Předmluva k českému vydání knihy Socialismus od Ludwiga von Misese
Socialismus je stále populární. 61 % Američanů ve věku 18–24 let má pozitivní vztah ke slovu socialismus. Je to o tři procentní body víc než ke slovu kapitalismus. 50 % mladých Američanů by raději žilo v socialistické zemi.
Právě proto potřebujeme číst Misese. Otevřeli jste totiž knihu, která jednou a provždy ukázala, jak a proč socialismus selhává. Na všech frontách, s výjimkou své popularity.
Otevřeli jste knihu, která je ale výjimečná v tolika dalších ohledech, že je nemožné je spočítat. Je to kniha, kterou můžete otevřít na jakémkoliv místě, přečíst si náhodnou kapitolu a každé takové náhodné listování vám otevře dveře do myšlenek jednoho z nejdůležitějších myslitelů (nejen) 20. století.
Socialismus si ale zaslouží být čten i postupně od první do poslední strany. Mises totiž nepíše, ale přednáší. Je to tok myšlenek, z kterých když si děláte poznámky, popsali byste sešit možná ještě větší, než je samotná kniha.
Přestože byla kniha poprvé vydána v roce 1922, je znovu a znovu vydávaná nejen v němčině a angličtině, ale po celém světě. Vyšla dokonce ve švédštině, ruštině nebo turečtině. Před pár lety vyšla dokonce v oficiálně socialistické Číně. Řada lidí si zjevně stále myslí, že dává smysl číst dílo, které bylo napsáno téměř před stoletím. Proč byste to měli udělat i vy?
Důvod první a nejdůležitější: Mises je aktuálnější než kdy jindy
Mises správně identifikoval nadčasové otázky. Například hned po pár úvodních stranách začne mluvit o manželství a socialismu. O něčem, co řešíme právě teď a hlasitě se kolem toho hádáme. Mises má jasnou odpověď. „Není nic divného na tom, že spousta lidí vnímá jako neuspokojivý systém regulující sexuální vztahy, ve kterém žijeme,“ říká a dodává: „Marxismus usiluje o zrušení manželství úplně stejně, jako usiluje o zrušení soukromého vlastnictví.“ Mises jasně popisuje to, co i po tolika letech trápí společnost, možná i více než kdy jindy. Státní regulace manželství je neuspokojivá. Měli bychom ale kvůli tomu rušit institut manželství? Nikoliv, ale odeberme ho z rukou státu. Mises mezi řádky napovídá, že manželství ani tak nezanikne. Jen se ho nesnažme zničit úmyslně.
A možná třeba nebudete souhlasit s Misesem v jeho názoru na volnou lásku, ale budete-li číst pozorně, zjistíte, že Mises jen nevěří, že by to měl být systém, který by měl být aplikován na společnost. Pokud mu ale někdo holduje, ať si dělá, co chce. Mises se nebojí otevřeně a bez jakýchkoliv zbytečných slov zastat prostitutek. Před téměř sto lety. Pár kapitol věnuje i ekonomické migraci. A přesně popisuje debatu, kterou nyní vedeme.
Není to ale jen o společenských otázkách. Ludwig von Mises je především ekonom a jeho argument proti socialismu je zejména ekonomický. Je to právě Socialismus, kde Mises představil široké veřejnosti svůj úspěšný argument o nemožnosti ekonomické kalkulace v socialistické společnosti. Nezáleží na tom, kolik krve prolijete, píše Mises, socialismus nikdy nebude fungovat. Nezáleží na tom, jak moc se budete snažit, jak moc po něm budete toužit, nejde to.
Přestože v akademické debatě Mises se svým argumentem vyhrál, musel v politice sledovat nástup nacistů, tedy národních socialistů, a následně internacionálních socialistů ve velké části světa. Sám před socialismem musel utíkat na druhý konec světa. A na vlastní oči viděl, jak socialismus selhává, ale přesto se zuby nehty drží.
