Oproti svým zahraničním,především zámořským kolegům se zdají české kluby spíše jako chuďasové rozmýšlivěotáčející v dlani každou korunu a často své zraky úpěnlivě obracející nasprávce peněz veřejných. Silná konkurence na hráčském trhu si zpravidla vynutívelkou část klubových financí umístit právě zde, dostatek zdrojů na výstavbu čirekonstrukce svých sídel, tedy hokejových hal v naprosté většiněvlastněnými městem či organizacemi jím zřízenými, kluby nenachází. A nenípříliš důvod.
Je-li třeba, stačí zdůraznitvýznam této zábavy pro obyvatele daného města či oblasti, a který volenýkomunální politik by pomoc odmítl? Desítky miliónů z rozpočtů měst se taknacházejí v rekonstruovaných ochozech pardubické haly, vítkovické,litvínovské, budějovické, plzeňské, vsetínské, skandál s financováním hokejovéhaly obcházel Kladno (více zde), aj. Vyššípozornosti hodnými příklady[1] jsoupražská Sazka Aréna a liberecká Tipsport aréna.
Příběh současné dominantypražských Vysočan začíná před několika lety slibem tehdejšího předsedyhokejového svazu Karla Guta[2] najednání Mezinárodního hokejového svazu, že za „přiklepnutí“ mistrovství světav roce 2003 se Praha odvděčí novou moderní halou. Hledání investoranakonec skončilo u akciové společnosti Sazka, kdysi státem založenéhoprovozovatele loterií a sázek, jejíž hlavním akcionářem je státem dotovaný ČSTVa jehož členové, sportovní svazy, jsou vedle dotací ministerstva závislé takéna financích, jež do jejich rozpočtů má ze zákona odvádět právě Sazka. Došlotak nenápadně k vytvoření prostoru pro napojení celého projektu na veřejnérozpočty.
Pro původně zamýšlený čistěsoukromý podnik se dostal pod dozor státu, vznikl institut vládního zmocněncepro stavbu haly, na politiky se investor obracel i v době problémůs vlastnictvím pozemků pod halou, kdy se stavba celé haly na chvíli zastavilaa hrozilo nedodržení termínů. „Když jsem s nimi [politiky]hovořil,tak mám dojem, že si uvědomují, že u nás neexistuje jediné pořádnémultifunkční zařízení. Že je potřeba stavbu dokončit,“ proneslv inkriminovaném období předseda představenstva Sazky Aleš Hušák, jež sejménem společnosti snažil domoci státní záruku za šestimiliardový úvěr navýstavbu haly.
Více než osmimiliardový kolos[3],[4]je nyní strašákem pro sportovní svazy, jež jsou vedle dotací do velké míryzávislé na příspěvcích ze Sazky. Původní záměr financovat halu novou sázkovou hrouse Sazce příliš nezdařil[5]. Splácenídluhopisů vydaných na financování výstavby haly se dnes promítá do včasnosti avýše finančních odvodů sportovním svazům, které se tak dostávají do finančníchproblémů (více zde).
Sazka nakonec pro financovánízískala podporu státu, a to prohlášením stavby za „veřejně prospěšnou“[6], tzn.že může financovat svoji komerční halu penězi, které má dle zákona odvádětčeským sportovním svazům, jež výpadky v příjmech ze Sazky mohou vyrovnávatzvýšenými nároky na dotace ze státního rozpočtu. Je jasné, že ať už se halauživí či nikoli, šlo stále jde o velký hazard s veřejnými penězi. Investovats vědomím státní pomoci v případě hrozícího krachu celé investicenení racionální ekonomický kalkulace, nýbrž pouze umělé snižování investorempociťované rizikovosti investice, neboť investorova ztráta je vyloučena.
Ovšem toto naplno řečenopřirozeně nebylo, veřejnost se dočkala mlhavých frází. Představitelé Sazky podlevlastních slov reagovali vstupem do celého podniku „na celospolečenskou objednávku“.Jinak řečeno, značná část daňových poplatníků neví, že nějakou halu chtěla.Otázka, zda existuje dostatek racionálních argumentů pro investici podobnéhotypu v prostředí české ekonomiky byla překryta univerzální zástěrou„veřejné poptávky.“ A lze s úspěchem pochybovat o racionalitě investicetakového rozsahu, o čemž může svědčit fakt, že žádná investice takového charakterupřed onou „společenskou objednávkou“ skutečně soukromým subjektem realizovánanebyla.
