Pravděpodobně jsme si již zvyklina to, že v novinách si tu a tam přečteme docela humornou věc. Někdy na nímávneme rukou, někdy se notně rozčílíme. Také se může stát, že se rozhodneme o daném úkazu něco málo napsat, tak jako v tomtopřípadě.
Součástí pátečních lidovek jelist Akademie, věnovaný školstvínejen v České republice, ve kterém před dvěma týdny vyšel článek o„nespravedlnostech“ vzdělávání jako takového. Text s názvem Školství může nadělat více škody než užitku,který zde bude místy citován, je dostupný online v archívuLN.
Evropská komise usoudila, že jepotřeba zrevidovat vzdělávací systémy a eventuálně odstranit jejich chyby anedokonalosti, tedy zejména elitářství, která „dělá [velké] starosti mezinárodním expertům.“ Znepokojuje je, že k „nadaným“dětem se přistupuje jinak než k těm „nenadaným;“ že existuje„nespravedlnost“ či „nerovnost,“ které bychom se – dle jejich názoru – měli conejdříve zbavit. Počínání nepochybně chvályhodné, alespoň na první pohled.
Ve skutečnosti jejich snahaodstranit tento nedostatek v podobě odlišného přístupu zcela scestná,neboť je v rozporu se samotnou přirozeností člověka. S určitými vrozenýmidispozicemi a schopnostmi se rodíme, jiné získáváme. A to nejen ve škole. Vzděláváníje totiž celoživotním procesem – učíme se i sledováním přiblblých televizníchestrád.
Pokud tedy někomu vadí, že doškoly přichází děti s nestejnými znalostmi a dovednostmi, které jsou údajněpříčinou zanedbávání některých „pomalejších“ studentů, nemělo by se začít někdejinde? Proč nevypracovat manuál, podle kterého by rodiče zaučovali do toho čionoho své ratolesti v ten či onen den, aby se náhodou nestalo, že někdotoho bude znát více než ostatní? Poručme dětem, co a kdy sledovat, aby se shodou okolností nedozvěděli „něco navíc.“ Určeme, co a kdy by měli číst. Zní to absurdně? Jistěže, ale stejně takabsurdní je cíl našich mezinárodních expertů, který spočívá v odstranění nespravedlnosti“přístupu“ k jednotlivým žákům, který je sám o sobě těžce zjistitelný a dosti vágní pojem.
Jakýkoliv pokus o uniformitu nepovede k ničemu jinému než přibrzdění těch kreativnějších, schopnějšícha bystřejších. A platí to i ve školství.
