Je to již déle než rok, co se začalo ve sdělovacích prostředcích skloňovat ve všech pádech sousloví „reforma veřejných financí“ a kdy současná socialistická vláda přišla s jakousi vlastní „koncepcí“. Reformou však nazývá proces, který neodpovídá obsahu tohoto slova. Slovníkový výklad pojmu „reforma“ představuje úpravu, změnu, přeměnu nějakého stavu, případně řádu, zvláště v oblasti veřejného života. Tato úprava by měla směřovat především k zlepšení situace (ne tedy k zhoršení postavení jednotlivců) a neměla by se dotýkat podstaty právního uspořádání.
Reforma musí být připravena koncepčně a má přinést zásadní zlepšení v oblasti, ve které je uplatňována přinejmenším ve střednědobém časovém horizontu. Pravdou je, že nelze počítat se změnou v krátkodobém horizontu několika málo týdnů či měsíců. Reforma v oblasti veřejných financí by měla přinést zefektivnění toku peněz, které platí daňoví poplatníci a které jsou používány na nákup veřejných statků, případně na realizaci sociálních programů, včetně důchodového a zdravotního zabezpečení. Reforma v oblasti sociálních dávek by měla směřovat k větší adresnosti potřebným a měla by omezit plýtvání omezenými zdroji. Výsledky snažení současné socialistické vlády jsou však tristní. Nedošlo k úsporám, pokračuje plýtvání v rámci jednotlivých kapitol státního rozpočtu a výdaje dále rostou. Došlo k dalšímu bobtnání různých zákonů, předpisů, vyhlášek a nařízení, které ještě více komplikují jejich pochopení a tak možnost i jejich naplňování.
Bohužel ani jedna z těchto vládních stran nemá koncepci, podle které by byla schopna uskutečnit reformu veřejných financí. Zůstává tak pouze politikaření, zákulisní jednání a kupčení. Taková situace je velmi výhodným rejdištěm pro různé zájmové skupiny, které se již svými požadavky vzdalují standardním lobbyistickým tlakům.
Téměř všechna opatření přijatá v rámci tzv. „reformy“ veřejných financí jsou značně nepřátelská vůči středním vrstvám obyvatelstva a téměř „třídně nepřátelská“ vůči živnostníkům a drobným podnikatelům. Z dlouhodobého hlediska jsou přijatá a navrhovaná opatření asociální i vůči nejslabším skupinám obyvatelstva. Zákony přijaté před pár týdny se musí novelizovat, protože obsahují věcné chyby. Například se bude muset zrušit zvláštní záloha na DPH, pomocí které měli podnikatelé „úvěrovat“ zdarma stát.
Již první týdny tohoto roku jasně ukazují, jakým způsobem jsou postiženi drobní podnikatelé v souvislosti s nutností platit zvýšené sociální a zdravotní pojištění, případně připravovat se na zaplacení minimální daně. Projevuje se to enormním růstem nezaměstnaných a tak jsme docílili rekordní úrovně míry nezaměstnanosti v dějinách České republiky. Tato míra nezaměstnanosti je za jistých okolností srovnatelná s nezaměstnaností v období velké deprese kolem roku 1933. V některých aspektech je tato nezaměstnanost ještě nebezpečnější, protože je ve většině případů dlouhodobá.
O bezkoncepčnosti vládou navrhovaných a přijatých opatření svědčí i to, že situace se mění ani ne ze dne na den, ale z hodiny na hodinu. Různé šibování jednotlivých skupin zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH a zpět, snahy vyvolat možnost vytvoření další sazby DPH ukazují na bezradnost a naprostou nekoncepčnost v počínání této vlády.
Vytržené z kontextu se jeví i připravovaná opatření v rámci reformy penzijního systému. Na jedné straně se tu vláda ohání švédským modelem a na druhé straně se z tohoto modelu vytrhávají pouze fiktivní účty, které nám stejně penzijní kasu nenaplní. Asi úmyslně se zapomíná, že Švédsko má zavedený povinný fondový pilíř penzijního připojištění. Součástí reformy veřejných financí by měla být i reforma financování zdravotnictví. Ale tady „skutek utek“. Jakmile přijde paní ministryně byť jen s dílčími návrhy na řešení špatné situace, je okamžitě smetena vlastními „přáteli – spolustraníky“. Tato vláda, jak se zdá, nebude schopna připravit koncept reformy veřejných financí, který by z dlouhodobého hlediska přinášel prosperitu pro náš ekonomický prostor. Tato vláda je zatím schopna pouze vytahovat peníze z kapes daňových poplatníků a sama je s velmi nízkou účinností utrácet. Začít šetřit u sebe ji snad ani nenapadlo.
