S jistým pobavením jsem si přečetl článek George Monbiota s názvem Boj o demokracii – Tesco je nezastavitelné (článek je přetištěn z britského Guardianu). Autor zde popisuje svůj marný boj proti tomu, aby se v jeho malém městečku otevřel nový supermarket Tesco. Monbiot přitom věc podává tak, jako kdyby se na obyvatele městečka nezadržitelně valila jakási obrovská přírodní pohroma, před níž není úniku:
„Jako všichni ostatní jsem bezmocný. Sleduju, jak se zpomaleným pohybem realizuje katastrofa.“
Jaká konkrétní katastrofa podle autora hrozí, pokud úřady povolí otevřít v dané lokalitě nové Tesco? Následně prý zaniknou malé obchůdky, neboť nebudou schopny konkurovat službám, jež zákazníkům Tesco nově nabídne:
„Pokud bude toto monstrum postaveno, všechno, co je mimořádné a cenné a charakteristické na našem městečku – výstřední starobylé obchody, nejstarší zemědělský trh v Británii, aktivní komunita – bude jím zastíněno. Tesco nás zničí.“
Předně je nutno konstatovat, že otázka, jaký dopad mají hypermarkety a supermarkety na menší obchody, je ve skutečnosti značně sporná. Kvalitních empirických prací, které se této otázce detailně věnují, se vyskytuje až překvapivě málo. Je přitom nezbytné upozornit, že se nelze omezit na zkoumání toho, jaký efekt má otevření nového Tesca či Wal-Martu na ty malé obchody, pro něž super- a hyper- markety představují přímou konkurenci (např. drobné obchůdky s potravinami). Důležité je se zaměřit na celkové dopady, které má otevření hypermarketu na sektor všech drobných obchodů a živnostníků. Otevření nového hypermarketu totiž může zároveň i mnoha způsoby vznik nových drobných obchodů, kavárniček atd. stimulovat. Je přitom ryze empirickou otázkou, který z těchto protichůdných vlivů v konkrétním případě převáží. Dosud pravděpodobně nejpečlivější empirickou studií, která byla na toto téma publikována, je článek ekonomů Russella S. Sobela a Andrey M. Dean „Has Wal-Mart Buried Mom and Pop?: The Impact of Wal-Mart on Self Employment and Small Establishments in the United States.“ [Economic Inquiry 46, No. 4 (říjen 2008), str. 676-695]. Autoři zjistili, že neexistuje žádný statisticky významný vztah mezi otevřením nového Wal-Martu a počtem malých obchodů a živnostníků, alespoň co se týče situace v USA. [Pozn: čtenáři si mohou přečíst i reakci autorů na kritiku této studie ze strany aktivistů bojujících proti Wal-Martu.]
****
Pozn. red: Britské ministerstvo životního prostředí, dopravy a regionů publikovalo stotřicetistránkovou studii „The impact of large foodstores on market towns and district centres“ (Dopad velkých potravinových supermarketů na malá města s trhy a na okresní střediska) / CB Hillier Parker, Savell Bird Axon, Londýn, 1998, ISBN: 0117534781. Shrnutí jejích závěrů, že totiž supermarkety mají záporný dopad na malá města a na okresní střediska, a že míra toho záporného dopadu závisí na místních okolnostech, je v angličtině zde.
****
Ještě daleko podstatnější je ovšem skutečnost, že otevření nového Tesca samo o sobě není schopno „zlikvidovat“ ani jeden malý obchůdek. Samotné otevření Tesca totiž znamená pouze to, že se spotřebitelům rozšiřuje množina alternativ, z nichž si mohou vybírat. Absolutně nic jim nebrání v tom, aby zcela ignorovali či bojkotovali služby, které jim Tesco nově nabízí. Mohou tudíž i nadále dávat přednost službám, které jim nabízejí drobné obchůdky. Při takovýchto spotřebitelských preferencích by se posléze ocitlo v ekonomických potížích nové Tesco, nikoli malé obchody. Krach menších obchodů s potravinami může nastat jen tehdy, pokud zákazníci, kteří doposud využívali služeb těchto obchodů, začnou v masovém měřítku preferovat služby, které jim nabídlo nově otevřené Tesco. Tato změna spotřebitelského chování ovšem pramení z toho, že spotřebitelé mají pocit, že jim Tesco nabízí lepší služby než drobné obchůdky. Jsou to tedy v posledku spotřebitelé samotní, kdo rozhoduje o tom, zda bude ekonomicky úspěšnější nově otevřený hypermarket anebo jemu konkurující drobné obchůdky.
Z tohoto hlediska jsou Monbiotovy nářky ohledně údajné „nezadržitelné katastrofy“ zcela liché. Kdyby drtivá většina obyvatel dotyčného venkovského městečka byla vskutku radikálně proti nakupování v Tescu a tohoto svého postoje se důsledně držela v praxi, pak by v onom městečku kvůli otevření Tesca nezkrachoval ani jeden drobný živnostník. Obyvatelé by totiž své chování nezměnili, nýbrž by i nadále nakupovali v drobných obchodech, jak tomu bylo před příchodem Tesca.
Panu Monbiotovi bych vřele doporučoval, aby ze studijních důvodů pečlivě shlédl příslušný díl Southparku, jenž podobné výroky výtečně paroduje. Možná by pak pochopil, kdo v konečné instanci rozhoduje o tom, kdo bude na trhu úspěšný a kdo zkrachuje.
[Závěrečná poznámka: tím ovšem v žádném případě nehodlám hájit firmy, jejichž expanze je přímo či nepřímo podporována státní pomocí (např. vyvlastnění pozemků z důvodu tzv. „veřejného zájmu“, selektivní investiční pobídky etc.). Neznám ostatně jediného představitele klasického liberalismu, který by se selektivní podporou určitých firem či odvětví souhlasil.]
