Poslanec Tomáš Kladívko:Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vážené kolegyně,vážení kolegové. Pane premiére, dovolte, abych se v rámci interpelacína vás obrátil s otázkou, která se přímo a dennodenně dotýká životanašich občanů a podniků. Touto otázkou je výše a vývoj daňovéhozatížení v České republice.
Našimi médii proběhla v minulém týdnu informace, žesobota 7. června 2008 se stala dnem v České republice takzvaně daňovésvobody. Vzhledem k tomu, že pojem daňová svoboda, respektive dendaňové svobody, není naší veřejnosti příliš znám, nemluvě o tom, ženení vůbec skoro znám obsah a význam těchto pojmů, považuji za důležitéotevřít otázku významu zmíněného dne daňové svobody v České republice ina půdě této ctihodné Sněmovny. Považuji to za důležité už jen z tohoprostého důvodu, že daňová problematika je jednou ze stěžejních agend itéto Poslanecké sněmovny. Téměř každý den jsme totiž svědky polemik ovýši daní v České republice, kdy na straně jedné, takzvaně levicové,stojí názor, že české daně jsou zbytečné nízké, zatímco na stranědruhé, té liberální, převládá názor, že existuje prostor pro snižovánídaňové zátěže v České republice.
Docela mě znepokojila informace, když jsem sedočetl, že i Slovenská republika posunula za uplynulá léta svůj dendaňové svobody zhruba na 11. května, to znamená, že asi o 27 dnídochází ke dni daňové svobody na Slovensku dříve než v České republice.Myslím si, že je to pro nás zajímavá výzva, zdali bychom se nemělizamyslet nad tím, abychom v tomto případě se snažili Slovenskourepubliku doběhnout.
Vážený pane premiére, dovolte proto, abych vámpoložil následující otázku. Jaký význam a jakou interpretaci dávátefaktu, že 7. června 2008 v České republice nastal den daňové svobody?Děkuji vám za odpověď.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek:Děkuji za otázku. Já souhlasím s tím, že problematika dne daňovésvobody je známa spíše úzkými odbornými kruhy a myslím, že to je škoda.Je to určitý signál, indikátor, který dává veřejnosti určitý signálhodnocení vývoje a fungování veřejných financí, hodnocení vlád,hodnocení toho, jak vlády fungují, jak draze či levně spravují věciveřejné. Kdybych to měl říct lapidárně, to, že 7. června byl den daňovésvobody v ČR, do tohoto dne jsme dělali všichni pouze na stát, odtohoto dne pracujeme na sebe, což je velmi zjednodušeně. Metodika jetrochu jiná, dělá se na základě statistiky a metodiky OECD 30nejvyspělejších zemí světa, kam patříme a kde jsme členy od roku 1996.Je porovnáván odhad objemu veřejných výdajů dané země na hrubém domácímproduktu.
Je třeba říct, že den daňové svobody u nás je letos7. června, je o tři dny, a díky přestupnému roku o čtyři dny dříve, nežbyl loni – 11. června, a opravdu na Slovensku je to o měsíc dřív. Češtídaňoví poplatníci 158 dnů pracují na výdaje státu a institucí a takésamozřejmě na přerozdělování bohatství a ten zbytek, o tom si rozhodujívíceméně sami.
Dosadíme-li tento údaj do časové řady, pakzjistíme, že proti loňsku je den daňové svobody o tři dny dřív, o šestdní dřív než v roce 2006, a v tomto pohledu poslední roky, a to i zavlád sociální demokracie, znamenají pozitivní obrat proti roku 2001, ikdyž výsledek je samozřejmě teď v té řadě nejlepší.
Chtěl bych zdůraznit, že nemáme moc vyhráno,protože by to vypadalo – protože to nejsou jenom daně, to jsou všechnapojištění a celá ta zátěž, kterou platíme státu – vypadalo by to, žejsme na tom velmi dobře, ale patří nám v OECD ze 30 zemí až 14. místo,a dokonce jsme za průměrem OECD, za průměrem těchto zemí o 7 dní.Nejdříve ze zemí OECD slavili den daňové svobody v Jižní Koreji amyslím, že už se nikdo nesměje jako před patnácti lety Jižní Koreji ajejímu ekonomickému zázraku. Ti slavili už 28. dubna. Rozdíl mezi28. dubnem a 7. červnem je značný, ale uznávám, že ti asijští tygři, tilidé mají jinou mentalitu a že přece jenom my patříme spíše doevropského kontextu. Irové 10. května, Slováci 11. května, Španělé22. května, Řekové 4. června a letos nás předstihli i Poláci, kteříslavili už 5. června.
