Trh funguje ve všech oblastech, ve kterých není regulován a umí produkovat jakýkoli statek či službu. Tato základní dedukce ekonomických principů platí i pro často mystifikovanou oblast obchodu se zlatem. Proč cena zlata neustále roste, i když se “ekonomikám” daří dobře? Proč právě teď dosahuje jeho cena svého maxima?
Tak jako v případě jiných statků i v případě zlata platí fundamentální ekonomické zákonitosti. Cena zlata je určena na základě aktuální nabídky a poptávky, zároveň je vyjádřena v amerických dolarech (USD). Poslední zaznamenaná cena je 433 USD/troyskou unci. Když se na počátku 70.let minulého století snažila americká vláda v čele s prezidentem Nixonem udržet Smithsoniánskou dohodou mezinárodní systém pevných kurzů bez jakéhokoli krytí, dopadlo to katastrofálně. Americká vláda symbolicky devalvovala v roce 1971 oficiální kurs dolaru na 38 USD/unci zlata z dlouhodobě udržované hranice 35 USD/unci. Jak se vyvíjela cena na trhu? Z prosincové průměrné úrovně v roce 1971 43.48 USD/unci vzrostla cena zlata do února 1973 na průměrných 74.20 USD/unci, tedy o více jak 70% a maximum v tomto roce dosáhlo 126.3 USD/unci. Růst pak pokračoval astronomickým tempem až do roku 1980, kdy dosáhla cena zlata svého historického maxima 892.1 USD/unci. Veškeré snahy státu o popírání tržní reality vždy selhaly a vždy selžou, tak jako v případě trhu se zlatem. Období 70.let pouze odráželo inflační prostředí tohoto období, tak jako celá historie vývoje ceny zlata odráží inflaci amerických dolarů. Od pádu brettonwoodského systému zlaté devizy, kdy se stal americký dolar měnou nekrytou zlatem, vzrostla do dneška jeho cena o více jak 1000% (tento růst byl rovněž způsobem zrušením regulací držby zlata individuálních subjektů v USA, ke kterému došlo v roce 1974). S růstem množství obíhajících amerických dolarů nutně roste i cena zlata, která je vyjádřena právě v této měně (přitom je nutné si uvědomit, že množství zlata roste pomalu). Na tom není nic neobvyklého, protože inflace způsobuje všeobecný nárůst cen, zlato nevyjímaje. Při grafickém znázornění je pak krásně vidět, jak cena zlata koreluje s vývojem inflace. Důsledky inflace jsou zkrátka neúprosné. V obdobích nedůvěry v papírové peníze, tak jako je tomu dnes, cena zlata dramaticky narůstá, protože se stává oblíbeným investičním nástrojem mnoha investičních fondů. To je ale pouze důsledkem expanzivní měnové politiky USA v 90.letech minulého století. Měnová politika je a zůstane dlouhodobě faktorem, který tlačí cenu zlata nahoru. Cena zlata tedy při současném dlouhodobě pokřiveném vnímání nekrytých peněz bude růst i nadále a zlato současně představuje zajímavou dlouhodobou investici.
Není náhodou, že cena zlata roste právě v okamžiku, kdy dramaticky klesá cena dolaru, která dosahuje historických minim ve vztahu k ceně Eura. Je dobré si také připomenout chvástavé řeči keynesiánců a friedmanovců ze 70.let, kdy “tito ekonomové sebejistě předpovídali, že v případě odstranění “opory”, které se zlatu ze strany dolaru dostávalo, klesne brzy tržní cena pod 35 dolarů za unci” (Rothbard,Peníze v rukou státu, str.99)
