V nedávno proběhlých volbách do Evropského parlamentu volili čeští občané jednadvacetičlennou národní delegaci, kterou v červenci vyšleme na první zasedání ve Štrasburku. V pozadí českého zájmu zůstalo, že celkový počet europoslanců roste ze 705 na 720. Pojďme se na to podívat blíže.
Smlouva o Evropské unii stanoví v čl. 14(2):
Evropský parlament se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesát šest míst.
Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu, při dodržení zásad uvedených v prvním pododstavci.
A Evropská rada, tedy orgán složený z hlav států a předsedů vlád, přijala 22. září 2023 rozhodnutí 2023/2061, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu. Tím byl jednak zvětšen počet europoslanců a jednak bylo stanoveno, v jakých státech bude těch dodatečných patnáct poslanců zvoleno. Taktéž v pozadí českého zájmu došlo k jednomu zvětšení v únoru 2020. Po brexitu Evropský parlament sice přišel o 73 britských poslanců, ale také narostl o 27 na 705, se kterými úřadoval od brexitu do dubna 2024 (kdy bylo poslední zasedání stávajícího mandátu).
Ve výše citovaném textu Smlouvy o EU jsou podstatné tyto věci:
- Maximální počet poslanců z jedné země je 96. Tolik jich má Německo.
- Minimální počet poslanců z jedné země je 6. Tolik jich mají Malta, Lucembursko a Kypr.
- Počet poslanců jednotlivým zemím se přiděluje „poměrným sestupným způsobem“.
Asi si říkáte: „Co to sakra je poměrný sestupný způsob?“ Legislativa EU nám dává odpověď:
Poměrným sestupným zastoupením se rozumí toto: poměr mezi počtem obyvatel jednotlivých členských států a počtem jejich míst před zaokrouhlením na nejbližší celé číslo se liší v závislosti na lidnatosti členských států tak, aby každý poslanec Evropského parlamentu z lidnatějšího členského státu zastupoval více občanů než poslanec Evropského parlamentu z méně lidnatého členského státu a naopak aby platilo, že čím je členský stát lidnatější, tím větší má nárok na více míst v Evropském parlamentu.
Nevím, jak vám, ale mně ten odstavec nic neobjasnil. Pokud k tomu není někde další vysvětlení, vychází mi to tak, že větší státy mají poslanců víc a ne přímo úměrně, ale o kolik víc, to je ve hvězdách.
Nejprve se podívejme na počet obyvatel v jednotlivých členských státech v předmětných letech, a na to, jaký podíl obyvatel EU to je:
2013 | 2018 | 2023 | 2023/2013 | ||||
EU | 505 163 053 | 100% | 446 208 557 | 100% | 448 753 823 | 100% | |
Belgium | 11 137 974 | 2,20% | 11 398 589 | 2,55% | 11 742 796 | 2,62% | 5,43% |
Bulgaria | 7 284 552 | 1,44% | 7 050 034 | 1,58% | 6 447 710 | 1,44% | -11,49% |
Czechia | 10 516 125 | 2,08% | 10 610 055 | 2,38% | 10 827 529 | 2,41% | 2,96% |
Denmark | 5 602 628 | 1,11% | 5 781 190 | 1,30% | 5 932 654 | 1,32% | 5,89% |
Germany | 80 523 746 | 15,94% | 82 792 351 | 18,55% | 84 358 845 | 18,80% | 4,76% |
Estonia | 1 320 174 | 0,26% | 1 319 133 | 0,30% | 1 365 884 | 0,30% | 3,46% |
Ireland | 4 609 779 | 0,91% | 4 830 392 | 1,08% | 5 271 395 | 1,17% | 14,35% |
Greece | 11 003 615 | 2,18% | 10 741 165 | 2,41% | 10 413 982 | 2,32% | -5,36% |
Spain | 46 727 890 | 9,25% | 46 658 447 | 10,46% | 48 085 361 | 10,72% | 2,91% |
