Na první pohled se může zdát, že Bulharsku nic nebrání v dohánění západní Evropy. HDP v prvním čtvrtletí roku 2008 oproti loňsku vzrostl o sedm procent. Nezaměstnanost během tří let klesla z dvanácti na šest procent. Oficiální devizové rezervy se za čtyři roky zdvojnásobily. Veřejné finance vykázaly v roce 2007 přebytek 3,8 procenta HDP. Veřejné zadlužení kleslo z 50 na méně než dvacet procent HDP. Výnosy z daně z příjmů rostou i přesto (či snad proto), že v roce 2008 byla zavedena desetiprocentní rovná daň.
Bulharský leva je pevně vázán na euro. To prakticky znamená ztrátu autonomie měnové politiky, přebírání úrokových měr eurozóny a vyšší inflaci. Negativní úrokové míry vedly k rychlému růstu úvěrové aktivity. V letech 2002 až 2007 rostly kumulované bankovní úvěry průměrným ročním tempem 33 procent. Centrální banka proto loni v září zvýšila požadavky na povinné minimální rezervy z osmi na dvanáct procent. Přesto na konci června 2008 představovaly úvěry poskytnuté soukromým subjektům 69,4 procenta HDP. Ve srovnání s eurozónou není problém v objemu úvěrů vzhledem k HDP, ale v dynamice, kterou byl dosažen. Dostupné dluhové financování se totiž projevilo vrůstu investic, spotřeby, dovozů i cen aktiv. Investice dosahovaly na konci roku 2007 neuvěřitelných 37 procent HDP. Soukromou spotřebu ilustruje počet prodaných aut, který v první půlce roku 2008 vzrostl o dvacet procent. To je druhý nejvyšší růst v Evropské unii. V absolutních číslech však byl mnohem vyšší počet dovezených aut z druhé ruky. Ten vzrostl o 70 procent.
Dynamický vývoj ekonomiky se odráží v její odvětvové struktuře. Jasně se daří stavebnictví a finančním službám. Expanduje průmysl stavebních hmot a výroba nábytku. Poptávka po komoditách vedla k růstu v produkci dřeva, mědi, zinku a olova. Zvyšování spotřeby v kombinaci s restrukturalizací sektoru podpořilo maloobchod. V Bulharsku investují IKEA, Metro i Carrefour. Velká část bulharského růstu je patrně důsledkem zdravého dohánění, jak se země zapojuje do ekonomických příležitostí v Evropě. Odlišit však prvky prokazatelně zdravého sbližování výkonnosti ekonomik od přehřívání a jeho sekundárních důsledků, je velmi obtížné. Hrozbu představuje i vnější nerovnováha. Deficit běžného účtu, který činil v roce 2002 méně než šest procent HDP, vzrostl na více než 21 procent v roce 2007. Ten byl doposud poměrně snadno kompenzován přílivem přímých zahraničních investic. To však platilo v minulosti. Do budoucna je nutné se ptát, zda budou mít zahraniční investoři v čase pokračující takzvané úvěrové krize dostatek likvidity. Další otázkou je struktura přímých zahraničních investic. V letech 2005 až 2007 plynulo 40 procent zahraničních investic do stavebnictví a realit, zatímco do výrobních odvětví směřovalo jen patnáct procent investic. Roste vnější zadlužení; hrubý zahraniční dluh na konci dubna 2008 činil 93,8 procenta HDP.
Dynamický vývoj hospodářství bylo v posledních letech možné pozorovat zejména v odvětví nemovitostí. Bytové jednotky jsou zastaralé a hypoteční úvěry mají potenciál pro další růst. Ačkoli hypotéky sice v posledních letech rostly tempem mnoha desítek procent ročně, činil jejich celkový objem na konci roku 2007 jen deset procent HDP. Poradenská firma Knight Frank uvádí, že v prvním čtvrtletí roku 2008 rostly ceny nemovitostí nejrychleji na světě právě v Bulharsku – anualizovaným tempem 31,5 procenta. Bouřlivý rozvoj zaznamenal segment apartmánů a druhého bydlení. Realitní makléři hovoří o poklesu prodejů apartmánů Britům a Irům na jednu pětinu stavu před rokem a uvádějí, že tento výpadek nebyl dostatečně nahrazen (byť rostoucím) zájmem Rusů a Řeků. Bulharské banky jsou opatrnější a více se ptají, komu půjčují. Zahraniční kupci musejí důsledně dokládat svou úvěrovou historii.
Turistický ruch vytváří asi šestinu pracovních míst. Nízké ceny, moderní ubytovací kapacity a nabídka charterových letů do Bulharska lákaly v posledních letech stále více návštěvníků. Aktuální sezona však patrně nebude z nejúspěšnějších. Sice bouřlivě roste nabídka ubytovacích kapacit, současně však poptávka nenaplňuje očekávání. Stálý zájem o Bulharsko mají Němci, poptávka však klesá ze strany Skandinávců. Rostoucí nabídka tlačí ceny ubytování dolů. Během hlavní sezony krachovaly tři až čtyři přímořské hotely za týden. Situace v horských střediscích se příliš neliší.
