Ukazuje se, že státním regulacím se zkrátka uniknout nedá. Před nedávnem psal Josef Šíma o výrobci kozích sýrů, který je nucen kvůli nesmyslným euronormám prodávat svůj sýr jako krmivo pro zvířata. Jenže běda, úředník je zákeřnější, než bychom čekali. Nedosti na tom, že nám stát mluví do toho, jaké potraviny smíme či nesmíme požívat (pod zástěrkou ochrany našeho zdraví). Nyní se ukazuje, že ani volba krmiva pro naše zvířecí mazlíčky není na nás. Úředník ve spolupráci s vědcem přišel na to, že sýr s obsahem bylin a koření nesmí být prodáván ani jako krmivo pro zvířata. Ještě, že ten moudrý stát máme. Bez něj by mohlo být našim pašíkům nevolno…
Co má ale nyní dělat výrobce sýra? Stále ještě má několik málo možností. Může
- přestat svůj sýr prodávat – a všichni na tom budou tratní, protože lidé nebudou mít sýry, které jim chutnají.
- dále prodávat svůj sýr (ať už jako sýr nebo jako zvířecí krmivo), čímž se ale vystavuje nemalé pokutě.
- požádat o výjimku. Její udělení je ale podle českých hygieniků v tomto případě takřka nemožné.
- prodávat sýr jako něco úplně jiného.
Přinutí nás tedy nakonec nesmyslná byrokracie prodávat kozí sýr vyráběný podle několika generacemi osvědčeného receptu jako
Kozí sýry. Ručně hnětené. Naprosto nevyhovují žádným normám a proto nejsou určeny ke konzumaci ani lidské, ani zvířecí. Užívejte prosím pouze jako těžítko. Testováno na lidech.
Bylo by to přinejmenším smutné.