aneb Skyscraper index opět na scéně
Tak už je to tady zase. Mrakodrapový index nám opět potvrdil svou vypovídací schopnost – tentokrát byla ohniskem Dubaj.
Ještě před pár měsíci ohromovali šejkové svět monstrózními plány na množství velkolepých staveb. Jednalo se mimo jiné o obrovský podvodní hotel Hydropolis, největší zážitkový park světa a přístavní komplex dvou stovek mrakodrapů, komplex 300 uměle vybudovaných ostrovů a hlavně Burj Dubaj – zcela nový nejvyšší supermrakodrap světa o výšce více než 800 m. A do budoucna ještě vyšší budova dosahující neuvěřitelných 1200 m. Tyto smělé plány zdánlivě popíraly probíhající světovou krizi a zdálo se, že Dubaj je vůči ní zcela imunní. V listopadu tohoto roku však došlo i na šejky, když státem vlastněná developerská firma Dubai World požádala své věřitele o odložení splátky dluhů, které měly dosahovat 59 miliard dolarů. Všechny komentáře tuto událost označovaly přízvisky jako „zcela nečekané“ nebo „naprosto šokující“.
Ti, kdo znají tzv. Skyscraper index, už tolik překvapeni nebyli, protož z něho se dalo něco podobného s velmi vysokou pravděpodobností vyvodit. O co se vlastně jedná?
Jako první si v roce 1999 povšiml pozoruhodné časové souslednosti mezi výskytem nejvyšších budov světa a nastávajícími hospodářskými problémy ekonom Andrew Lawrence a tento vztah nazval mrakodrapovým indexem, který je však více než indexem vypozorovanou statistickou pravidelností. Hlavní teze tohoto konceptu je velmi prostá – budování nejvyšších staveb světa s sebou přináší blížící se ekonomický pokles. Mohli bychom to i otočit – přicházející vrchol hospodářského cyklu s sebou přináší mrakodrapové rekordmany. Michael Fitzgerald ve svém článku „The Skyscraper Index Strikes Again“ k tomuto trefně poznamenal, že už od doby budování mytické babylónské věže, kdy došlo ke zmatení jazyků, nám extrémně vysoké budovy jasně signalizují příchod problémů.
Je tato pozorovaná pravidelnost pouze shodou okolností, nebo za ní stojí nějaký reálný fundament? A proč potom dochází k budování nejvyšších budov světa právě v době, kdy se blíží ekonomická krize?
Nejprve se pojďme podívat do historie minulého století a ukažme si, na jakých datech a faktech je Skyscraper Index postaven. Většina „důkazů“ pochází ze Spojených států, které jsou skutečným rodištěm mrakodrapů. V roce 1908 zde byl dokončen mrakodrap Singer Building a v roce následujícím Metropolitan Life. Obě stavby byly doprovázeny bankovní panikou, jíž padlo za oběť mnoho bank a firem. Další důležité milníky indexu pak přináší následující tabulka.
Jak je patrné, prakticky všechny významné hospodářské krize byly doprovázeny výstavbou mrakodrapů, které jakoby předznamenávaly blížící se změnu trendu. Není pochyb o tom, že v době ekonomického boomu odvětví stavebnictví expanduje a jedním z jeho blyštivých majstrštyků jsou právě mrakodrapy. Za memento současné krize v českých podmínkách můžeme považovat budovu City Tower v centru Prahy, která byla dokončena v roce 2009. Je to v současné době nejvyšší budovou Česka a je dílem developerské společnosti ECM, která byla a je krizí silně postižena a na obrat k lepšímu si bude muset určitě ještě chvíli počkat. Výstavbu další nejvyšší budovy v Česku si tak nejspíš budou v ECM dlouho a důkladně rozmýšlet.
Podrobnější analýzu a vysvětlení mrakodrapového indexu poskytl ekonom Mark Thornton ve své studii „Skyscrapers and Business Cycles“, který identifikoval tři klíčové efekty, jež nám mohou pomoci osvětlit vztah mezi hospodářským cyklem a výstavbou mrakodrapů. Klíčovou proměnnou je výše úrokových sazeb, kdy „uměle levné“ peníze umožňují start úvěrové expanze a mají i několik dalších, pro obor stavebnictví velmi významných efektů.
1) Prvním z nich je nepřímá závislost cen pozemků na snížení úrokových sazeb. Nižší sazby mají za následek růst ceny pozemků.
2) Dále, uměle nízké úrokové sazby vyvolávají expanzi v odvětví kapitálově náročných odvětví a obecně zvětšují průměrnou velikost firem – tudíž vytváří tlak na růst kancelářských kapacit a výstavbu nových administrativních prostor.
3) Konečně, aby bylo možno překonat předchozí výškové rekordy, je třeba, aby byly při stavbě využity důmyslnější postupy a nové technologie, což si pochopitelně žádá náklady na výzkum a vývoj. Levné úvěry investorům přesně toto umožňují. Proto je období boomu využito k práci na takovýchto technologiích, které jsou pak aplikovány při konstruování nových výškových budov.
Sám Thornton však uznává, že mrakodrapový index není ani zdaleka bezchybným vodítkem a v minulosti už několikrát nedokázal předpovědět blížící se krizi, resp. se během krize, ani těsně před jejím příchodem, mezi výškovými budovami neobjevil žádný nový rekordman.
Není tedy ve všech případech zcela neomylný, ale jako indikátor přicházejících potíží funguje celkem spolehlivě. Dnešní Dubaj toho budiž jedním z důkazů.
