Postup ruské vlády v kauze Jukos už nevyvolává jen rozpaky na tím co vše je možné v demokratické zemi. Jde o řízenou krádež soukromého majetku. Tak nazývají situaci zahraniční investoři Jukosu. A mají pravdu, vždyť jak to jinak nazvat.
V nedávném článku, který stručně mapoval historii tohoto případu jsem skončil u domněnek, jak by celý případ mohl skončit. Nyní je čím dál tím jasnější, jak celý případ skončí. Ruská vláda se rozhodla Juganskněftěgaz prodat 19.prosince ve veřejné aukci a to za cenu 8,65 miliardy dolarů. To je hluboko pod její reálnou cenou a odhadem poradenské firmy Dresdner Kleinworth Wasserstein, kterou si ruská vláda najala. Proč tak nízká cena? Jak jsem již naznačil, je to proto, aby Juganskněftěgaz mohl koupit zadlužený a expandující ruský Gazprom. Tomu už slíbila finanční pomoc jeho “dceřinná” firma z Německa, E.ON. Fakt, že se aukce smí účastnit i zahraniční firmy, je jen prázdným gestem, který ukazuje na neuvěřitelnou aroganci demokratické vlády. Je jasné, že žádná zahraniční firma nebude kupovat majetek, u nějž nezná jeho stav a hodnotu. Do takových aukcí jdou firmy, které mohou provést hloubkovou analýzu majetku společnosti (due dilligence), což je v tomto případě nemožné, neboť za necelý měsíc nelze něco takového zvládnout. A tak nejelgantnějším řešením se zdá být prodej Juganskněftěgazu německému E.ONu, přes který by mohla ruská vláda ovládnout ruský trh s ropou. Již dříve Gazprom koupil jinou ruskou ropnou společnost Rosněfť. Pro ruskou vládu by to bylo výhodné, protože by Juganskěftěgaz padl do rukou německé firmy, zahraničního investora a přitom by zůstal tak nějak pod jejími křídly. Skutečně skvostný nápad, jak z celé situace vybruslit a poukázat při tom, jak Rusko podporuje příchod zahraničních investorů. Ruská vláda ovládne celý domácí trh s ropou a zemním plynem. Kdysi se tomu říkávalo znárodnění.
A co bude s Jukosem samotným? Arogance vlády ve vztahu k Jukosu nezná mezí. S lidmi z Jukosu jedná vláda jak se zvířaty, nebaví se s nimi, ale rovnou je ničí. Již dříve Jukos svolal na 20.prosince tohoto roku valnou hromadu, na které chtěl s největší pravděpodobností oznámit bankrot. To ale ruskou vládu evidentně nezajímá, protože datum aukce schválně stanovila na 19.prosince. A aby Jukos bankrot opravdu vyhlásil, tak mu byl s obdivuhodnou rychlostí pro jistotu vyčíslen i daňový výměr za rok 2003 na 6 miliard dolarů. Ale jistota je jistota, že? Proto nechala ruská vláda zatknout šéfa moskevské divize Jukosu Kurtsina a právníka firmy Golobova. Oba jsou obvinění ze zpronevěry firemních prostředků. Oba totiž stát “okradli” na daních. To byl pro Jukos poslední hřebíček do rakve. Krátce na to uprchli všichni vrcholoví manažeři, včetně zahraničních, do Británie, protože se obávají o život. Jukos je nyní definitivně zničen. Ruská vláda vyvlastnila majetek v hodnotě několik desítek miliard dolarů. Jde o jednu z největších loupeží v historii lidstva.
Toto je tedy příběh instituce, která je tu k tomu, aby ochraňovala soukromý majetek před odcizením. Může se však někdo divit tomu, že tento úkol nikdy plnit nebude? Asi stěží když si uvědomíme, že sám stát je postaven na principu porušování vlastnických práv. Chtít poté, aby stát bránil všeobecnému porušování vlastnických práv je čirou schizofrenií. Mafiánské chování demokratických vlád však není ničím novým, však u “nás doma v Evropě” máme příkladů taky dost.
