Zanedlouho se ocitneme uprostřed kampaně do eurovoleb. Zkušenosti ukazují, že eurooptimisté budou euroskeptikům říkat, že státy EFTA musejí přebírat veškerou nebo téměř veškerou legislativu EU. Jak je to ale doopravdy?
- Norské hnutí Nei til EU spočítalo, že Norsko přebírá 9–11 % legislativy EU
- Podle islandského ministra zahraničí přebírá Island 10 % legislativy EU
- Britský euroskeptik Richard North spočítal, že státy Evropského hospodářského prostoru přebírají 21 % legislativy EU
- Norská vláda uvádí, že Norsko přebírá 28 % legislativy EU (pdf, s. 795)
Průměrný odhad tedy je (10 + 10 + 21 + 28) / 4 = 17,25 %. Mohli bychom zdrojům přiřadit různou váhu a ještě si s tímto průměrem trochu pohrát, jisté každopádně je, že žádný zdroj neudává vyšší podíl než 28 %. Což je na hony vzdálené stanovisku, že státy EFTA přebírají veškerou unijní legislativu. (Přesněji jde o státy v Evropském hospodářském prostoru, tedy Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Švýcarsko má s EU separátní uspořádání.)
Je nicméně správné uznat, že státy EFTA musí přebírat tu nejdražší a nejškodlivější legislativu.
Častou námitkou také je, že i státy EFTA musí platit příspěvek do rozpočtu EU. Ano, to je pravda. Podle studie, která udělala srovnání jablek s jablky, platí státy EFTA zhruba poloviční příspěvek oproti členským státům EU.