Radujme se, Bohuslav Sobotka oznámil, že zvyšuje odhad růstu HDP na tento rok na 3,8%. Tedy radujme se, jak kdo se bude radovat. Otázka zní: skutečně se daří českému hospodářství lépe? Skutečně se začínají projevovat efekty vstupu České republiky do EU? Bohužel nic se po vstupu na ekonomických zákonitostech nezměnilo.
A tak radovat se z růstu HDP má asi tak stejný smysl jako se radovat se, že sousedovi vyrostla na zahrádce pažitka. Je evidentní že nominální HDP zcela jasně kopíruje vývoj peněžní zásoby a z ekonomické teorie víme proč. Jak je to ale s růstem reálného HDP? Ten je přeci od cenového vývoje očištěn a tak zobrazuje skutečnou změnu výstupu. Pokud pominu nesmyslnost konstrukce reálných veličin, tak dojdu nutně k tomu, že vývoj reálného HDP kopíruje vývoj peněžní zásoby. Čím vyšší bude expanze peněz do směnných procesů, tím vyšší bude růst nominálního HDP. A tím vyšší bude i růst reálného HDP. Proč? Prostřednictvím měnové politiky totiž centrální banka způsobuje chybnou alokaci zdrojů, která se projeví v prodloužení produkčního cyklu, tedy v přesouvání zdrojů do produkce statků vyšších řádů. Růst peněžních výdajů tak urychluje růst produkce v těchto odvětvích (zejména produkce mezistatků, ale i technologicky vyspělých produktů jako jsou např.CRM software, což jsou oblasti produkce, které HDP nezobrazuje!!!). Tato expanze ale neodpovídá existujícím časovým preferencím a reálným zdrojům k financování investic. Ukončení expanzivní měnové politiky pak vede k vystřízlivění a počítání ztrát z chybných investic. Vzhledem k tomu, že cenový vývoj kopíruje (logicky) vývoj peněžní zásoby, znamená očištění nominálního HDP od cenového vývoje pouze snížení tempa růstu HDP. Jediné co můžeme tedy říci je to, že růst HDP nemá s ekonomickým růstem, tedy tvorbou kapitálu na základě reálných zdrojů odpovídajících časovým preferencím, nic společného a zobrazuje pouze vývoj peněžní zásoby. Konstruovat reálný HDP tak nemá vůbec žádný smysl, neboť je to jen arbitrární číslo bez jakéhokoli významu. Navíc HDP opomíjí zásadní část produkce v rámci ekonomického systému, totiž výrobu statků vyšších řádů, meziproduktů. Není to tedy ani indikátor, který by správně zobrazoval průběh hospodářského cyklu. Ekonomické omyly jsou ale natolik zakořeněné v úvahách lidí, že je nutné sledovat vývoj arbitrární veličiny zvané reálný HDP, neboť na něj reagují odborníci z ČNB, což má zásadní dopad pro mnoho ekonomických subjektů.
Z posledních čísel mají ekonomičtí komentátoři radost a těší se na pokles míry nezaměstnanosti. Jejich představy je nutno krotit, protože jde jen o další kapitolu z knihy hospodářský cyklus. Žádný pokles míry nezaměstnanosti se konat nebude, pokud bude současný vývoj pokračovat. Uvědomíme-li si tedy, co je to HDP, pak vypadají veškeré sofistikované předpovědi růstu HDP od ekonomických expertů poněkud kuriózně. Máme tak „excelentní“ růst HDP a přesto se nám stále nedaří snížit tu nezaměstnanost. To bude asi selháními trhu, odpovídá si Bohuslav Sobotka.
