Ministryně školství Petra Buzková u příležitosti začátku školního rokupřipomněla 230. výročí od dne, kdy císařovna Marie Terezie zavedlapovinnou školní docházku. Tento krok označila to za její největšístátnický počin a „solidní základy“, ze kterých stále vycházíme.Povinná školní docházka už ale netrvá šest let, jako kdysi, když jsmeúpěli pod Rakouskem, ale devět. Zatímco dříve mohly být děti vzděláványi doma, dnes je „domácí škola“ úředníky likvidována. Zatímco v počátcíhrodičům za neposlání dětí do školy nehrozily tresty, dnes může býtrodič, který nechce předat své dítě k výchově státu, obviněn z„ohrožování výchovy vládeže“ dle paragrafu 217 Trestního zákona, kterýpraví:
Kdo vydá, byť i z nedbalosti, osobu mladší než osmnáct let nebezpečí zpustnutí tím, že
- svádí ji k zahálčivému nebo nemravnému životu,
- umožní ji vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo
- závažným způsobem poruší svou povinnost pečovat o osobu mladší než osmnáct let, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Aprávníci praví, že v praxi se jedná především o případy, kdy mladistvýbude opakovaně a soustavně páchat úmyslné trestné činy, přestupky nebojinak narušovat občanské soužití nebo si osvojí jiné škodlivé návyky,zájmy nebo sklony, které vážně ohrožují její tělesné nebo duševnízdraví nebo její další vývoj (zneužívání léků, ale i záškoláctví).
Tentotrestný čin je ve zvláštní části trestního zákona zařazen pod § 217,tzn. těsně před trestným činem svádění k pohlavnímu styku (§ 217a)
Něco je špatně.
Více o původu povinné školní docházky v novém e-textu „Veřejné školství a ohrožení rodiny“ z pera Sheldona Richmana.
