Téměř denně nacházíme neustále se opakující chování, jež se dá považovat za korupční, a přitom nikoho nevyvádí z míry. Stále častěji máme možnost sledovat studie dokazující, jak tvrdě náš letargický postoj dopadá na prosperitu národa. Poslední světové studie dokládají neblahý dopad netransparentnosti vládního rozhodování na investice, a tím na ekonomický růst.<?xml:namespace prefix = o ns = „urn:schemas-microsoft-com:office:office“ />
Ekonomové se zatím neshodli, co všechno jde pod pojem „korupce“ zahrnout, je však zřejmé, že ani jedna z činností, které ekonomové za korupci považují, výrazně hospodářství neprospívá, ale hlavně neprospívá „zákazníkům“ všech veřejných instituci. Neprospívá ani nám, občanům.
Ve své podstatě korupce a všechny projevy její existence vyplývají přímo z podstaty veřejných instituci. Největším problémem není umělé nastavení podnětů, které by nabádaly úředníky nebo politiky k slušnému a férovému chovaní. Vždycky se objeví příbuzní, movití nebo pouze sympatičtí, kteří si zaslouží místo někde na úřadu, místo na kandidátce nebo pozici tiskového mluvčího. Takovému chování se nelze divit, je naprosto přirozené. Celník bude asi považovat drobné spropitné za rychlé odbavení náklaďáku jako samozřejmost, vždyť na tom tvrdě pracuje. Problém není v lidech, nelze čekat, že nahrazením zkorumpovaného jiným, mladším, plným ideálů, korupci vymýtíme. Naopak – mladý a plný ideálů své ideály pouze rychleji ztratí.
Víme, jak vznikne korupční člověk
Problém plyne přímo z podstaty samotného úřadu. Byrokrat má moc rozhodovat o osudech občanů, aniž by nesl přímé náklady spojené s poskytováním veřejných služeb. Byrokrat je monopolista v konečném důsledku rozhodující o rozdělování veřejných prostředků, aniž by je získal vlastní prací, samozřejmě ve vlastním zájmu, ať je ten zájem jakýkoli. Na rozdíl od běžného „tržního“ monopolu nenese náklady svých rozhodnutí, neboť tyto náklady jsou prakticky neomezené, což vyplývá ze samotné podstaty násilného uvalování daní na obyvatele a firmy. Je jedno, jestli se nacházíme v 19. nebo 21. století. Byrokrat, aby maximalizoval svůj prospěch, se snaží naopak své náklady co nejvíce maximalizovat. Nejlepším způsobem, jak zvýšit „důležitost“ svého úřadu, je najít další „důležité“ administrativní komplikace, ze kterých mohou plynout nejen úplatky, ale také možnost jistoty zaměstnání. Maximalizace rozpočtu je alfou a omegou byrokracie.
Korupce – normální způsob obživy?
Mnoho obyvatel České republiky si možná dobře uvědomuje základní potřeby byrokrata. Pravděpodobně proto, že před rokem 1989 byli prakticky všichni ve stejné pozici. To, co mnozí v té době považovali za naprosto normální způsob výdělku, lze jednoduše nazvat korupcí. Strašné je, že i dnes spousta lidi tento model vnímá jako jediný způsob slušnější obživy. Mít vlivného známého je pomalu důležitější, než něco umět. Byrokraticky aparát s politiky v čele nelze považovat za korupcí neposkvrněný, ne proto, že by lidé v těchto budovách byli „zlí“, ale proto, že jejich práce z podstaty věci korumpuje.
Nepodporujme korupci
Je proto povinností každého občana, který má zájem na rozvoji svého národa, proti korupci bojovat. Znovu, ne proto, že by lidé, kteří přirozeně ke korupci tendují, byli „zlí“, ale proto, že byrokratický systém založený na centralizovaném rozhodování státu ze své podstaty korumpuje. Korumpuje proto, že neposkytuje žádoucí podněty pro spontánní rozvoj národa. To samozřejmě platí i pro firmy a jejich firemní kulturu, která ovlivňuje celkový kulturní vývoj společnosti.
Ekonomická teorie několik stovek let obohacuje naše poznání tím, že ukazuje, jakým způsobem soukromé podnikání za účelem zisku přispívá k prosperitě národa. Ekonomická teorie také dokládá, že centralizovaná byrokratická kontrola státu není schopna řídit složitou společenskou organizaci, pokud nerespektuje základní instituci kapitalismu, jíž je soukromé vlastnictví. Nebuďme proto letargičtí, nedávejme korupci příležitost vlastní podporou státní byrokracie. Nepodporujme rozvoj statní byrokracie uplácením. Nenechme se neoprávněně okrádat byrokratickým zřízením. Pro firemní sféru to platí dvakrát. Nejenom, že si tím zachováme cennou a stále stejně důležitou svobodu, ale také tím zamezíme další degeneraci naší společnosti, která je poznamenaná korupcí komunistického režimu.
