Kam spěje dánskýstát sociálního blahobytu?
(detailnější verze tohoto článku – pdf)
Když se řekne Dánsko,vybavíme si patrně Andersenovy pohádky nebo tragédii o kralevici Hamletovi.Dánsko je originální i dnes. Je nejdále v závádění státu sociálního blahobytu.
Podle ukazatele HDP patříDánové mezi nejbohatší národy na světě. Ekonomcký růst sice není nejvyšší, alepřekonává mnohé země EU. Ceny se daří držet na uzdě. Stát je příklademhospodáře, každoročně vytváří rozpočtové přebytky a odpovědně splácí dluhy.Takový je obrázek dnešního Dánska. Nebo ne?
V Dánsku se stát chopil otěžíekonomiky a snaží se řídit co jen jde. Příliš se neptá, co lidé chtějí, rovnoukoná. Je otázka, zda to není ke škodě země. Jak se daří naplňovat ideálysociálního státu blahobytu a jaké jsou jeho důsledky?
Země má zřejmě nejvyššídaňové zatížení na světě. Dánové jsou mistři vysokých daníz příjmů. Minimální daň dosahuje 43%, nejvyšší příjmová skupina pak odvádí odvacet procent více. Z platu se ihned strhává rovněž osmiprocentní příspěvekna nezaměstnanost a jedno procento na sociálnípojištění. Podle oblasti se pak platí další daně. Průměrný Dán přivýplatě dostane 45% svého příjmu. Protože jsou tyto daně strženyzaměstnavatelem, lidé nevědí, kolik ve skutečnosti odvádějí.
Byloby logické, že při tak vysokých daních z příjmů budou ostatní nízké. Nejsou. Daň zpřidané hodnoty činí 25%, včetně potravin. Dánskou zvláštnostíjsou speciální spotřební daně,jejichž výši zná pouze výrobce a stát. Jsou uvaleny na motorová vozidla,energii, alkohol a tabákové výrobky. Třeba daň na motorovávozidla se pohybuje v rozmezí 105%-180%. K té se dálepřipočítává DPH. Nákup vozu se tak může prodražit o více než 200 procent. Celková daňová zátěžbyla odhadnuta na 75% a je vyšší než v dalším státě blahobytu, ve Švédsku. Vesrovnání s těmito zeměmi ČR daňový ráj. Jak se při takové zátěži lidem v Dánskuasi žije?
Nevídaná kriminalita
Státselhává ve všech důležitých oblastech. Rozpad rodin pokračuje, vzdělání azdravotnictví jsou pochybné a vývoj kriminality je alarmující. Do roku 1960 bylpočet spácháných trestných činů stabilní. V té době začalo budování státublahobytu. Dodnes vzrostla kriminalita o čtyři sta procent, na půl milionu trestných činů (obyvatel je 5,3 milionu).Násilné trestné činy poskočily dokonce o 650 procent. Minimální nárůst populaceani početná skupina imigrantů tento nárůst nevysvětlí. Zásadní příčinou se zdábýt rostoucí nerespektování vlastnických práv vdůsledku státního přerozdělování. Rozpad rodiny je evidentní. Za posledníchdvacet pět let došlo ke zdvojnásobení rozvodovosti, třetina Dánů žije sama,zvýšil se věk vstupu do manželství. Důsledky státu blahobytu jsou evidentní:vysoké zdanění brání pořizovat si dům či auta a sociální dávky umožňují žítkaždému samostatně, bez nutnosti spoléhat se na partnera či rodinu.
Státnívzdělávací systém má poskytnou vzdělání každému. Ve srovnání s USA, kde jeuniverzitní systém do velké míry soukromý, však prohrává. V USA je oprotiDánsku téměř dvojnásobek vysokoškoláků. Třetina Dánů končí se vzděláním pozákladní škole. Státní systém neumožňuje zvolit si vzdělání podle zájmu a okvalitě se dá diskutovat.
Sezdravotnictvím to není nejveselejší. Běžné jsou dlouhé čekací lhůty na operace.Často končí úmrtím pacientů, protože se na ně prostě už nedostane (zejména vpřípadě rakoviny). Potíže jsou u péče o staré lidi a děti. Zatímco jiné vyspělézemě zaznamenávají prodlužování délky života, v Dánsku je střední délka životaposledních třicet let prakticky stejná. Ve srovnání s ostatními zeměmi OECD jeDánsko v dolní polovině seznamu, zatímco před třiceti lety statistiky vedlo. Jetedy patrné, že se země potýká s velkými problémy. Fakticky nezaměstnaných lidíje 26 procent. Přitom třetina zaměstnaných pracuje pro stát, takže z daní žijetéměř polovina populace (nepočítaje děti). Nákladný systém financuje 32 procentDánů pracujících v soukromém sektoru. Pro zemi je typické, že stále více lidížije z peněz jiných. Takový trend je ekonomicky neúnosný. Dánské firmypřesunuly těžiště výroby do zahraničí. Vytvořil se systém hodlingovýchspolečností, které v Dánsku realizují zahraniční zisky.
Chudšípříbuzný
Vúvodu je uvedeno celosvětové srovnání zemí podle HDP, což je však do velké míryzavádějící. Podstatný je totiž příjem, který člověk skutečně dostane a můžeutratit. Na základě tohoto přepočtu se Dánsko dostává mezi chudší příbuzné. Zespolečnosti mizí podněty pro její rozvoj, zejména motivace k práci, ke spoření.Je otázka času, kdy v důsledku státního břemene začne dánská ekonomikakolabovat.
