A tak se Výbor prozměnu klimatu Evropského parlamentu rozhodl do svého návrhu zprávy zařaditnásledující větu: „Evropský parlament odsuzuje vědecky nepodložené snahyvykreslovat výsledky studií příčin a důsledků klimatických změn jako pochybné,nejisté či sporné.“ (viz zde) Jinými slovy: „Evropský parlament odsuzujejakoukoli názorovou odlišnost ve věci globálního oteplování.“ Europoslancůmevidentně nestačí, že mohou svými regulacemi přinutit občany členských státůprakticky k čemukoli. Nyní jim vadí, že říkají nahlas svůj názor. I protitomu je totiž třeba zakročit, protože kdybychom to zanedbali, říkajíeuroposlanci, mohli by se takovou vzpurností „proti vědě“ nakazit i další lidé.
Ohánění se „vědeckynepodloženou snahou“ je jak vystřižené z komunistické rétoriky. Kdyžpotřeboval totalitní režim vymýt mozky na nejvyšší míru, přišel s tím, žemá všechno marxisticko-leninsky vědecky podložené a všechno ostatní vědeckyvyvrácené. To už stačilo k tomu, aby se jiný názor zakázal – je prostě„nevědecký“ a jenom by kazil lidi. Do této doby se nyní vracíme. Zatímco bylodosavadní praxí, že parlamenty či vlády „odsuzují“ běžně pouze vlny násilí čiteroristické útoky, nyní se hlasuje o „odsouzení“ odlišného názoru na věc.Podobně také komunistické parlamenty hlasovaly o „odsouzení kontrarevoluce“nebo vyvěšovaly hesla typu „Socialismus si rozvracet nenecháme!“. Nyní přicházístejné heslo: Globální oteplování si rozvracet nenecháme!
Tam, kde není sílaargumentu, přichází nátlak a zastrašování. Zejména Václavu Klausovi bylovzkázáno, že „takhle tedy ne“ a že svoboda slova má evidentně „jisté meze“,které stanovuje – hádejte kdo – Evropský parlament na základě závěrů „vědeckýchpanelů“. Je ale zajímavé vidět, že europolitici se evidentně velmi bojí.Chovají se jak matka, jíž chce někdo ukradnout dítě, o které se tak dlouhostarala a které pro ni znamená do budoucna všechno. Bez globálního oteplováníby jejich kariéry zřejmě nemohly pokračovat. Nainvestováno bylo příliš mnoho.
