fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut

Nevěřte kubánským zdravotním statistikám

0

Americký prezidentský kandidát Bernie Sanders je celý svůj život zvyklý vychvalovat komunistické režimy po celém světě. I v letošní kampani vychvaluje on sám a armáda jeho online Bernie Bros Kubu za pokroky, které učinila. Nejčastěji se zmiňují dvě věci: gramotnost a zdravotnictví.

Co se gramotnosti týče, my dobře víme, proč autoritářské režimy investují spoustu energie do toho, aby dostaly všechny děti do svých škol: jednak kvůli režimní propagandě, kterou do malých dětí tlačí již od školky, a jednak kvůli dozoru. Dítě se snadno prořekne ohledně toho, co slyšelo doma za reakcionářské výroky.

Co se zdravotnických statistik týče, hned na první pohled tu něco nehraje. Zdravotnické výsledky korelují s HDP na hlavu. Logicky. Čím bohatší země, tím více prostředků může přerozdělit na veřejné zdravotnictví, tím kvalitnější vzdělání a vybavení může doktorům poskytnout, tím kvalitnější zahraniční doktory a další personál může přilákat ze zahraničí, tím více výzkumu může zaplatit a tím zodpovědněji také přistupují občané ke své životosprávě (pdf).

(zdroj)

Jak je tedy u všech všudy možné, že chudá Kuba má tak dobré výsledky? No… nemá. Falšuje data.

Ukazuje to stručný paper trojice výzkumníků z Texas Tech University: Cuban infant mortality and longevity: health care or repression? (pdf dostupné zde)

Došli k tomu, že mj.:

Kubánci klasifikují neonatální úmrtí jako mrtvé plody, těhotné ženy vyhodnocené jako rizikové vězní v casa de maternidad a regulují její chování a bez souhlasu provádějí interrupce. Všechny tyto věci uměle navyšují střední délku dožití, tedy věk, kterého se dožije 50 % narozených.

Pokud započteme tyto efekty, střední délka dožití na Kubě se propadne ve srovnání s dalšími latinskoamerickými zeměmi hned o několik příček.

Dalšími věcmi, které přispívají delší střední délce dožití je malá dostupnost aut (Kubánci mají pětkrát méně aut na obyvatele, než je průměr latinské Ameriky!), což znamená méně úmrtí v dopravních nehodách a více pohybu pěšky a na kole, což zlepšuje životosprávu.

Nedostatek jídla na Kubě také zapříčiňuje kromě negativních efektů taktéž nízkou incidenci diabetu, infarktů a ischemické choroby srdeční.

I když cvičení a nízkou incidenci nemocí považujeme za dobré jevy, asi bychom nechtěli, aby se jich dosahovalo hladověním obyvatelstva nebo nemožností řídit auto a z něj vyplývajícím povinným šlapáním na kole. Výše zmiňovaná opatření proti matkám je nutné odmítnout bez dalšího.

Sami autoři píší ve své studii tyto tři highlighty:

  • Kubánské statistiky zdravotního systému jsou chybné
  • Zdravotnické úspěchy jsou částečně způsobeny represivními metodami
  • Zdravotnické úspěchy jsou částečně způsobeny politickými opatřeními nesouvisejícími se zdravotnictvím

Paper doporučuji k přečtení celý, má pouze dvě strany. Vyšel v oxfordském žurnálu Health Policy and Planning.

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Institutu liberálních studií a bývalým ředitelem Liberálního institutu. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu.

Comments are closed.