Vláda a tři operátoři rozhodnou o poplatcích za UMTS
V úterý 7. srpna se mají operátoři Eurotel, Radiomobil a Český mobil vyjádřit, zda přistoupí na nabídku vlády — koupit licence na provoz mobilních telefonů třetí generace, známých pod zkratkou UMTS, za cenu 6,7 miliardy korun. Je to reálná cena? Podívejme se, jaká bude možná poptávka po UMTS, co vlastně zákazníkům nová služba nabídne a jak její cenu ovlivní cena licence.
Video? A k čemu?
První odhady poptávky v České republice (například agentury GfK na zakázku finského výrobce mobilů Nokia) ukazují, že potenciální okruh uživatelů UMTS nepřekročí alespoň v prvních letech jeden milion. Možní zájemci navíc požadují služby, které jsou v zásadě dosažitelné už na současných sítích GSM, respektive na jejich vylepšených verzích (rezervace a nákup vstupenek, letenek apod.). Zákazníků toužících po službách specifických pro UMTS — například posílání videopohlednic přes mobil — je mnohem méně. Realisticky se u nás v nejbližších letech nedá očekávat nějaký boom v užívání „třetí generace“ mobilů.Jako hlavní výhoda UMTS se obecně uvádějí datové přenosy, což se dá zjednodušeně přeložit jako „rychlý internet“. Jenže rychlý přístup na Síť lze získat nejméně pěti jinými způsoby. Systém UMTS ve srovnání s nimi nenabízí největší přenosovou kapacitu — optická vlákna ji mají čtyřikrát větší. A nenabízí ani nejnižší náklady — v tomto směru je na tom mnohem lépe technologie GPRS (což jsou vylepšené současné mobily GSM, tzv. „dvouapůltá generace“).Nové mobilní sítě se tedy nejeví jako revoluční převrat, ale spíše jako technická finesa. Zde také patrně leží důvod, proč se potenciální uživatelé zrovna nehrnou. V neposlední řadě je třeba připomenout, že na celém světě dnes v podstatě neexistuje funkční komerční síť UMTS. Jediný její náznak je v Japonsku, kde telefonní firma NTT DoCoMo spustila zkušební provoz. Ten má ale potíže, stejně jako je mají evropští průkopníci Británie a Španělsko. Ani jedna ze sítí rozhodně nebude spuštěna včas.
Pět miliard je moc
Tady se dostáváme k otázce, o jak drahou službu půjde. Poplatek za licenci sám o sobě cenu služeb UMTS neovlivní, protože v ekonomii platí základní pravidlo, že „utopené náklady“ nehrají roli. Ceny služeb jsou vždy výslednicí mezních příjmů a mezních nákladů, nikoli nákladů fixních. Co ale výše licenčního poplatku ovlivní, je zájem o vstup do odvětví — čím vyšší poplatek, tím menší zájem.Vláda může zvýšit příjem z poplatků tím, že omezí soutěž, tedy počet vydaných licencí. Čím méně bude poskytovatelů, tím vyšší budou ceny. V praxi to znamená, že vláda vytvořením kartelu zdraží spotřebitelům služby. V oblasti mobilních telefonů (a nejen v ní) v tom má velkou praxi.Loňská horečka kolem UMTS je dávno pryč. Jediný, kdo na ní vysoce vydělal, jsou vlády Spojeného království a Německa, kde se aukce licencí nesly na vlně nekritické euforie. V té době také česká vláda rozhodla, že výnos z UMTS pro státní rozpočet musí být nejméně 20 miliard. Jenže jako by nepostřehla, že se situace na trhu mezitím změnila.Lze proto vyslovit prognózu, že částka 6,7 miliardy je příliš vysoká — i s bonusem úzkého, státem organizovaného kartelu. Bylo by velkým překvapením, kdyby na takto přemrštěnou sumu operátoři přistoupili. Zvláště s ohledem na to, že jejich mateřské společnosti jsou v současné době finančně vyčerpané — Český Telecom odkupuje menšinový podíl v Eurotelu, T-Mobil zase v Radiomobilu. Velmi pravděpodobně tedy odmítnou zaplatit a nastane druhé kolo — aukce. Pokud přece jen zaplatí, pak si zadělávají na finanční problémy ve velmi blízké budoucnosti.Vláda chce jít do případné aukce s vyvolávací cenou 5 miliard. I ta je ovšem vysoko nad smysluplnou úrovní. O české UMTS za tak vysokou cenu nebude muset mít zájem nikdo — proč taky? Česká republika se tak zařadí do série nepovedených aukcí, které se snažily zopakovat úspěch Britů a Němců (Nizozemí, Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Maďarsko…). Tradiční úsloví říká, že jen hlupák se spálí dvakrát o stejná kamna. V našem případě jím bude buď vláda, nebo operátoři, kteří na přemrštěné poplatky přistoupí.
