Evropská unie připravila opatření proti americkým výrobkům jako možnou reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést od 12. března 25% clo na ocel a hliník. Ministři obchodu EU v současné době jednají o podrobnostech, ale údajně by se jednalo o „miliardy eur“.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič přislíbil: „EU nevidí pro uvalení cel na náš vývoz žádné opodstatnění. Je to ekonomicky kontraproduktivní. Lose-lose situace. Posuzujeme rozsah opatření a budeme reagovat rozhodnými a přiměřenými protiopatřeními.“
Cílená proticelní opatření EU na výrobky, jako je bourbon, motocykly Harley Davidson a některé druhy oceli a hliníku, byla zavedena v roce 2018 během Trumpova prvního funkčního období, ale mezitím byla pozastavena. V té době byla jejich hodnota vyčíslena na cla ve výši 2,8 miliardy eur, přičemž tato částka by se nyní zvýšila na 4,8 miliardy eur. Pokud EU nerozhodne jinak, vstoupí tato cla od 1. dubna opět v platnost.
Podle diplomatů EU bude reakce EU zaměřena na americké státy podporující Trumpa, ale bude také omezená. Přijde však rychleji než po třech měsících, které EU potřebovala v roce 2018.
Naděje na dohodu
Vlády členských států každopádně doufají, že se jim podaří s Trumpem dohodnout podobnou dohodu, jakou uzavřel s Mexikem a Kanadou, ale v tom případě zatím není vůbec jasné, co za to Trump chce, pokud vůbec něco chce.
Klíčový rozdíl oproti roku 2018 spočívá v tom, že Spojené království nebude kopírovat reakci EU. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera se odmítl vyjádřit k tomu, zda Trump udělal chybu, když zavedl tato rozsáhlá cla, a místo toho řekl: „Budeme k tomu přistupovat uvážlivě. Budeme s USA jednat o podrobnostech, ale vláda má jasno v tom, že budeme pracovat v našem národním zájmu, a tato otázka se od toho nijak neliší.“
Pozoruhodné je, že na summitu o umělé inteligenci, který se konal tento týden v Paříži, Spojené království rovněž odmítlo podepsat prohlášení summitu, v němž se uvádí, že umělá inteligence by měla být inkluzivní, otevřená, etická a bezpečná, a to jen proto, že od podpisu upustily USA.
Protekcionismus EU na špalku?
Místo opakování své neúspěšné strategie z minula by možná EU měla zkusit něco jiného. Kromě hledání způsobů, jak splnit případné Trumpovy požadavky, jako je například nákup většího množství amerického zkapalněného zemního plynu, by EU mohla předejít tím, že sama zváží možné ústupky.
Jednou z možných variant by mohlo být nabídnout Trumpovi snížení cel EU. Zejména v oblasti zemědělství má EU mnohem vyšší cla než naopak, ale i obecně je protekcionismus EU o něco horší než protekcionismus USA. Nabídnout vyrovnání cel je věc, kterou by Trump mohl rád slyšet.
Ve skutečnosti EU v posledních letech zavedla velké množství nových protekcionistických opatření. Jednou z nejhorších nových iniciativ je nové clo EU na ochranu klimatu (CBAM), které s sebou nese i velkou byrokracii pro podniky. Jeho podstatou je, že zbytek světa by měl EU platit dovozní cla, pokud nepřijme sebevražednou klimatickou politiku EU. Tento druh klimatického protekcionismu, který naštěstí ještě není v platnosti, je samozřejmě třeba zrušit.
Regulační protekcionismus EU pod palbou USA
EU navíc zavedla celou řadu nových regulací, které mají protekcionistický účinek na její obchodní partnery. Jedním z nich je nová eurosměrnice CSRD, která nutí podniky, aby podávaly zprávy o své ekologické stopě a expozici vůči klimatickým rizikům. Dalším je směrnice EU o náležité péči, která vyžaduje, aby společnosti identifikovaly a řešily jak environmentální, tak sociální škody ve svých dodavatelských řetězcích. V amerických podnikatelských kruzích to vyvolalo velké obavy.
