Prodej šestého dílu Haryho Pottera měl podle představ nakladatelství Albatros začít v pondělí 19. prosince za doporučenou cenu 450 korun. Knihkupci však na nic nečekali a kniha se objevila na pultech obchodů již minulý týden ve středu 15. prosince a hned od začátku vypukla ostrá cenová válka. Hypermarkety Tesco zahájily prodej za 309 korun a v sobotu 17. prosince se do hry vložil Globus s cenou 308 korun.
Na vlastní oči a peněženky můžeme sledovat konkurenční boj ničící dohody o cenách nebo jiných podmínkách prodeje. V praxi se potvrzuje, že v reálném podnikání tzv. kartelové dohody nemají stabilitu a podléhají okamžité erozi. Je úplně jedno, zda se jedná o knížky, cement, vitamínové preparáty nebo bankovní poplatky, princip je pokaždé stejný. I kdyby podnikatelé nakrásně chtěli uzavřít dohodu o cenách, v zájmu dosažení co největšího zisku začnou okamžitě někteří z účastníků hrát sami na sebe. Zákazníkům poskytnou slevy, bonusy nebo jiné výhody ve snaze na úkor spoluspiklenců, kteří drží ceny podle původní dohody, získat větší tržby.
Když se vrátíme ke knížkám, knihkupci správně usoudili, že pouze stát může zajistit podmínky pro uzavření a udržení kartelové dohody. Proto z jejich řad již několikrát vzešel návrh na vznik zákona, který by stanovil pevné ceny knih a jednotný termín pro jejich uvádění na trh, nějaké staronové knižní čtvrtky. Jak jsou nesmyslné tyto argumenty a jak je falešné kvílení o hrozícím rozpadu knižního trhu a zániku malých knihkupectví, ukazuje praxe. Trh funguje vesele dál, z nabídky knih až přechází zrak a je nesrovnatelně lepší než před listopadem 1989, kdy pevné ceny a knižní čtvrtky existovaly. Knihkupectví vznikají a zanikají, podle toho jak je kdo schopný. Nejlepším řešením „problému“ bylo, ostatně jako vždy, že stát nic nedělal.
Antimonopolní úřady nejsou schopné tzv. kartelové dohody prokázat. Spíše vytváří konstrukce z domněnek a podezření a většinou jako hlavní „důkaz“ slouží cenové následování, což znamená, že jedna z firem nasadí určitou obchodní politiku a konkurenti ji více či méně kopírují. Snaha stíhat kopírování cen je stejně nesmyslné jako trestat dvě sousedící samoobsluhy za to, že prodávají rohlíky za jednu korunu.
Na druhou stranu, i kdyby v případě Harryho Pottera všichni knihkupci dodržovali jednotnou cenu 450 korun, a kartelová dohoda čistě teoreticky fungovala, není důvod ji trestat, protože se jedná o zločin bez oběti. Nekoupení této knihy, nikomu neubližuje. Nikdo z nás také nedisponuje právem na získání Harryho Pottera za cenu 309 korun ani za 402 korun. Obecně lze říci, že neexistuje žádné nezcizitelné právo na jakékoliv zboží a služby. Na trhu si můžeme koupit pouze to, co se nabízí a za cenu, která se nabízí. Prodej knihy Harryho Pottera ukazuje, že trh ani spotřebitelé nepotřebují žádný antimonopolní (plánovací) úřad, ale co nejméně státních regulací.
