V minulých dnech se na pultech českých knihkupectví objevila kniha,která formovala moderní myšlení, ale její moudrost českým čtenářůmzůstávala z nejrůznějších důvodů po léta utajována: Pojednání opodstatě a původu BOHATSTVÍ NÁRODŮ z pera skotského morálního filosofaAdama Smitha; po bibli nejcitovanější kniha, základ učení nejen moderníekonomie, ale i filosofie, právní teorie, etiky a dalších společenskýchvěd. Je tato kniha poprvé vydaná v roce 1776 dnes již pouze historickoukuriozitou, nebo nám má stále co říci? Naneštěstí pro nás, je Smithovodílo stále aktuální. Více než 200 let nestačilo k tomu, aby přesveškerou snahu Smithových pokračovatelů nestáli naši moderní vládci vcestě rozvoje společnosti stejně, jako to svými pustošivýmihospodářskými politikami činili jejich předchůdci. Smithem vyvrácenýmerkantilismus s nesčetnými regulacemi, zákazy a překážkamimezinárodního obchodu je dnes stále přítomen v moderní hospodářsképolitice; sice v novém hávu, ale škodlivější než kdy dříve. Kdyby jenSmith tušil, kolik úředníků bude všemi silami bránit blahodárnémupůsobení jeho slavné „neviditelné ruky“!
Vystihnout na krátkém prostoru základní poznatky Smithova díla jenemožné, a proto si připomeňme několik Smithových myšlenek, kterénejlépe prokáží aktuálnost jeho díla. Ukáží nám, že „hloubka“ pochopenípříčin bohatství národů ze strany našich politiků odpovídá znalostiprincipů kapitalismu, kterou vládli obhájci středověkých cechů akrálovských privilegií:
„Jediným účelem a smyslem veškeré výroby je […] spotřeba; a zájmůvýrobce se má dbát potud, pokud to vyžadují zájmy spotřebitele.Správnost této poučky je tak naprosto zřejmá, že by bylo nesmyslemchtít ji dokazovat.“
Ano, skutečně se jedná o nejelementárnější poznatek ohledně smyslulidské produktivní činnosti. Přestože Smith již necítil potřebuvyvracet opačné názory, moderní doba přinesla zvrat. Například češtísociální demokraté tuto skutečnost bohužel nepochopili dodnes. Tvrdí-linám, že vláda musí dotovat některá odvětví, chránit před konkurencíjiná a uměle podporovat další kvůli „udržení zaměstnanosti“, pak jepotřeba, aby jim někdo vysvětlil, že ekonomická věda za posledních 200let poněkud pokročila a jejich merkantilistické myšlenky řízeníhospodářství jsou ještě překonanější než marxistické vize fungovánísvěta.
„Majetek, jímž je pro každého člověka jeho práce, je základním zdrojemvšeho ostatního majetku, a proto je nanejvýš posvátný a svrchovaněnedotknutelný. Dědictvím chudého člověka je jeho síla a zručnost jehorukou; a brání-li se mu, aby mohl svou sílu a zručnost uplatňovat tak,jak sám uzná za vhodné, pokud to není na újmu jeho bližnímu, je tozřejmé provinění proti jeho nanejvýš posvátnému vlastnictví. Je tozjevné neoprávněné zasahování do spravedlivé svobody dělníka i těch,kteří by ho třeba chtěli zaměstnat.“
Tvůrci české „imigrační politiky“ a politiky minimálních mezd by siměli tuto Smithovu obhajobu svobodného trhu práce vzít nejvíce k srdci.Pochopili by snad poté, jak nemravné a škodlivé je jejich počínání akolik lidského neštěstí způsobují.
„Státník, který by se pokusil nařizovat soukromým osobám, jak by mělypoužít svého kapitálu, nejenže by bral na sebe naprosto zbytečnoustarost, ale osoboval by si pravomoc, jakou nelze bez nebezpečí svěřitnejen žádnému jednotlivci, ale ani celé nějaké radě, a která by nebylanikde tak nebezpečná jako v rukou člověka, který by byl tak pošetilý atroufalý, že by se cítil povolán ji vykonávat.“
Po přečtení těchto řádek by se zase měli začít stydět především tzv.čeští liberálové z řad ODS a Čtyřkoalice, kteří se chystají vnutitlidem svou kvazireformu penzijního systému, jenž má být založen napovinném (!) spoření do státem regulovaných penzijních fondů. Kde sebere troufalost těchto lidí zneužívat svých mocenských pozic a“nařizovat soukromým osobám, jak by měly použít svého kapitálu“?Jelikož je Smith nazýván praotcem hospodářského liberalismu, je zřejmé,že čeští „reformátoři“ nejsou žádnými liberály respektujícími majetek asvobodnou vůli, ale obyčejnými socialisty a státními plánovači.Brání-li se tito lidé argumentací, že jednotlivci přece musí spořit,aby tím podpořili společenský rozvoj, stačí jen uvést další Smithůvcitát:
„Je to tudíž od králů a ministrů krajně neomalené a opovážlivé,chtějí-li dozírat na to,aby jednotlivci šetřili, …. Největšími rozhazovači ve státě jsou[vždy a bez jediné výjimky]přece právě oni sami. … Nebude-li stát přiveden na mizinurozhazovačností jejich, rozhazovačnost poddaných jej na mizinunepřivede nikdy.“
A ještě na závěr jeden citát pro vůdce českých „liberálů“ VáclavaKlause, který v poslední době intenzivně trousí myšlenky o nebezpečítzv. dvojího deficitu, tj. deficitu rozpočtového a deficitu obchodníbilance. Deficit obchodní bilance již před lety komplikoval spánekministru Dlouhému, když dosáhl jistého procenta HDP, a dnes se rozboremtohoto schodku živí řada tzv. ekonomických analytiků. Smith už předvíce než 200 lety rozpoznal, že zavádění překážek obchodu, ať již sejim říká cla, dovozní přirážky, dovozní depozita, fytosanitární normyapod. z důvodu vyrovnání tzv. obchodní bilance je absurdní a škodlivé:
„nemůže být většího nesmyslu, než je celé učení o obchodní bilanci, naněmž se zakládá… omezování [obchodu]“.Většině našich politiků napříč tím, co se nazývá politické spektrum,zůstávají (i po staletí známé) elementární příčiny bohatství národautajeny. To prokazují každým dnem schvalováním tisíců pustošivýchregulací a pseudoreformních opatření. Je na čase zdvihnout praporSmithovské přirozené svobody a harmonie, která alespoň omezeně „stačízpůsobit rozkvět země navzdory … [stovkám] nejapných překážek, jimižhloupé lidské zákony až příliš často brání jejímu působení…“Čtěme klasiku Adama Smitha. Kvalitu této knihy ověřil čas. Po letechnacismu, komunismu a demokratického etatismu a regulacionismu by mohlaaplikace zdravých principů bohatství národů konečně přinášet všeobecnouprosperitu a rozvoj.
***
Adam Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, Liberální institut 2001, pevná vazba, 986 stran, 690,- Kč
