Nová vláda Petra Fialy získala v Poslanecké sněmovně důvěru 13. ledna 2022 s programovým prohlášením čítajícím osmnáct kapitol od veřejných financí po legislativu. V tomto minisborníku Liberálního institutu, který nejprve publibukeme postupně jako články na webu, se naši analytici a spolupracovníci dívají na jednotlivé kapitoly dle své expertizy a hodnotí programové prohlášení z pohledu Liberálního institutu.

Liberální institut má čtyři hlavní cíle:

• Svoboda jednotlivce: Svoboda je hodnotou, která je základem všech ostatních hodnot. Existují nezcizitelná práva, jež předcházejí vládu, mezi nimi jsou právo na život, svobodu a hledání vlastního štěstí.
• Vláda s omezenými pravomocemi: Zajišťuje ochranu nezcizitelných práv. Jsou na ni delegovány vyjmenované pravomoci, které jsou pro tuto ochranu nezbytné, zbytek pravomocí si ponechávají občané. Důležitou složkou je nestrannost vlády a vláda zákonů, ne lidí.
• Volný trh: Žádná svoboda není možná, pokud instituce soukromého vlastnictví neexistuje, není respektována a není vymahatelná. Soukromé vlastnictví, smluvní svoboda a spolčovací svoboda společně formují volný trh, který zajišťuje prosperitu a ochranu slabých a který funguje nejlépe, pokud do něj vláda s omezenými pravomocemi zasahuje co nejméně.
• Mír: Bez míru není možné mít malou vládu s omezenými pravomocemi, volný trh, ani svobodu. Mírem se rozumí jak klid zbraní doma, tak ve světě.

Díváme se, jak se vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů těmto cílům přiblíží, nebo jak se od nich vzdálí.

Začínáme první kapitolou programového prohlášení: veřejnými financemi.

Veřejné finance

Kapitola věnovaná veřejným financím je právem na prvním místě programového prohlášení; obecně proto, že obsahuje rozpočet, tj. fakticky nejsilnější nástroj fiskální politiky, a konkrétně proto, že současný stav veřejných financí je přinejmenším neudržitelný. Připomeňme, že v letech 2020 a 2021 dosáhly schodky státního rozpočtu okolo 6 % HDP. To sice bylo do jisté míry ospravedlnitelné výdaji spojenými se snahou zmírnit dopady pandemie, ale pro rok 2020 byl rozpočet jako schodkový už plánován. Nová vláda se ve svém programovém prohlášení zavazuje snížit rozpočtové schodky, a většina cest, jimiž toho chce docílit, si zaslouží pochvalu a podporu. Stejně tak zmiňuje věci, které zjevně mají potenciál zlepšit život občanů i firem. Doufejme však, že u dalších z bodů vláda nakonec zůstane jen u slibů.

Začněme plusy. Nová vláda věnuje velký prostor fiskální odpovědnosti, a to zejména úpravami výdajové strany rozpočtu. Doslova píše, že chce „šetřit na státu, ne na lidech“; snad se bude držet hlavně první poloviny motta. Chce zohlednit rezervy při chuti zvyšovat výdaje, což naznačuje snahu o cyklicky vyrovnaný rozpočet, a to si rozhodně zaslouží pochvalu. Chce také zavést daňovou brzdu, a tím zabránit státu lepit děravý rozpočet nekonečným zvyšováním daní. Tento nápad si zaslouží velkou podporu, rádi uvidíme dřívější (nebo alespoň ne pozdější) data Dne daňové svobody. Z hlediska příjmů lze opatrně vyzdvihnout snahu o zrušení daňových výjimek, při ideálním scénáři by se snížila progresivita daní. Stejně tak zní poměrně pozitivně snaha o odstřižení firem z daňových rájů od veřejných peněz. Ostatně, z hlediska napojení některých firem na státní peníze chce vláda více kontrolovat získávání peněz ze státního rozpočtu, a tak doufejme, že celý systém dotací a investičních pobídek alespoň trochu zeštíhlí.

Pozitivní očekávání mohou mít i domácnosti a firmy. Vláda chce snížit daňovou zátěž fyzických osob valorizací slevy na poplatníka, a také zavést daňové prázdniny. Firmy potěší, že chce zrušit EET, a zvýšit hranici pro povinnost registrace k DPH. Chce také efektivní (a tedy levnou) daňovou správu, jíž chce dosáhnout sjednocením inkasního místa či eliminací výkazních povinností, či už zmiňovaným zrušením EET. Výsledky těchto politik, doufejme, uvidíme v poklesu Indexu byrokracie.

Pochvalu si také zaslouží záměr revize regulace cen, vyznění tohoto bodu je směrem ke snížení počtu regulovaných cen. Stejně tak musíme vyzdvihnout to, že vláda chce zavést systém zpětné kontroly efektivity vynaložených výdajů. Pokud toto bude alespoň připomínat audit, je to rozhodně velmi dobrý krok směrem k efektivnějšímu státu, a doufejme v jeho naplnění.

Nová vláda však slibuje i věci, které si zaslouží nesouhlasnou vlnovku. Velký prostor vláda věnuje zadržování zisků firem v ČR, a zdá se, že toho chce dosáhnout za každou cenu. Rozhodně by neměla podpořit globální zdanění OECD. Při bližším prozkoumání tohoto systému se ukazuje, že se má jeho implementací dosáhnout danění zisků tam kde vznikly, a také se má zavést globální minimální efektivní daň. Jinými slovy, vláda chce podpořit vytvoření daňového kartelu, a tedy potlačit daňovou konkurenci. Doufejme, že předtím zavede slibovanou daňovou brzdu, a to takovou, že nízkou. Není jasné, jak přesně zní „otázka odlivu dividend do zahraničí“, ale zřejmě to vláda považuje za problém. „Zvýhodnění reinvestic“ je nicméně druhé nejlepší řešení, s jakým mohla přijít; první by bylo neúčastnit se daňového kartelu. Vláda slibuje také tvrdé zakročení proti nelegálnímu hazardu. To by mohla elegantně obejít jeho legalizací; jako bonus by tím zmenšila rozsah šedé ekonomiky, k čemuž se také zavazuje. Vláda chce také zasahovat do spotřebních daní, ale vůbec není jasné, jak mají spotřební daně „zohledňovat škodlivost“. S trochou cynismu by pak měla být spotřební daň zatížena spotřební daní. Vláda se chce také „soustředit na výzvy spojené s environmentálními cíli“, což je poměrně vágní formulace. Doufejme, že cestou není zákaz spalovacích motorů, ale naopak třeba daňová úleva při využití alternativních paliv, jak je naznačeno ve formulaci „motivace firem k ekologickému provozu“ o několik bodů programového prohlášení výše.

Snaha o ozdravení veřejných financí je rozhodně chvályhodná a nutná, a je dobře, že si vláda tento problém dobře uvědomuje, a zavazuje se k jeho řešení. Je také dobře, že se jeho řešení zřejmě pokusí provést zeštíhlením a zefektivněním státu. Doufejme, že při snaze o efektivnější stát nezbyde čas na zjišťování škodlivosti předmětů spotřební daně. Účinnost opatření ve veřejných financích je cílená k 1. lednu 2024, vláda si tedy řekla o dva roky, po nichž mají být vidět výsledky její práce. Očekávání jsou vysoko, držme jí (i si) palce.

Ing. Magdalena Šuterová je externí spolupracovnicí Liberálního institutu a doktorandkou na ESF MUNI.