Recese přijde
Německá ekonomika podle Eurostatu rostla v roce 2018 tempem 1,5 procenta. Podle ČSÚ rostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí 2018 meziročně o 2,4 procenta, což je oproti stejném období loni zpomalení o 2,6 procentního bodu. Rozdíl mezi německým a českým růstem HDP tak je kolem jednoho procentního bodu, zatímco česká ekonomika výrazně zpomalila. Nemohu se tedy ztotožnit s premisou, že zatímco německá ekonomika se blíží k recesi, šlape ta česká stále stejně dobře. A to musíme v úvahu brát zpoždění, se kterým se situace v německé ekonomice přelévá do té české.
Recese přijde. Nevíme, zda již tento rok, příští rok nebo za pár let. Americká ekonomika se blíží rekordní délce nepřetržitého růstu. Co mají vlády v Česku, v eurozóně i v USA společné, je absolutní nepřipravenost na recesi. Vlády, které v konjunktuře utrácely jako opilý námořník, slibovaly všechno všem a slibovaly, jak díky šikaně lidí vyberou na DPH další stovky miliard, najednou zjistí, že nejenom nebudou vybírat nic navíc, ale příjmy vládního rozpočtu se zmenší, zatímco na sociální politiku bude nutno vydávat více než předtím.
Česká ekonomika má oproti zemím eurozóny tu výhodu, že leccos za ni obstará plovoucí kurz koruny. Pro eurozónu bude recese další velmi těžkou zkouškou. Pro českou vládu bude těžkou zkouškou, zda najde odvahu k reformám (evidentně se k nim nechystá teď v době růstu), nebo zda zopakuje chybu z minulé recese, kdy jedinou odpovědí vlády bylo přiškrcení vládních investic, což českou recesi oproti okolním zemím značně prodloužilo. Zatím je ještě čas. Ale zřejmě ho mnoho nezbývá.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
