Název naznačuje, že se autor pouští do kritiky měnovépolitiky americké centrální banky a spojuje ji se současnou situací veSpojených státech. Co je však na autorovi článku zajímavého – a co by mělomotivovat všechny centrální bankéře k jeho přečtení –, je fakt, že autorsám je bývalý vrcholný centrální bankéř, přesněji viceprezident Federal ReserveBank of Dallas.
Přestoželze jistě polemizovat s některými soudy, které autor prezentuje, jeudivující, jak otevřeně a přesvědčivě se bývalý „insider“ Fedu (a dodejme, žev USA ne jako jediný) vyslovuje proti Greenspanově a Bernankově doktríněvedení měnové politiky. Klíčové pojmy článku jsou dva: asymetrický přístup Feduk cenovým bublinám a morální hazard.
O’Driscollněkolikrát cituje jak Greenspana, tak Bernanka, aby nastínil jejich společnýnázor na to, jak se má centrální banka stavět k cenovým bublinám na trzíchaktiv: pokud jde o fázi, kdy cenové bubliny vznikají a narůstají, nemá Feddělat nic, jelikož jednak není schopen takovou bublinu identifikovat, a i kdybybyl, tak měnová politika proti ní v zásadě nedovede nic udělat. Avšakúplně jinak se oba centrální bankéři stavějí k fázi, kdy bublina praskne.To se najednou ukazuje, že bublina existovala, a protože praskla, je poslánímFedu „zmírňovat dopady a usnadnit přechod k nové expanzi“.
Jinýmislovy, dokud je „klid“ a žádný propad v cenách aktiv se nekoná, centrálníbanka se bublinami nezabývá a už vůbec nepředpokládá, že by nějaké svojíexpanzivní politikou mohla vytvářet. Jakmile však bublina praská, Feddeklaruje, že musí vstoupit na scénu. Je jeho povinností propad tlumit a„usnadnit přechod k nové expanzi“. Tato asymetričnost v myšlení, zakořeněnáve smýšlení centrálních bankéřů, tedy říká, že jdou-li ceny aktiv nahoru, je tov pořádku. Ruce pryč. Avšak pokud se trh koriguje směrem dolů, je tošpatně, trh se zřejmě „porouchal“ a musí se tomu zabránit. Ze které ekonomickéteorie plyne tento soud, je záhadou.
Asymetrickápolitika s sebou nese morální hazard aktérů trhu. Garantuje totiž, žepropady bude tlumit. Je to jako sázet v kasinu a vědět, že výhry mi budoupříslušet celé, ale ztráty celé hradit nebudu: přijde centrální banka a „dodálikviditu“. Vzniká tak pokřivený systém umělé podpory rizikového chování, vekterém centrální banka nalévá do systému peníze, podněcuje ke špatnýminvesticím a zároveň garantuje, že neúspěch bude částečně uhrazen její včasnoudodávkou likvidity.
KdyžO’Driscoll svůj článek psal, asi ani netušil, jak šablonovitě a přesně podlejeho předpovědi se Fed v lednu roku 2008 zachová: prudce snižuje sazby,dodává likviditu, „zachraňuje trhy“. Greenspanova asymetrická politika máv Bernankovi dobrého žáka.
