Asi nejsem jediný, který se dočetl minulý týden v tisku, že nanadcházející léto nám evropští politici nadělili dárek vskutku královský, nízkéceny za volání z evropského zahraničí.
Jako spotřebitel, který je pod ochranou evropskýchinstitucí, musím mít radost, že budu volat za nižší ceny než doposud, alepřesto se tu najde několik podstatných ALE.
Možná jásám předčasně, avšak „co je psáno to je dáno“ a napapíře zatím není nic. Návrh musí ještě odsouhlasit parlament a Rada ministrů.To, o čem se mluví je návrh, který má, podle některých odborníků, největšíšanci na přijetí. Svůj jásot tedy musím mírnit neboť návrhů bylo „na stole“mnoho, ale zatím žádný neprošel až na konec schvalovacího procesu.
Není cílem tohoto komentáře analyzovat navržené regulovanéceny. Jejich výši a vývoj si může každý přečíst (ZDE).Mnohem významnější je, jakým způsobem se Komise&spol poprala s tímto problémem.
Oním problémem bylo zjištění, že ceny jsou neomluvitelně (unjustifiably)vysoké. To je velmi subjektivní stanovisko evropské komisařky, avšak není to objektivnípravda. Hledání objektivní pravdy je náročná činnost. Zeptá-li se komisespotřebitelů na správné ceny, budou odpovědi konvergovat k nule. Zeptá-lise komise druhé strany, budou ceny o řád vyšší. I bez detailnějšího zamyšlenízjistíme, že v případě, kdy se očekávané nepotkají, není žádný obchod,žádná směna. A to není přání spotřebitelů ani operátorů. Spotřebitelé chtějítelefonovat a operátoři jim nabízejí řešení. Najít objektivní cenu nelze. Jemožné ukázat na vývoj cen v historii, je možné porovnat ceny mezioperátory, ale to je asi tak všechno.
Tímto se staví komisařka do role proroka, vyvoleného, kterýví, jak ceny mají vypadat. Co hůř, původem z Lucemburska, kde sicentrálního plánování příliš neužívají, jej agilně prosazuje ve prospěch operátorůa spotřebitelů unie. Není se co divit, je to politik.
Pak už je jen malý krůček ke zjištění, že i brambory jsoudrahé, u cukru k tomu nemáme daleko, TV nemají správnou cenu, je potřebaji vhodně regulovat…
Regulace se šíří jako mor a stejně tak ničí všechno živé. Jak to vše končí simnozí vzpomenou, 20 let není tak dlouhá doba.Vracím se tedy k původní otázcev nadpisu komentáře: Jedná se o precedent nebo jen dočasné pomatenísmyslů?
