Elektronické komunikace v zajetí regulace

Pátek 30.6. je pro rozvoj telekomunikačního trhu poměrně zásadní den. Podívejme se, jaké události se v poslední červnový den staly.

1. Integrace operátorů

Společnost GTS NOVERA ukončila integraci menších operátorů, které koupila na přelomu tohoto roku. GTS NOVERA má poměrně velikou zkušenost s integrací. Před 2 roky působilo na trhu několik operátorů, kteří se dnes skrývají pod křídly GTS NOVERA – GTS Czech, Aliatel, Contactel, Telenor Networks, Nextra. Nový subjekt je veliký hráč na trhu s odhadovanými tržbami přes 6 mld. Kč ročně.

„Díky nově získaným technologiím můžeme pokrýt širší okruh zákazníků a nabídnout jim nové služby, nezávislé na Českém Telecomu. Do budoucna chceme portfolio a dostupnost našich služeb nadále rozšiřovat, mimo jiné také díky plánovanému vstupu na mobilní trh,“ řekl Milan Rusnák, generální ředitel GTS NOVERA a.s.

Druhým integrovaným operátorem je Telefónica O2 Czech Republic – společnost vznikla sloučením ČESKÝ TELECOM a EUROTEL. Oproti GTS NOVERA se jedná o významně větší společnosti (podle tržeb) – 60 mld. Kč.

Obě společnosti se hlásí k rozvoji služeb s cílem uspokojit přání zákazníků. Chtějí se zaměřit na poskytování nových inovačních služeb, které nabídnou zákazníkovi větší hodnotu. Pro budoucí vývoj se jedná zejména o tzv.konvergentní služby, které umožní komunikaci přes klasickou pevnou linku, Internet (VoIP) a mobilní síť.

Je zcela zřejmé, že podstatnou výhodu na své straně má Telefónica O2 Czech Republic, která vlastní to podstatné pro rozvoj nových služeb – infrastrukturu. Bude zajímavé sledovat, zda se nový vlastník opravdu chopí žezla a povede společnost kupředu. Rok po privatizaci jsou vidět jen dílčí zlepšení (rychlejší internet, paušál na volání).

Kupříkladu jeden z konkurentů Czech On Line (pod značkou Volný) uvedl na trh technologii ADSL 2+ (internet s maximální rychlostí 10Mbit) a to nezávisle na společnosti ČESKÝ TELECOM – pomocí služby LLU (zpřístupnění místní smyčky). Tuto službu může využít každý operátor a jediný Czech On Line toho využil. Do určité míry nadsázky lze říci, že ČESKÝ TELECOM nebyl lídrem na trhu. Budoucnost a zákazníci tedy ukáží, kdo bude lídrem a jaké služby zákazníkům nabídne.

2. Analýzy relevantních trhů

Od účinnosti zákona č.127/2005 Sb. (o elektronických komunikacích) musí regulátor – Český telekomunikační úřad (ČTÚ) – provézt analýzy 18 trhů elektronických komunikací (s cílem uložit regulační opatření a také zjistit zda trh je efektivně konkurenční). Lhůta ze zákona byla do konce ledna 2006. Nyní, půl roku poté, se analýzy blíží ke konci. Nejsou sice ještě vydaná všechna rozhodnutí, nicméně odborná veřejnost má jistou představu o tom, jak vypadá názor regulátora na každý trh. Návrhy všech analýz jednotlivých trhů již byly uveřejněny k veřejné konsultaci. Pojďme se podívat, jak vypadají jednotlivé trhy a jaké regulační opatření regulátor uvalil na podniky s významnou tržní silou (SMP).

Regulátor opustil cenovou regulaci, kde to bylo možné. Přímá cenová regulace je použita jen na trzích terminace, fixní originace a pronájmu místní smyčky. Zajímavé je, že regulátor neuvažuje o zavedení cenové regulace na trhu č.18, kde v návrhu analýzy identifikoval 100% podíl společnosti Radiokomunikace, tedy čistý monopol.

Pokud se zamyslíme nad dopady regulace, je poměrně zřejmé, že uvalením regulačních opatření se zamezuje nežádoucímu chování operátora/rů. Otevřenou otázkou je, zda regulace namířená proti zneužívání dominantního postavení na trhu neuzavírá cestu rozvoji nových produktů a služeb. Dovolím si tvrdit, že se tomu tak děje. Současný regulační rámec není konstruovaný pro nové služby. Pokud se podíváme na VoIP nebo některé náznaky konvergentních služeb neexistuje v regulačním rámci prostor pro rozvoj těchto služeb. Zrušení regulace by sice znamenalo umožnění rozvoje nových služeb, ale také diskriminační a monopolní chování na současných trzích.

Italský regulátor zakázal společnosti Telecom Italia spustit konvergentní služby (UNICO – http://www.telecomsitaly.com/2006/06/telecom_italia_ready_to_launch.html)s odkazem na „nereplikovatelnost“ této služby ostatními operátory. Jinými slovy – nesmíte nabídnout zákazníkům novou službu, pokud jí také nenabídnete svým konkurentům na velkoobchodní úrovni. Dopady takového přístupu k novým službám jsou logické, žádný operátor nepřijde na trh s novou službou, pokud bude mít povinnost sdílet své nápady s konkurencí. Motivace k vývoji a inovacím služeb jsou zásahem regulátora zničeny.

I zde vidíme, že máme na výběr: buďto regulace, rovnost, rovnováha nebo otevřený trh, růst a dynamika. Mezi těmito dvěmi polohami je zřejmý trade-off.

3. Nová vize v EU.

Komisařka Redingová, která je v Komisi odpovědná za Informační společnost včera vystoupila se svým návrhem, jak by měl v budoucnu vypadat evropský telekomunikační trh. Dozvěděli jsme se, že v důsledku aplikace současného regulačního rámce se zvyšují investice do ICT. Detailním pohledem na data (http://europa.eu.int/information_society/policy/ecomm/doc/info_centre/public_consult/review/staffworkingdocument_final.pdf – strana 8 ) však zjistíme, že většina investic je realizována v mobilních sítích, které paradoxně regulované nejsou. Také se čtenář dozví, že za posledních 8 let se rozšířila nabídka služeb zákazníkům a počet operátorů se zvyšuje.

Zvlášť zajímavé jsou myšlenky ohledně celoevropské regulace.

„Rozdílnost regulačních přístupů je v současné době překážka pro vnitřní trh a efektivní konkurenci. Pokud regulátor v zemi A aplikuje pravidla EU důrazněji na operátory na svém trhu a pokud regulátor v zemi B přijme mírnější regulační politiku k dominantnímu operátoru, dává tento přístup „neférovou“ konkurenční výhodu operátorům země B nad operátory země A. Pro evropský vnitřní trh je toto nepřijatelné…nejefektivnější cestou, jak sjednotit podmínky pro telekomunikační operátory na evropském trhu bude vytvoření nezávislého Evropského telekomunikačního regulátora“ řekla Viviane Rediningová.

Popírá-li evropský regulační rámec principy a motivy pro podnikání, existuje-li snaha o centralizaci i non-tradeable služeb a zároveň není možné nabídnout nové služby zákazníkům, potom takový regulační rámec vytváří prostor pouze pro centrální plánování na evropské úrovni a v konečném důsledku se chudobě nevyhne.