France | 65 600 350 | 12,99% | 67 026 224 | 15,02% | 68 172 977 | 15,19% | 3,92% |
Croatia | 4 262 140 | 0,84% | 4 105 493 | 0,92% | 3 850 894 | 0,86% | -9,65% |
Italy | 59 685 227 | 11,82% | 60 483 973 | 13,56% | 58 997 201 | 13,15% | -1,15% |
Cyprus | 865 878 | 0,17% | 864 236 | 0,19% | 920 701 | 0,21% | 6,33% |
Latvia | 2 023 825 | 0,40% | 1 934 379 | 0,43% | 1 883 008 | 0,42% | -6,96% |
Lithuania | 2 971 905 | 0,59% | 2 808 901 | 0,63% | 2 857 279 | 0,64% | -3,86% |
Luxembourg | 537 039 | 0,11% | 602 005 | 0,13% | 660 809 | 0,15% | 23,05% |
Hungary | 9 908 798 | 1,96% | 9 778 371 | 2,19% | 9 599 744 | 2,14% | -3,12% |
Malta | 422 509 | 0,08% | 475 701 | 0,11% | 542 051 | 0,12% | 28,29% |
Netherlands | 16 779 575 | 3,32% | 17 181 084 | 3,85% | 17 811 291 | 3,97% | 6,15% |
Austria | 8 451 860 | 1,67% | 8 822 267 | 1,98% | 9 104 772 | 2,03% | 7,73% |
Poland | 38 062 535 | 7,53% | 37 976 687 | 8,51% | 36 753 736 | 8,19% | -3,44% |
Portugal | 10 487 289 | 2,08% | 10 291 027 | 2,31% | 10 467 366 | 2,33% | -0,19% |
Romania | 20 020 074 | 3,96% | 19 533 481 | 4,38% | 19 054 548 | 4,25% | -4,82% |
Slovenia | 2 058 821 | 0,41% | 2 066 880 | 0,46% | 2 116 972 | 0,47% | 2,82% |
Slovakia | 5 410 836 | 1,07% | 5 443 120 | 1,22% | 5 428 792 | 1,21% | 0,33% |
Finland | 5 426 674 | 1,07% | 5 513 130 | 1,24% | 5 563 970 | 1,24% | 2,53% |
Sweden | 9 555 893 | 1,89% | 10 120 242 | 2,27% | 10 521 556 | 2,34% | 10,11% |
UK | 63 905 342 | 12,65% |
Bral jsem vždy rok před volbami, data jsou k 1. lednu daného roku. Pokud máte pocit, že jsou ty země nějak na přeskáčku, vyřiďte si to s Eurostatem, který je takhle řadí.
Potom jsem se podíval na to, kolik poslanců by ta která země měla mít podle striktně poměrného zastoupení a podle zastoupení v závislosti na druhé odmocnině počtu svých obyvatel.
přímá úměra | odmocnina | přímá úměra | odmocnina | skutečný počet | |
EU | 751 | 751 | 720 | 720 | 720 |
Belgium | 20 | 28 | 19 | 27 | 22 |
Bulgaria | 11 | 21 | 10 | 20 | 17 |
Czechia | 18 | 27 | 17 | 26 | 21 |
Denmark | 10 | 20 | 10 | 19 | 15 |
Germany | 141 | 75 | 135 | 72 | 96 |
Estonia | 2 | 10 | 2 | 9 | 7 |
Ireland | 9 | 19 | 8 | 18 | 14 |
Greece | 17 | 27 | 17 | 25 | 21 |
Spain | 80 | 57 | 77 | 55 | 61 |
France | 114 | 68 | 109 | 65 | 81 |
Croatia | 6 | 16 | 6 | 15 | 12 |
Italy | 99 | 63 | 95 | 61 | 76 |
Cyprus | 2 | 8 | 1 | 8 | 6 |
Latvia | 3 | 11 | 3 | 11 | 9 |
Lithuania | 5 | 14 | 5 | 13 | 11 |
Luxembourg | 1 | 7 | 1 | 6 | 6 |
Hungary | 16 | 25 | 15 | 24 | 21 |
Malta | 1 | 6 | 1 | 6 | 6 |
Netherlands | 30 | 35 | 29 | 33 | 31 |
Austria | 15 | 25 | 15 | 24 | 20 |
Poland | 62 | 50 | 59 | 48 | 53 |
Portugal | 18 | 27 | 17 | 25 | 21 |
Romania | 32 | 36 | 31 | 34 | 33 |
Slovenia | 4 | 12 | 3 | 11 | 9 |
Slovakia | 9 | 19 | 9 | 18 | 15 |
Finland | 9 | 19 | 9 | 19 | 15 |
Sweden | 18 | 27 | 17 | 26 | 21 |
Jak vidíte, moje řešení přes odmocninu samo od sebe dává takové počty, které respektují maximální počet poslanců pro Německo a minimální počty poslanců pro tři nejmenší státy EU. Také vidíte, že skutečný počet poslanců je něco mezi přímou úměrou a odmocninovým řešením. Jaké funkce by nejlépe odpovídala skutečnému počtu, se mi nechce zjišťovat, ale pokud vám ano, dejte vědět!
