Jak spořit na auto či se zajistit na stáří? Jednou z možností je ukládat si peníze doma. Pokud dnes pod polštář šoupnete tisícovku, pak se při současném inflačním cíli ČNB kupní síla této bankovky za 10 let scvrkne o čtvrtinu, za 23 let na polovinu a za 40 let na třetinu. Byť strategie „domácího“ spoření byla před časem oblíbenou a spolehlivou, inflační měnová politika centrálních bank z ní učinila úspěšný pokus o finanční sebevraždu. Cimrmanovské „Tudy ne, přátelé“, je zcela na místě. O možnost držet své úspory v hotovosti jsme přišli.
Je třeba hledat jiné cesty, klikatější, a proti inflaci se chránit. Lze investovat na finančních trzích, což je ovšem časově daleko náročnějším způsobem spoření vyžadujícím dodatečné znalosti a úsilí. Nutnost ochránit peníze před inflační erozí touto cestou zvyšuje poptávku po službách finančních zprostředkovatelů, poradců, vystavuje jedince dodatečným nebezpečím a zvyšuje jejich transakční náklady. Stejné platí i pro další možnost, pořídit si aktivum, jehož cena poroste společně s inflací a reálná hodnota bohatství tak bude ochráněna. A pokud nemáte na nákup aktiva k dispozici dostatek peněžních prostředků, můžete si půjčit.
Získat úvěr není nijak složité. Svět nekrytých peněz je světem vyššího objemu úvěrů a nižších úrokových sazeb oproti svobodnému trhu. Společně s trvale rostoucí cenovou hladinou máme pohromadě dost důvodů k opuštění strategie prvotní tvorby úspor, racionální strategií je zadlužit se. To má přirozeně svá úskalí. Vstupy do úvěrových vztahů zvyšují závislost jedinců na finančních zprostředkovatelích, oslabují finanční samostatnost, do společnosti jsou vnášeny zvyky jako spoléhání se na cizí pomoc. A nejde pouze o domácnosti, v nemenší míře výše uvedené platí pro podniky, často ve své činnosti zcela závislé na poskytnutí úvěru.
Dluhy jsou tak díky současnému měnovému uspořádání akumulovány na úrovně nedosažitelné na skutečně svobodném trhu, kde poskytnutí úvěru musí předcházet odložení spotřeby, tedy vznik úspor, či zvýšení dostupnosti komodity sloužící jako peníze. Inflace zároveň uvrhá společnost do hluboké finanční závislosti na finančních zprostředkovatelích. Co říci závěrem? Zakořeněná „inflační kultura“ s potřebou ochrany bohatství před inflací přispívají k vysokému tempu růstu zadlužení a páchají obtížně napravitelné škody v chování jedinců. Při hodnocení celkové škodlivosti inflace by tyto skutečnosti neměly být opomíjeny.