Za dalším podivuhodným projektemlze vycestovat na sever Čech, do Liberce, kde se neskrývaně a spíš rezignovaně hovořío propojení komunální politiky se soukromým sektorem. Na popularitě expandujícíhokej a jeho příznivci dostali před letošní sezónou od svého města dárek, novouhalu. Finance zajistilo[7] městoLiberec. Stavbu celé haly obstarala firma Syner, hlavní sponzor místních BílýchTygrů a také tradiční trávicí ústrojí veřejných stavebních zakázek[8].Výsledkem je zajímavý trik, kdy město prodejem svých dluhopisů zafinancovalostavbu haly, proinvestované finance se následně dostaly do rukou stavební firmya zároveň hlavního sponzora klubu působícího právě v nové hale. Výsledkemje však vysoce zadlužené město Liberec (více zde),ovšem kdo by se na veřejné peníze ohlížel.
České hokejové haly se tak pomalustávají další položkou veřejných financí v ČR. Jistě není sporu, ženávštěvníci hal jsou novými prostory nadšeni, daleko menší nadšení by zřejměpropuklo mezi všemi, jež do veřejných rozpočtů přispívají. V rozpočtechvšak tiká několik dalších „sportovních“ bomb. Především jde o projekt „národníhofotbalového stadionu“, který čas od času[9]naplní stránky novin a nabírá stále reálnějších kontur. Pokud se nenajdeskutečně soukromý investor, který bude financovat výstavbu i následný provozstadionu, dopadne fotbalový chtíč opět plně na „společné“ peníze. Odstrašujícímpříkladem je francouzská pýcha Stade de France na předměstí Paříže, jehožfinancování tvrdě dopadlo do veřejných rozpočtů, ačkoli francouzská veřejnostbyla politickými elitami ujišťována o pravém opaku.
Ani druhý výbuch nebude levný. Nutnourekonstrukcí dříve či později musí projít stařičká holešovická hala, dnes zvanáT-Mobile Aréna. Nájemcem kolosu pro 14 tisíc lidí je již léta pražská Sparta,majitelem je Praha 7. Mnoha set miliónová investice do rekonstrukce přirozeněv silách klubu s rozpočtem kolem 150 miliónů a vysokými ambiceminení. Přípravy na stavební zásah již začaly v obvyklém scénáři, tedy zabrnkánímna osvědčenou strunu veřejného zájmu či veřejné prospěšnosti organizovanézábavy mládeže. Pro představu, rekonstrukce devítitisícové vítkovické halypřišla na 800 miliónů korun, přičemž změn doznalo především hráčské zázemí. Nakolik by přišla veřejné rozpočty kompletní rekonstrukce holešovické dominanty?Biliónový dluh veřejných financí zřejmědostane další těžké závaží.
Nacházíme setak ve stavu, kdy v pronajaté nemovitosti platíte symbolické nájemné,přičemž vám ještě pronajímatel na nutnou rekonstrukci bytu ještě významně přispěje. Českéhokejové haly jsou drahou položkou veřejných financí v ČR. Jakobypopularita vytvářela nárok na čerpání veřejných zdrojů, spíše však půjde opříležitost zavděčit se určité skupině voličů na náklady všech. Ovšem jakvysoko v preferenční škále sportovní zábava mezi zdaňovanými skutečněstojí? Těžko soudit, výsledek konkurenčního boje populárních sportůs ostatními druhy zábavy je deformován přítomností právě veřejných peněz.
Pokud byskončil popisovaný nepřirozený stav, úroveň tuzemského hokejového představeníby bezpochyby poklesla. Pod tlakem výdajů na „bydlení“[10] byhráčský potenciál a kvalita podívané nabraly sestupný trend, ovšem i přesvelkou lásku k tomuto sportu považuji podobný stav věcí ekonomicky zadaleko zdravější a korektnější, než plýtváním veřejných peněz vytvářet dojemšpičkové ligy. I podle vývoje situace v Karlových Varech, kde se ofinancování haly podělí město se státním rozpočtem, lze však usuzovat, že zavedenénepořádky hned tak neskončí.
[1] Přinejmenším již finančnímrozsahem.
[2] Jehož funkční období sekvapem blížilo ke svému konci.
[3] Celková částka býváodhadována mezi osmi až devíti miliardami.
[4] Jež vyrostl v Prazeza pomoci sponzora týmu působícího právě v Sazka Aréna společnostiSkanska.
[5] Neúspěch dokoncepřipisovala spiknutí konkurentů a podala podnět ÚOHS.
[6] Jako napříkladprotipovodňová zeď na Zbraslavi.
[7] Rozumějme vysoce sezadlužilo
[8] Zajímavosti na celé kauzedodává příslušnost manažera libereckého klubu a několika zaměstnanců stavebnífirmy Syner v zastupitelstvu města.
[9] Pravidelně v obdobíatraktivního mezistátního zápasu české reprezentace, kdy zájem o vstupenkydalece převyšuje kapacitu stadionu
[10] Ať již ve forměfinancování výstavby vlastní haly či placení tržního nájemného soukromémuprovozovateli haly.
