Co kdybychom stejnou kvalitu argumentace a stejnou míru znalosti ekonomické reality a ekonomické teorie, jako je ta, co běžně stojí za argumenty pro minimální mzdu, použili na manažerské platy? Výsledkem by mohl být argument následujícího obsahu a kvality:
Využijme vládní moc k zavedení minimálního ročního platu pro manažery! Tito muži a ženy nesou břímě celé ekonomiky! Bez jejich vůdčích a manažerských schopností by došlo ke kolapsu produktivity firem – a tím i propadu životního standardu nás všech. Navíc krása celého plánu tkví v tom, že vysoký manažerský minimální plat vydělá sám na sebe! Nejen, že důsledně konzumující manažeři své vysoké platy utratí, a tak uvedou do oběhu větší množství peněz, ze kterých se opět zaplatí jejich vyšší platy, ale zároveň budou tito manažeři pracovat ještě více, budou-li lépe placeni. Rotace manažerů se rovněž sníží, a produktivita firem, které spravují, se zvýší alespoň tak, aby umožnila těmto firmám dovolit si dražší, vládou nařízené platy manažerů. Všichni tak vyhrají!
Nejpádnějším argumentem pro zavedení minimální mzdy pro manažery je však ekonomická realita, že trh pro manažerské talenty je silně monopolizovaný. Trh pro manažery – navzdory naivní ekonomické teorii, na které je založen argument pro volný trh – není konkurenční. Koneckonců, žádný velký trh s velkým množstvím zaměstnavatelů pro manažery neexistuje. Další dvě vady kazí pracovní trh manažerů: Zaprvé, žádný manažer nebo potenciální manažer, nemá dokonalou znalost svých pracovních příležitostí. Zadruhé, příjem všech manažerů je vysoký, takže příjem, o který by přišel manažer, který opustil svou pozici hledaje novou, tak vysoký, že jen málo manažerů si dovolí riskovat opuštění své současné pozice kvůli hledání jiné, kde by se plat více blížil tržní hodnotě mezní produktivity daného manažera. Výsledkem je, že manažeři jsou doslova rukojmími svých současných zaměstnavatelů. Tito zaměstnavatelé pak přirozeně mají tendenci svým manažerům platit nižší než tržní platy.
Jinými slovy: nabídková křivka manažerských talentů je stoupající – což, jak známo každému, kdo si poctivě zapamatoval, jak pohybovat grafy v středně pokročilých učebnicích mikroekonomie, znamená, že roční plat manažerů musí být nižší než jejich mezní produktivita. Je pak snadné ukázat, jak by minimální mzda pro manažery nejen nesnížila počet manažerských pozic, ale naopak jej zvýšila! Vládou zavedená minimální mzda pro manažery by tedy jak zajistila manažerům férovější platy, tak také zlepšila ekonomiku obecně.
Spravedlnost a prosperita vyžadují vysokou, vládou vymáhanou minimální mzdu pro manažery!
—
Přeložil Jan Mošovský
