Podivný příběh doktora Jekylla a pana Hyda – tak by se dala shrnout kapitola programového prohlášení vlády v oblasti hospodářství, průmyslu a energetiky. Na jednu stranu nám totiž nadcházející vláda představuje líbivá hesla a slogany o důležitosti soukromého sektoru a snížení zbytečných nákladů nebo byrokracie, čili slušného doktora Jekylla. Načež nám bez kousku studu prodává strašlivého pana Hyda v podobě zestátnění ČEZu, drahého a nebezpečného nápadu zavádějícího katastrofou.
Hnutí ANO si již v předvolebních debatách a odborných diskusích často chlubilo svou hospodářskou strategií. Ta samotná v sobě nese i nadějné a smysluplné nápady v podobě snížení byrokracie a podpory startupů skrze vytvoření přívětivého prostředí, deregulace nebo přechodu z dotační na odpisovou ekonomiku. S přihlédnutím na historii některých členů vlády se poslední zmíněný bod jeví při nejlepším jako úsměvný. A i když všechny tyto body naznačují víru v soukromý sektor a převzetí „best practices“ ze zahraničí, celá tato část je zcela zastíněna plánovaným přístupem k energetice.
I v této části se dají najít pozitivní body a to návaznost na jadernou energii, kterou prosazovala předchozí vláda. Pozitivní je i zajištění účasti českých firem na dodavatelských zakázkách týkajících se stavby Dukovan. Smysl dává i výstavba plynových elektráren, které jsou díky moderním technologiím a filtrům považovány za jedny z nejméně škodlivých fosilních paliv. Tyto pozitivní kroky jsou ovšem pouze kapka v oceánu nesmyslných politik.
Zestátnění ČEZu je drahý nápad, na který není v současnosti v rozpočtu absolutně prostor. Zlevnění elektřiny skrze tento krok navíc není ani zdaleka zaručeno. Další zatížení pro státní rozpočet bude znamenat i převzetí PoZE poplatků, díky čemuž se stát de facto rozhodne dotovat elektřinu, což je v rozporu s odchodem od dotační ekonomiky, jak se v prohlášení píše o kousek výše.
Nová vláda prý také zařídí prevenci blackoutů. Třeba nám příště slíbí, že poručí i větru a dešti.
Úsměvná je i část týkající se emisních povolenek, respektive silácké řeči a slavné plány staronové vlády. Nelze než připomenout že to byla vláda hnutí ANO, která na evropské půdě dala zelené legislativě průchod. Je to sice již zbytečná lamentace, ovšem může posloužit jako obraz to jak vážně to asi s přijetím ETS2 může myslet. I kdyby navíc byla připravena ETS2 nepřijmout, nejeví se to jako chytrý krok. Jediným negativním dopadem by totiž nebyly jen sankce nebo ztráta nároků na balík peněz určený na náhrady. Ale také naprostá izolace od toho legislativu jakkoliv upravovat nebo reformovat. Jak navíc ukazuje mnoho případů z EU, opozice vůči likvidační ekologické politice existuje. Je ovšem potřeba ji umět zformovat a neuzavírat se jakékoliv diskusi – byť na první pohled myšlenka odmítnutí působí líbivě.
Program taktéž slibuje „zásadní přehodnocení byrokratické zátěže podnikatelů[, které] nebude na bázi dílčích opatření, ale skutečné reformy“. To bychom rádi podpořili, avšak v vzhledem k výkonu minulé vlády ANO, je na místě značný skepticismus. Bizarní je slib podpory institutu hromadných žalob. Proč, kdo to chce? V programu se opakuje oblíbená dezinformace Patrika Nachera o dvojí kvalitě spotřebních výrobků dvojí kvalitě potravin, kterou vyvrátila Evropská komise za minulé vlády ANO.
Celkově lze tedy říct, že tato kapitola je jakási fúze populistických líbivých hesel jak pro soukromý sektor a firmy, tak pro občany a koncové spotřebitele. Mnoho kroků zní pro jednotlivé skupiny líbivě a každý si v podstatě vyzobe to své. Celistvý a smysluplný obrázek pro tržních opatření se zde ovšem jen tak vykreslit nedá. Dokument nesděluje nic konkrétního, spíše vrší líbivé fráze bez jakéhokoliv kontextu, jako kdyby někdo udělal stenozáznam projevu multiministra Havlíčka v televizní debatě a přidal jej jako kapitolu do programového prohlášení.
Již jsme publikovali:
- Preambule a zásadní priority vlády
- Finance a hospodaření státu
- Vnitřní bezpečnost a veřejná správa
- Obranná politika a Armáda České republiky
- Zahraniční politika
- Právo a spravedlnost
Filip Blaha vystudoval ekonomii na Masarykově univerzitě a zaměřuje se na interakce měnové a fiskální politiky a na to, jak můžeme lépe porozumět ekonomice pomocí inovativních makroekonomických modelů. Byl konzultantem ve Světové bance a Don Lavoie Fellow v Mercatus Center. Názory prezentované autorem jsou jeho vlastní, nikoliv institucí s kterými je spojován.