První varovné signály již byly vyslány. Andy Barr je republikánským členem výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů, který se koncem loňského roku setkal s evropskými představiteli, aby s nimi diskutoval o bruselské „továrně na regulace“. Varoval EU: „Donald Trump je America First. A jestli existuje nějaký příklad zahraniční regulace, která staví Ameriku na poslední místo, pak je to klimatická agenda EU. […] Agenda America First oživí zuřivý odpor vůči Evropské unii, která se snaží vnutit americkým firmám své nákladné a zatěžující regulace.“
Dalším nařízením EU, které rozčilovalo již Trumpova předchůdce Joea Bidena, je směrnice EU proti odlesňování (EUDR). Tato směrnice vyvolala pohoršení i u evropských obchodních partnerů v jihovýchodní Asii a Latinské Americe. V důsledku tohoto tlaku se EU rozhodla odložit její implementaci do roku 2026, a to i proto, že Evropská komise nedokončila své pokyny, kdy lze či nelze dovoz považovat za rizikový. To vyvolává velké obavy například v Malajsii, která podle nevládních organizací, dosáhla velkého pokroku v oblasti odlesňování v odvětví palmového oleje a právě proto by měla být považována za „nízkorizikovou“. Částečně k tomu přispěly její vlastní normy MSPO, které však Evropská unie na rozdíl od Spojeného království odmítá uznat jako rovnocenné.
Situace se každopádně může brzy vyhrotit. Howard Lutnick, Trumpův kandidát na post ministra obchodu, oznámil, že USA mohou použít „obchodní nástroje“ k odvetným opatřením proti evropským předpisům v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy, které se týkají amerických společností.
Digitální regulace
Také digitální regulace EU považuje Trumpova administrativa za protekcionistické, zejména proto, že EU nyní již několik let jde po krku americkým velkým technologickým firmám. Americký viceprezident J. D. Vance tento týden v Paříži předsedkyni Evropské komise von der Leyenové řekl, že „masivní“ regulace EU týkající se umělé inteligence by mohly tuto technologii zadusit, a rovněž odmítl nařízení EU, jako je DSA, které ukládá moderování obsahu na platformách sociálních médií, jako „autoritářskou cenzuru“. Prohlásil: „Samozřejmě chceme zajistit, aby byl internet bezpečným místem, ale něco jiného je zabránit predátorovi, aby se na internetu přiživoval na dítěti, a něco jiného je zabránit dospělému muži nebo ženě v přístupu k názoru, který vláda považuje za dezinformaci.“
Vance tím také napadl nařízení EU o zpracování údajů GDPR, které podle něj znamená nekonečné náklady na dodržování právních předpisů pro menší firmy. To je ozvěnou výroku Maria Draghiho, že „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) podle odhadů snížilo zisky malých technologických společností o více než 15 %“ a „touto legislativou zabíjíme naše společnosti“. Nová Evropská komise však GDPR za žádný problém nepovažuje.
Trump napadl antimonopolní případy EU vůči americkým společnostem jako „formu zdanění“. S tím je těžké nesouhlasit, když se podíváme na to, jak je společnosti Apple nařízeno zaplatit Irsku neuvěřitelných 13 miliard eur na zpětných daních, protože jakési daňové rozhodnutí je překvalifikováno na „nedovolenou státní podporu“, zatímco Evropské komisi stále méně vadí, že členské státy EU hrubě porušují pravidla EU pro státní podporu.
Protekcionismus je samozřejmě lose-lose hra, ale pokud se Trump nakonec rozhodne nepokračovat ve svých clech výměnou za to, že EU zruší alespoň část svého vlastního protekcionismu, Trump možná velmi dobře posloužil věci volného obchodu.
Pieter Cleppe je šéfredaktorem Brussels Report. Předtím působil jako vedoucí bruselské kanceláře Open Europe. Je vystudovaný právník, dříve vykonával advokátní praxi v Belgii a pracoval jako vládní poradce a autor projevů belgického státního tajemníka pro správní reformu. Také dříve pracoval jako analytik v belgickém institutu Itinera, který pomáhal založit. Právní vzdělání získal na Katolické univerzitě v Lovani a studoval také ekonomickou analýzu práva na univerzitách v Hamburku, Bologni a Vídni.