Mises by patrně nevěřil vlastním očím, že sto let po tom, co definitivně dokázal tragické důsledky centrálního plánování, by tolik mladých lidí chtělo žít v socialismu.
Důvod druhý: Mises jde rovnou k věci
Pokud stejně jako já máte rádi teoretickou a spíše filozofickou literaturu, dost možná stejně jako já trpíte, když se prokousáváte pojmy, které nedávají žádný smysl, ale jsou vršeny jeden na druhý, aby to celé dohromady vypadalo, že autor je nepochopitelný génius. Dnes se tomu trochu nepřesně říká postmoderna, ale autoři zneužívající odborných termínů, cizích slov a nekonečně dlouhých vět, existovali odjakživa.
Mises je jiný. Mises jde rovnou k věci. Konec konců, tahle kniha se jmenuje Socialismus. Chce nám popsat fenomén socialismu ve své úplnosti a dělá to tím nejpřímějším a nejčtivějším způsobem.
Po Socialismu Mises vydal i další knihy, které se se stejnou pílí věnují dalším důležitým fenoménům naší doby a mají podobně jednoduché názvy – Liberalismus, Všemocná vláda, Byrokracie, a nakonec Lidské jednání. A to je jen velmi skromný výběr.
V každém svém díle, snad s výjimkou Lidského jednání, kde se poznatky ze všech předchozích knih spojují do jednoho monumentálního celku, se Mises věnuje jednomu tématu, které dokáže rozebrat ze všech stran, ale bez zbytečného patosu.
V Socialismu Mises krok po kroku rozebírá všechny argumenty, které socialisté používají, a přesvědčivě ukazuje, jak nevedou k cíli, který si sami přejí. A protože socialismus na sebe bere mnoho podob, věnuje se Mises postupně jednomu po druhém a kritiku nestaví jen na teoretickém rozboru postojů samotných stoupenců těchto směrů, ale také na historických zkušenostech, kterých byl už svět před sto letý naneštěstí plný.
Důvod třetí: Socialismus je poprvé v češtině
Ve stále globalizovanějším světě, kde lidé levně cestují a mluví čím dál více cizími jazyky, se může zdát zbytečné překládat knihy do češtiny. Opak je ale pravdou.
Socialismus je natolik významnou hrozbou pro budoucnost civilizace, že je extrémně důležité předávat Misesovy myšlenky na stříbrném podnose. V otázce prosperity budoucích generací nejde o intelektuální fetiš, kdy bychom chtěli objevovat co nejzapomenutější autory, kteří psali jazykem, který už nepřečtou ani rodilí mluvčí.
I kdyby ale nebyl rozdíl mezi češtinou, němčinou a angličtinou, je to potřebný symbol. Symbol toho, že lidé v České republice, v zemi, která čtyři dekády zažívala selhání socialismu den za dnem, jsou si stále dobře vědomi toho, že socialismus je stále aktuální hrozbou.
Je to symbol o to důležitější, že se na vydání knihy podíleli téměř výhradně mladí lidé, kteří celý svůj dospělý život prožili po revoluci.
V překladu Vládi Krupy, který se u nás podílel na překladech Misesových žáků i učitelů, jako byli Frédéric Bastiat, Murray Rothbard, Henry Hazlitt, ale i řada dalších, najdete tu nejlepší možnost začíst se Misese v češtině. Jsem bytostně přesvědčen, že nikdo jiný není u nás povolanější tlumočit Misesovy myšlenky do češtiny. Pod dozorem Liberálního institutu, který u nás všechny ty Bastiaty, Rothbardy, Hazlitty a vlastně i Misese vydal, je překlad v nejlepší péči. Lépe to ani nejde.
Ať už otevřete tuto knihu na libovolné stránce tak, jak jsem to kdysi dělal sám, případně ji začnete číst od začátku do konce tak, jak jsem to udělal nyní, užijte si to.
Praha
květen 2019
