Burzovní trhy jsou často označovány za barometry hospodářského vývoje, či chcete-li hospodářského cyklu. Otázka není, zda to potvrzují empirická data, ale zda existuje nutná souvislost mezi vývojem akciového trhu a hospodářským vývojem. Prvotní pohled na aktuální vývoj americké a čínské ekonomiky totiž ukazuje zajímavé věci.
Nebýt hurikánu Katrina, americká ekonomika by velmi pravděpodobně utěšeně rostla dál. Takový je alespoň názor většiny ekonomů. Měřeno pomocí růstu HDP, dosahuje americká ekonomika skutečně slušné úrovně, loni 4,2 %, letos blízko 4 %. Růst HDP přitom akceleruje od minirecese v roce 2001. K tomu všemu je míra nezaměstnanosti na velmi nízkých 5 % a to bez jakýchkoli statistických triků běžných v EU. Navzdory „dvojímu deficitu“ by se zdálo, že americká ekonomika šlape. Co ukazují burzy, Wall Street (NYSE) a technologický Nasdaq? V letech 2000-2002 ztratil Nasdaq 60 % své hodnoty. Poté ještě rok klesal a v roce 2003 systematicky získával. Jenže poslední dva roky stagnuje a je na stejné úrovni jako na začátku roku 2004. Naprosto stejně se vyvíjel i Wall Street. Jak to koresponduje s vývojem hospodářství? Navíc když statistiky ukazují, že je ziskovost amerických podniků nejvyšší v historii.
V Číně je to obdobné. Tamní vládě se nedaří snížit tempo růstu HDP a to stále přesahuje 9 % ročně. Nezaměstnanost je velmi nízká, oficiálně kolem 3 %, ve skutečnosti tak dvojnásobek. Ceny rostou mírně, do 2 %. Víme o dílčích nebezpečích a problémech čínské ekonomiky. Ta se přesto rozvíjí velmi bouřlivě a o skutečném hospodářském rozvoji není pochyb. Čínské burzy v Šanghaji a Šenženu ukazují něco jiného. Posledních pět let obě klesají a ztratily polovinu své hodnoty. Pokles se navíc zrychluje. Jak je to možné?
Předznamenávají snad americké a čínské burzy nadcházející recesi? Kdyby ano, pak bychom se museli ptát proč to obchodníci předvídají tak dlouho dopředu, protože americké burzy nerostou už dva roky a čínské dokonce pět let. Klíčem k odpovědi bude zřejmě pohled na soudobé ekonomické indikátory. Makroekonomické indikátory jsou do značné míry zbytečné a neslouží k tomu, k čemu mají, tedy ke zobrazování hospodářského vývoje. Indikátor HDP je v troskách a používá se už jen z nouze. Růst HDP nesmí být s ekonomickým růstem ztotožňován, protože ho nijak neměří ani nezobrazuje. Vidíme-li nárůsty HDP, vidíme tím rozsah měnové expanze v dané zemi. Tento fakt také vrhá jiné světlo na otázku, co vlastně burzy v USA a v Číně indikují, zda-li vůbec něco.
Vyspělé burzy jsou téměř dokonalým obrazem ekonomiky. Důvod je prostý, obchodují se na nich firmy, které národní ekonomiky vytvářejí. Sice zdaleka ne všechny firmy, ale i tak burzy poskytují dobrou aproximaci skutečné struktury ekonomiky. Takovým případem jsou americké burzy, kde je vysoká likvidita a velký počet primárních emisí. Proč ale americké akcie nerostou? Jsou to obavy obchodníků z dalšího vývoje. Analýzy firem a investiční doporučení se dějí na základě odhadu budoucích výnosů. A tady je zásadní problém. Výhled posledních několik let nijak radostný není a tak současné vynikající finanční výsledky jsou sice zohledněny, ale ne přeceňovány. Spoustě makléřských firem navíc bylo už před dvěma lety jasné, že Fed bude muset rekordně nízké úrokové sazby zvyšovat. A postupně dojde ke splasknutí bubliny na trhu nemovitostí a ve výrobě mezistatků. Americké burzy správně indikují nadcházející recesi.
V Číně je situace o dost jiná. Burzy v Šanghaji a Šenženu příliš nefungují. V drtivé většině se na nich kotují jen státní či polostátní firmy a to je důvodem jejich neustálého poklesu. Dokonce i na burze v Hongkongu je jen každá sedmá čínská firma soukromá. A protože je strůjcem hospodářského růstu v Číně téměř výhradně soukromý sektor, nemůže se to na burzách odrazit. V červenci přišel zvrat a burza v Šanghaji získala až 20 %. To souvisí s reformami na čínském akciovém trhu, které se dotknou 1300 kotovaných státních firem. Státní podíly držené mimo burzovní trhy budou konvertovány v běžné akcie typu A (nepřístupné zahraničním investorům). Cílem je částečná privatizace firem a zlepšení jejich managementu. Na vyspělých akciových trzích nenajdeme ani takovouto pokřivenou strukturu kotovaných firem ani takovéto reformní kroky. Naopak čínské akciové trhy připomínají svou nízkou likviditou a nefunkčností českou burzu z 90.let. V tomto případě burzy nejsou barometry hospodářského vývoje a nadcházející recesi neukazují. Čína má tak vysokou míru úspor, že může na recesi čekat možná ještě několik let.
Pokud mají burzy fungovat jako barometry hospodářského vývoje, které nahradí či doplní vývoj HDP, musí splňovat určité podmínky: vysokou likviditu, co nejmenší regulaci obchodování a existenci primárních emisí. Čínské burzy nesplňují ani jednu takovou podmínku. Naopak vyspělé kapitálové trhy v USA nebo západní Evropě tyto podmínky splňují do puntíku. Na jednu věc si přeci jen musíme dát pozor: číst mezi řádky. Dokladem toho je vývoj na Nasdaqu v 90.letech. Zkušený investor a dobrý ekonom poznal, že jde o investiční bublinu. Mnoho lidí by o její existenci vůbec nevědělo, nebýt kapitálového trhu. Kapitálové trhy nám poskytují jedinečnou službu při hodnocení současného a budoucího stavu ekonomiky.