V souvislosti s tímto srovnáním, já to nechcizlehčovat, to není jenom prestižní záležitost nebo nějaká soutěž opořadí nebo nějaký první na pásce, samozřejmě, že země, které mají dendaňové svobody dříve, dosahují i jiného, vyššího ekonomického růstu. Tobych řekl, že je ta podstatná informace, o které chci v tomtomezinárodním kontextu hovořit. Takže pro mě je den daňové svobodysignálním datem, nebo pro nás všechny by měl být, který nám říká,jestli hospodaříme efektivně při tom, co chceme všechno zabezpečit proobčany této země z balíku, který přerozdělujeme, nebo jestlihospodaříme neefektivně. A já tady sebekriticky přiznávám, že pořádještě nemůžeme být se 7. červnem jako dnem daňové svobody my všichnispokojeni.
Poslanec Tomáš Kladívko:Děkuji, pane premiére, za odpověď na vaši otázku týkající se významudne daňové svobody, a která snad po této odpovědi dává zejména některýmnašim kolegům určitou dimenzi a inspiraci na pohled na problematikudaňové a výdajové zátěže ekonomiky. Myslím si, že z vaší odpovědi jezřejmé, že existuje jasná nepřímá závislost mezi výší veřejných výdajůneboli abstraktně výší zdanění a růstem ekonomiky. Doufám, že si to přidebatách, které budou následovat o některých daňových zákonech, kterénás čekají v budoucnosti, si to znovu zkusí promyslet a uvědomit.
Nicméně dovolte, abych vám v souvislosti s tématemdaňové svobody položil doplňující otázku, která se též týká daňovéhomakroagregátu, tak jak je nazývána tzv. složená daňová kvóta. Mojeotázka zní, jak byste vy popsal vztah, jak jste tady hovořil, mezi dnemdaňové svobody a složenou daňovou kvótou v ČR. Děkuji za odpověď.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek:Složená daňová kvóta se týká čistě poměru objemu státem vybraných daní,odvodů, tak jak jsem o tom hovořil, a poplatků na hrubém domácímproduktu. Zjednodušeně s nadsázkou bych nazval tento poměr obdobímdaňové nesvobody. Pokud má být v roce 2008 složená daňová kvóta 35,7 %,to je to, co platíme státu, potom období daňové nesvobody končilozhruba 130. dnem letošního roku, tj. 9. května. Složená daňová kvótabude v roce 2008 o 0,4 procentního bodu nižší než v roce předešlém ao 0,9 procenta nižší než v roce 2006. Stejně jako pro den daňovésvobody i pro den daňové nesvobody platí, že bude nejnižší od roku2001. Zjednodušeně řečeno, pozitivní trendy v obou těchto datechukazují, že jdeme správným směrem. A když budu znovu upřímný, tak už zaminulé vlády se podařilo den daňové svobody posunout blíže k začátkuroku.
Připadá mi, že bych měl vytvořit nějakou novoudefinici tzv. období zvyšování dluhové závislosti, které by se počítalojako rozdíl mezi dnem daňové svobody a koncem období daňové nesvobody,takže jestliže období daňové svobody připadalo na 158. den letošníhoroku a daňová nesvoboda skončila 130. dnem tohoto roku, potom jsmeletos prožili 28 dní období zvyšování dluhové závislosti, což je zasenejméně od roku 2001.
Já o tom nechci žertovat, ale chci říct, že totovšechno souvisí s kroky, které děláme, a toto všechno je pozitivnízpráva – jak zkracování doby daňové nesvobody, tak samozřejmě dřívějšídatum dne daňové svobody. Děkuji.
Ze stenografického zápisu interpelací během 32. schůze Parlamentu ČR.