Čímž se dostáváme konečně k tomu, jak se měnily počty europoslanců a jejich podíl mezi obdobími začínajícími v letech 2014, 2019 (2020) a 2024:
2014 | podíl | 2020 | podíl | 2024 | podíl | 2024/2014 | |
EU | 751 | 100% | 705 | 100% | 720 | 100% | nárůst podílů |
Belgium | 21 | 2,80% | 21 | 2,98% | 22 | 3,06% | 9,27% |
Bulgaria | 17 | 2,26% | 17 | 2,41% | 17 | 2,36% | 4,31% |
Czechia | 21 | 2,80% | 21 | 2,98% | 21 | 2,92% | 4,31% |
Denmark | 13 | 1,73% | 14 | 1,99% | 15 | 2,08% | 20,35% |
Germany | 96 | 12,78% | 96 | 13,62% | 96 | 13,33% | 4,31% |
Estonia | 6 | 0,80% | 7 | 0,99% | 7 | 0,97% | 21,69% |
Ireland | 11 | 1,46% | 13 | 1,84% | 14 | 1,94% | 32,75% |
Greece | 21 | 2,80% | 21 | 2,98% | 21 | 2,92% | 4,31% |
Spain | 54 | 7,19% | 59 | 8,37% | 61 | 8,47% | 17,83% |
France | 74 | 9,85% | 79 | 11,21% | 81 | 11,25% | 14,17% |
Croatia | 11 | 1,46% | 12 | 1,70% | 12 | 1,67% | 13,79% |
Italy | 73 | 9,72% | 76 | 10,78% | 76 | 10,56% | 8,59% |
Cyprus | 6 | 0,80% | 6 | 0,85% | 6 | 0,83% | 4,31% |
Latvia | 8 | 1,07% | 8 | 1,13% | 9 | 1,25% | 17,34% |
Lithuania | 11 | 1,46% | 11 | 1,56% | 11 | 1,53% | 4,31% |
Luxembourg | 6 | 0,80% | 6 | 0,85% | 6 | 0,83% | 4,31% |
Hungary | 21 | 2,80% | 21 | 2,98% | 21 | 2,92% | 4,31% |
Malta | 6 | 0,80% | 6 | 0,85% | 6 | 0,83% | 4,31% |
Netherlands | 26 | 3,46% | 29 | 4,11% | 31 | 4,31% | 24,36% |
Austria | 18 | 2,40% | 19 | 2,70% | 20 | 2,78% | 15,90% |
Poland | 51 | 6,79% | 52 | 7,38% | 53 | 7,36% | 8,40% |
Portugal | 21 | 2,80% | 21 | 2,98% | 21 | 2,92% | 4,31% |
Romania | 32 | 4,26% | 33 | 4,68% | 33 | 4,58% | 7,57% |
Slovenia | 8 | 1,07% | 8 | 1,13% | 9 | 1,25% | 17,34% |
Slovakia | 13 | 1,73% | 14 | 1,99% | 15 | 2,08% | 20,35% |
Finland | 13 | 1,73% | 14 | 1,99% | 15 | 2,08% | 20,35% |
Sweden | 20 | 2,66% | 21 | 2,98% | 21 | 2,92% | 9,52% |
UK | 73 | 9,72% |
Když od 751 odečteme Brity a pak neměnná křesla, tedy 96 německých a 18 křesel tří nejmenších států, dostaneme 564 křesel, která si mezi sebou dělí 23 ostatních států v roce 2014. V roce 2024 odečítáme opět 96 + 18, a dostaneme 606 křesel pro 23 ostatních států. To je nárůst o 7,45 %.
Při 21 českých europoslancích bychom měli při 7,45% nárůst získat 1,56 poslance navíc. Připomínám, že došlo k dvojímu navyšování, ani při jednom jsme nezískali ani poslance navíc. Francie získala hned sedm europoslanců, což je nárůst o 9,5 %! Jak můžeme vidět v tabulce nahoře, počet obyvatel Francie narostl o 3,92 %, přitom počet obyvatel Česka vzrostl o 2,96 %. Bulharsko za stejné období přišlo o 11,49 % obyvatel, ale počet jeho europoslanců se vůbec nezměnil!
Země, které nezískaly žádné europoslance navíc při dvojím navyšování: Bulharsko, Česko, Německo, Řecko, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Portugalsko.
Přitom Německo, Kypr, Lucembursko a Malta se nepočítají z výše uvedeného důvodu limitů uvedených ve Smlouvě o EU. Zůstávají Bulharsko, Česko, Řecko, Litva, Maďarsko a Portugalsko. Všechny tato státy s výjimkou Česka přitom ztratily obyvatele (Portugalsko pouze mírně).
Česko tak z dvojího zvětšování Evropského parlamentu vyšlo ze všech zemí zcela nejhůře. Proč nebyli čeští zástupci v Bruselu schopní či ochotní poukázat na tak zjevnou věc, to nevím. V roce 2018 jsem pracoval pro britskou delegaci, takže jsem tyto věci ignoroval, a od brexitu dění v EU nesleduji příliš detailně. Pokud má někdo ze čtenářů informace o vyjednávání jak mezi poslanci (kteří posílají Evropské radě návrh), tak na úrovni Evropské rady, budu rád, když dáte vědět.
Fun fact: Pokud by se volilo 22 českých europoslanců, získal by další mandát Róbert Šlachta z kandidátky Přísahy a Motoristů. Pokud by se volilo 23 českých europoslanců, získal by další mandát Tomáš Kubín z kandidátky ANO 2011. To tedy za předpokladu, že by navýšení poštu poslanců nezměnilo chování stran v kampani a voličů u uren.