Při vyzvedávání lidí z chudoby má ekonomická svoboda větší účinek, než zahraniční pomoc. Vyplývá to z Výroční zprávy Ekonomické svobody světa 2006 [the Economic Freedom of the World: 2006 Annual Report], na jejímž dnešním vydání se spolupodílel i Liberální institut.
V novém výzkumu, který je v letošním vydání publikován, srovnává ekonom William Easterly z New York University vliv ekonomické svobody a zahraniční pomoci na ekonomický růst v nejchudších zemích.
„Zahraniční pomoc je obvykle požadována bez jakýchkoli empirických důkazů, že cílovým zemím prospěje, a bez zjišťování, zda nemá mezinárodní společenství k dispozici lepší přístupy v boji s chudobou,“ řekl James Gwartney, profesor ekonomie z Florida State University a spoluautor zprávy. „Co výzkum v letošním vydání Ekonomické svobody světa naznačuje, je skutečnost, že ekonomická svoboda, spíše než zahraniční pomoc, má silný pozitivní vliv – a je lepším přístupem.“
Easterly prokazuje, že zahraniční pomoc nemá v případě nejchudších zemí sebemenší kladný dopad na ekonomický růst. Jeho výzkum ukazuje, že naopak ekonomická svoboda má silný a pozitivní vliv nejen při vyzvedávání zemí z chudoby, ale na blahobyt všeobecně.
Jakmile přijde na scénu ekonomická svoboda, vymaní se chudé země z neustálého koloběhu chudoby a mají vyšší růst než bohaté země.
„Hlavním přínosem ekonomické svobody je možnost lidí svobodně zkoušet, rozhodovat se a především specializovat se na ty činnosti, v nichž je daný člověk či skupina lidí efektivnější než jiní. Vzácné zdroje pak nejsou plýtvány při neefektivních činnostech,“ řekl Jiří Schwarz jr. z Centra pro studium ekonomické svobody Liberálního institutu.
Hodnocení České republiky
V tomto vydání indexu získala Česká republika 6,9 bodů z 10 možných a skončila na 45. místě. Oproti loňskému roku se bodové ohodnocení nezměnilo, což ve světle znatelného zlepšení ostatních zemí znamenalo propad z loňského 37. místa o celých 8 příček dolů.
Hodnocení České republiky v klíčových složkách ekonomické svobody:
- Velikost vlády: Česká vláda ve srovnání s minulým rokem zasahuje do více oblastí lidského života a pohoršila si tak o jednu desetinu bodu na 4,4.
- Vláda zákona: Zde si Česko pro změnu o desetinku polepšilo na 6,6 bodu.
- Stabilita měny: Bodové ohodnocení České republiky se snížilo z 9,1 na 9,0.
- Svoboda obchodu: V této oblasti si Česko mírně polepšilo – o 0,1 bodu na 8,3.
- Vliv regulace: Tato oblast vykazuje vzestupnou tendenci již od devadesátých let. V posledním roce došlo ke zvýšení z 6,0 na 6,4 bodu.
Mezinárodní srovnání
V letošním indexu ekonomické svobody se na první pozici s 8,7 body udržel Hongkong, následován Singapurem s 8,5 bodu a Novým Zélandem, Švýcarskem a Spojenými státy se shodným výsledkem 8,2.
Velká Británie a Irsko sdílejí šestou pozici. Kanada obdržela 8 bodů a skončila osmá, následována devátými Islandem a Lucemburskem.
Hodnocení některých dalších ekonomik je následující: 17. Německo, 19. Japonsko, 20. Maďarsko, 24. Francie, 45. Itálie, 60. Mexiko, 53. Indie, 95. Čína, 88. Brazílie a 102. Rusko.
Mezi zeměmi, které od roku 1985 prodělaly značný nárůst ekonomické svobody, jsou Maďarsko, Island, Salvador, Zambie, Polsko, Bolívie, Izrael, Ghana, Uganda, Peru a Nikaragua – přestože mnohé z nich začaly na velmi nízké úrovni nebo v tomto období prodělaly různé výkyvy. K zemím, které od roku 1985 zaznamenaly citelný pokles ekonomické svobody, patří Myanmar, Venezuela a Zimbabwe.
Většina nejhůře hodnocených zemí jsou z Afriky, Latinské Ameriky či jsou to bývalé komunistické země. Botswana na 35. pozici je nejvýše umístěnou zemí ze sub-saharské Afriky. Chile má na 20. pozici nejlepší hodnocení z Latinské Ameriky.
Země na konci žebříčku jsou Středoafrická republika, Rwanda, Burundi, Alžírsko, Guinea-Bissau, Venezuela, Konžská republika, Demokratická republika Kongo, Myanmar a Zimbabwe. Ovšem mnohé země, které nebyly pro nedostupnost údajů hodnoceny, např. Kuba či Severní Korea, mohou mít ekonomické svobody ještě méně.
Ekonomická svoboda na vzestupu
Zpráva odhaluje, že úroveň ekonomické svobody se poslední čtvrt století celosvětově zvyšuje, což je dobré zejména pro ty nejchudší z chudých.
Mezi hlavní zjištění patří:
- Země v horním kvartilu (první čtvrtina) ekonomické svobody mají průměrné HDP na osobu 24 402 USD, zatímco země ve spodním kvartilu jen 2 998 USD.
- Horní kvartil má průměrný ekonomický růst na osobu 2,1 %, oproti poklesu 0,2 % u spodního kvartilu.
- V zemích horního kvartilu je průměrný příjem nejchudších 10 % populace 6 519 USD, kdežto v zemích spodního kvartilu jen 826 USD.
- Nezaměstnanost v horním kvartilu je průměrně 5,9 %. Zatímco ve spodním je to 12,7 %.
- Průměrná délka života je 77,8 let v horním a 55,0 v dolním kvartilu.
- Pracovní silou je v zemích horního kvartilu jen 0,3 % dětí, přičemž v nejméně ekonomicky svobodných zemích je to 19,3 %.
- Země v horním kvartilu dle ekonomické svobody mají na stupnici od 1 do 7, kde 1 znamená nejvyšší úroveň svobody a 7 nejnižší, průměrné hodnocení politických svobod 1,8. Spodní kvartil má průměrné hodnocení 4,6.
O indexu ekonomické svobody
Ekonomická svoboda světa ukazuje, jakou měrou napomáhají politiky a instituce ekonomické svobodě.
Základními kameny ekonomické svobody jsou osobní volba, dobrovolná směna, svoboda účastnit se hospodářské soutěže a ochrana soukromého vlastnictví.
Toto je 10. ročník Ekonomické svobody světa. Letošní vydání hodnotí 130 zemí za rok 2004, poslední rok, za který jsou k dispozici potřebné údaje. Zpráva rovněž aktualizuje údaje z předchozích zpráv v případech, že tyto byly přehodnoceny.
K určení souhrnného indexu a měření ekonomické svobody je použito 38 ukazatelů, a to v těchto oblastech: (1) velikost vlády, (2) právní struktura a ochrana vlastnických práv, (3) přístup ke stabilní měně, (4) mezinárodní směna a (5) regulace.
Výroční zpráva je vydána ve spolupráci s Economic Freedom Network, skupinou nezávislých výzkumných a vzdělávacích institucích z více než 70 zemí světa.
Pro více informací o Economic Freedom Network, údaje a předchozí vydání Ekonomické svobody světa, navštivte www.freetheworld.com.
