Plovoucí kurs koruny
ČNB do své úvahy bere především ekonomiky, se kterými lidé a firmy z české ekonomiky obchodují nejvíce. Podle dat ČSÚ z roku 2017 (nová data ještě nejsou k dispozici) se na zahraničním obchodě české ekonomiky ze 75 procent podílí ostatní ekonomiky Evropské unie. O tu zbývající čtvrtinu se dělí Čína, Rusko, Spojené státy, Švýcarsko a další ekonomiky.
Je tedy evidentní, že nejvyšší váhu musí ČNB připisovat Evropské unii, a tím pádem musí hodně pečlivě zkoumat vývoj v eurozóně a reakce Evropské centrální banky. Avšak světová ekonomika je propojená, a i když obchod s Čínou je „pouhých“ 6 procent českého zahraničního obchodu a obchod s USA ještě méně, jiné státy EU (např. Británie nebo Německo) s těmito ekonomikami obchodují více a negativní šok pocházející z Číny nebo USA se sice nejdříve a nejsilněji projeví u nich, ale řetězovou reakcí dojde i k nám.
Jak se s tímto negativním šokem ekonomika vyrovná záleží na spoustě faktorů, mj. například na struktuře ekonomiky, kursovém režimu nebo reakci vlády. ČNB bere v úvahu především evropské ekonomiky a je to tak správně. Plovoucí kurs koruny potom pomáhá vyrovnat negativní šok.
Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu
