Stát čistí trh pro monopol ČEZ
Dne 10. dubna 2002 zavedl Energetický regulační úřad svým cenovým rozhodnutím č. 9/2002 dodatečný poplatek za dováženou elektřinu ve výši 1 eura za dovezenou megawatthodinu a to s platností od 1. května 2002. Poplatek bude vybírat Česká přenosová soustava. V konečném důsledku se tím zdraží tuzemská elektřina – nejedná se o nic jiného než o nejhrubší druh ochrany domácích producentů, tedy především ČEZ.
Euro na účet zákazníků
Poplatek se má podle cenového rozhodnutí vztahovat na „skutečně přenesené množství dovezené elektřiny“. Už měsíc se tedy má platit za množství elektřiny nahlášené jako dovoz Operátorovi trhu, společnosti, která má podle energetického zákona za úkol organizovat v Česku trh s elektřinou. Energetický regulační úřad (ERÚ) tak zčistajasna uvalil na jednu dováženou komoditu ukázkové clo, přitom není jasné, podle jakého zákona k tomu má oprávnění. Stejně tak není jasné, jak ERÚ může ceny stanovovat v eurech. Legálním platidlem v ČR je česká koruna (což ERÚ nakonec sám musí respektovat, neboť v samotném rozhodnutí dodává, že clo se bude přepočítávat podle kurzu ČNB pro první den příslušného měsíce). Pozoruhodná je i volba termínů – jde o „cenové rozhodnutí, kterým se stanovuje pevná cena za použití přenosové soustavy pro účely dovozu elektřiny do ČR“. Protože se zároveň platí poplatek za přenos (tj. za použití přenosové soustavy) v průměrné výši přibližně 110 Kč/MWh, pak je clo druhou platbou za již jednou zaplacenou službu. Poplatek 1 euro/MWh je absurdní ještě z jiného pohledu. Výpočet příjmů České přenosové soustavy (ČEPS) vychází z přežité metodiky regulace cen podle oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. Podle toho byly stanoveny poplatky za přenos elektřiny českou přenosovou soustavou. A najedou se zde zjeví dodatečné clo, které je dodatečným příjmem ČEPS. Podle oficiálního zdůvodnění má být kopií obdobného poplatku zavedeného v zemích západní Evropy. Jedná se ale o typicky českou kopii. Účelem poplatku na západ od našich hranic je zjednodušit tranzity elektřiny, protože po jeho zaplacení odpadají do té doby vybírané tranzitní poplatky. Pokud třeba dovážíte elektřinu z Polska do Rakouska přes Německo, pak po zaplacení poplatku 1 euro odpadají poplatky za tranzit elektřiny přes SRN. Výnos z nového poplatku je určen na posilování propojovacích kapacit mezi jednotlivými energetickými soustavami. Jedná se sice o typicky byrokratické a neobratné řešení, ale má jistou logiku – místo dosavadních tranzitních poplatků zůstalo pouze jedno euro bez ohledu na to, kam se elektřina dováží.
Když nekoupíte po dobrém
Češi napodobili evropskou normu, aby ještě zkomplikovali již tak dost sešněrované dovozy a chránili domácí výrobce (nejvíce ČEZ) na úkor spotřebitelů. Ukázalo se totiž, že dosavadní úřední omezení dovozů (vyžadování licencí apod.) nedokázalo dovozy odstranit. Další možností, jak jim zabránit, může být zdražení – navržené clo plní tuto úlohu bezchybně. V praxi může být nové clo opravdu účinné, což lze předvést na starém sporu ČEZ vs. SME (Severomoravská energetika). Letos nenakoupí SME od ČEZ poměrně velké množství elektřiny a místo toho použije o něco lacinější zahraniční zdroje – ušetří tím řádově koruny na jedné megawatthodině. Zavedením dovozního cla 1 euro/MWh by se tak dovážená elektřina stala rázem o mnoho dražší než srovnatelná elektřina nabízená ČEZ. Po protestech distributorů u ERÚ byly sice kontrakty uzavřené před 1. květnem 2002 od cla omilostněny, ale na všechny nové již clo uvaleno bude.
