Předseda Úřadu na ochranuhospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina potvrdil pokutu 14,2 milionu korun zakartel českých drůbežářů. Drůbežáři se totiž rozhodli – a přiznali to i naveřejné konferenci – že chtějí zvýšit cenu jatečních kuřat na výši 20 korun zakilo živé váhy. Problém ale vězel v tom, že všechny tyto spolčené drůbežárnyměly jednoho velkého odběratele – Kostelecké uzeniny. Podle logikyrozhodnutí ÚOHS se dohodou na zvýšení ceny vlastně „obohatily“ na úkor tohoto jednohovelkého odběratele. Znamená to ale, že byla narušena konkurence, kterou má Úřadna ochranu hospodářské soutěže chránit?
Každý student základního kursuekonomie se dozví, že ideální stav konkurence je na trhu vždy, když je zdemnoho malých výrobců, kterým nebrání žádné bariéry ke vstupu a výstupuz odvětví. Všichni na trhu jsou dokonale informovaní o cenách a množstvíchstejného statku vyráběného všemi výrobci. Proto výrobce nemá možnost ovlivnitcenu. Je příliš malý a zároveň poptávající jsou flexibilní natolik, že jakmileby výrobce cenu zvýšil, okamžitě by svoji poptávku ztratil. Bohužel, málokterýstudent stěží aplikuje tento model ideální konkurence na realitu. Jednodušenemůže najít praktický příklad.
Kdyby na trhu s drůbežípanovala dokonalá konkurence, muselo by v případě jakékoliv změny cenydrůbežárnami dojít okamžitě k návratu k původnímu stavu a k vymizení všechzisků v tomto odvětví. A to díky volnému vstupu do odvětví. Firmyvyrábějící třeba podobný produkt by totiž změnily výrobu, aby si s těchtozisků ukrojily svůj díl. Vstoupily by do odvětví výroby kuřat, nastavily by oněco nižší cenu, na kterou by spotřebitelé okamžitě zareagovali. To se však nestalo,a proto musel nastoupit ÚOHS.
V realitě má ale výrobcehodně možností, jak ovlivnit cenu. Diferencuje produkci, třeba reklamou,pozáručním servisem, zvýšenou kvalitou, obalem, inovuje a tím dosahujekrátkodobě zisku. Další možností, jak ovlivnit cenu, je ovšem také vzájemnádohoda mezi horizontálními konkurenty. Proč by na takový zisk neměl mít právo?
Onen student základního kursumikroekonomie se také dozví, že žádnýkartel si nemůže diktovat vyšší cenu, než je ta, za kterou je poptávka ochotnáprodukt nakoupit. To stejné platí pro jakkoliv velkého výrobce, třeba i promonopol na trhu s uzeninami. Věřím, že velký odběratel drůbežárenKostelecké uzeniny nebyl na trhu s uzeninami jediný a že je uzenářův ČR „mnoho“. Proto také zvýšení ceny kuřat nemohlo mít na posledního(mezního) zákazníka nakupujícího kuřecí šunku v některém maloobchodnímřetězci zas tak závažný dopad. Jediný významný dopad by měla tato dohoda nanákladovou strukturu Kosteleckých uzenin.
Kdyby bylo zvýšení ceny realizovánopo delší dobu, musely by se Kostelecké uzeniny určitě přizpůsobit. Tímtozákazem jim bylo vlastně ulehčeno a bylo tak zamezeno dobrovolnému seskupení,jenž vytvořilo bilaterální monopol mezi velkoodběratelem a sdruženýmidodavateli. Dodavatelé tím, že vytvořili něco jako společnou protistranu svémuvelkoodběrateli, si snažili vytvořit silnější pozici pro vzájemné vyjednávání.Je ale nepravděpodobné, že by jejich jediným zájmem bylo svého největšíhoodběratele a tím pádem také jediný velký zdroj zisku zruinovat. Proto na tétopodnikatelské strategii není nic divného. Když se zaměstnanci Mladoboleslavskéškodovky dozvěděli o vysokých ziscích svého zaměstnavatele, také se dohodli v odborecha uspořádali stávku proto, aby jim zaměstnavatel zvýšil mzdy. Zakročil ÚOHSv tomto případě?
Logicerozhodování ÚOHS nerozumím.
