé, dohody mezi ČEZ a MOL by neměly obsahovat perličky typu „dodávka elektřiny pro MOL pod tržní cenou“, což Maďaři žádají. Dále, mají-li být pro ČEZ výhodné, musejí být zamýšlené elektrárny postaveny rychle a levně. Bohužel však firma nemá příliš dobré výsledky ani v jedné z těchto disciplín, neboť systematicky podhodnocuje jak náklady na výstavbu zdrojů, tak termíny dokončení. Stejně tak v poslední době nadhodnocuje hodnotu svých akvizic (zejména se jedná o elektrárny Varna, Skawina a Elcho).
Politická aktovka
Pokud bychom navíc sečetli v současné době jasné investiční projekty ČEZ, pak je možné, že ani společnost tak veliká nebude schopna svoji expanzi v budoucnu financovat. Připomeňme, že má v plánu obnovu uhelných elektráren v Čechách, výstavbu elektrárny Gacko 2, vynucené investice v Bulharsku a Polsku, výstavbu elektrárny v Rusku a dostavbu Temelína…
Stejně tak není jisté, že se ČEZ podaří v případě investic udržet na „uzdě“ náklady výstavby, pokud toho není schopen i v případě mnohem jednodušších akvizic.
Stručně řečeno – pokud vše dopadne podle zveřejněných plánů, zahraje si ČEZ part v politické hře zvané „rozvoj maďarsko-rakouského přátelství“. A získá za to možnost postavit elektrárny v zemích, kde dosud žádné nemá. Jak s touto možností naloží, je ale už zcela jiná otázka.
