Pouhé 4 dny po teroristickém útoku na newyorská Dvojčata a washingtonský Pentagon přijel Michael Novak z Bratislavy do Prahy, aby v září 2001 převzal Výroční cenu Liberálního institutu. Dojalo ho, když na stejném místě Václavského náměstí, kde při jeho první návštěvě Prahy po pádu železné opony v dubnu 1990 hořela malá svíčka na památku Jana Palacha, spatřil množství svíček a květin vyjadřující solidaritu Američanům.
Od pátku 17.února 2017, kdy Michael Novak ve věku 83 let zemřel, o čemž bezprostředně informovala americká média, mnozí studenti a kolegové ve Spojených státech, ve Vatikánu, na Slovensku, v Čechách a určitě v mnoha jiných zemích zapálili svíčku a vzpomněli na svého laskavého profesora a přátelského a vnímavého člověka s velkým smyslem pro humor.
Náboženská tradice v rodině, která se do Ameriky přistěhovala ze Spiše na Slovensku, dovedla Michaela Novaka ke studiu teologie. Jeho rodiče se už oba narodili ve Spojených státech a slovensky spolu mluvili, jen když si nepřáli, aby jim malý Michael rozuměl. Spojení křesťanské výchovy z rodiny s liberálními hodnotami, které se v Severní Americe tradičně těší velkému společenskému respektu, bylo tématem, jemuž Novak zasvětil své akademické působení. Přestože se hlásil k římskokatolické církvi, má jeho dílo ekumenický charakter.
V 60. letech na sebe Michael Novak upozornil sbírkou svých novinářských esejů „Nová generace: Američan a katolík“ a následně reportážemi z II. vatikánského koncilu horujícími pro reformy v římskokatolické církvi, aby oslovovala mládež. Práci s ní se věnoval celoživotně a akademicky působil na Stanfordu, Harvardu a dalších známých amerických univerzitách. V letech 1984-94 byl členem Rady pro mezinárodní vysílání řídící Rádio Svobodná Evropa, které šířilo ideje svobody a demokracie v zemích s totalitním režimem. V této pozici přivítal pád komunismu a později ještě v americkém Kongresu úspěšně loboval za zachování vysílání Rádia Svobodná Evropa a jeho přesun z Mnichova do Prahy.
M. Novak napsal více než 50 knih. Byly přeloženy do mnoha jazyků a některé z nich vyšly v češtině: Duch demokratického kapitalismu, Vyznání katolíka a Filosofie svobody. Zásluhu na jejich českém vydání má pražský Občanský institut, který byl s Novakem od roku 1991 v kontaktu.
Jeho názory obdivovala britská premiérka Margaret Thatcher a prohlásila, že Novakův popis kapitalismu jako mravního, společenského a ekonomického systému a jeho víra v jednotlivce a společenství je přesně to, co si ona myslela a v co věřila. Velkému obdivu se jeho dílo těšilo v Polsku, na Slovensku a u nás, kde obdržel od prezidentů Lecha Walesy, Michala Kováče a Václava Havla nejvyšší státní vyznamenání. Nejvýznamnějším z mnoha mezinárodních ocenění, jichž se mu dostalo, byla Templetonova cena 1994 za pokrok ve studiu náboženství, k jejímž nositelům mimo jiné patřili například Matka Tereza nebo Alexander Solženicyn. Nejvíce si ovšem Michael Novak vážil náklonosti papeže Jana Pavla II.
Patrně nikdo jiný než Američan slovenského původu nemohl obohatit myšlení tohoto světa spojením dvou myšlenkových tradic, které byly do té doby převážně stavěny do protikladu. Michael Novak byl první, kdo se pokusil o syntézu náboženství s klasickou liberální tradicí. Jeho originální přístup k chování institucí, ke zkoumání hospodářství a fungování ekonomických systémů se nazývá teologií ekonomiky a jeho autor se stal prvním teologem tržní ekonomiky.
„Otcové-zakladatelé Spojených států věřili, že Stvořitel vytvořil celý kosmos, celý vesmír za jediným účelem. Proto, aby v jeho rámci existovala alespoň jedna bytost, které by mohl nabídnout přátelství, bytost – muž a žena – která by byla svobodná, neboť Bůh si nepřál přátelství otroka, ale přátelství svobodné ženy a svobodného muže. Skutečnost, že základním smyslem stvoření v judaismu, v křesťanství a v islámu je svoboda, dodává člověku ohromnou důstojnost. Svoboda je jasnou červenou nití, vinoucí se celou historií člověka, je ústředním motivem lidské historie – vytrvalého boje lidských bytostí o její pochopení a přivlastnění, boje o vytvoření institucí, které by byly lidské svobodě adekvátní.“ (M.Novak: Trh v římskokatolické ekonomice, v publikaci Křesťanský filosof a ekonom Michael Novak, Liberální institut, Praha 2002, s. 12)
Michael Novak se zasloužil o pozitivní posun v chápání trhu a tržní konkurence římskokatolickou církví. Obecně byl zastáncem svobodné soutěže včetně konkurence mezi jednotlivými náboženstvími a církvemi. Církve považoval za instituce podobné tržním subjektům a podobně jako z konkurence na trhu mají prospěch spotřebitelé, tak z konkurence mezi církvemi těží jejich příslušníci – věřící. Vzhledem k pozitivním externalitám, které církve a náboženské společnosti svou činností vytvářejí, má z nich prospěch celá společnost včetně ateistů a agnostiků.
V encyklice Centisimus Annus papeže Jana Pavla II. z roku 1991 je patrný Novakův mimořádný intelektuální vliv na římskokatolickou církev, a to především:
- v kritice komunismu jako říše zla: Socialismus je „lék, jenž se ukázal být zhoubnější než nemoc sama.“
- v důsledné rekapitulaci názorů papeže Lva XIII. na soukromé vlastnictví (encyklika Rerum novarum) a v důrazu na jeho nedotknutelnost
- ve vyzvednutí podnikavosti a jejího pozitivního dopadu na společnost
- ve varování před neoprávněnými zásahy státu do společenského systému a podnikání, „což by uškodilo jak hospodářské, tak občanské svobodě“
V souvislosti s problémy přechodu od komunismu ke svobodné společnosti ve střední a východní Evropě se Novak domníval, že politici a jejich poradci ze Západu se soustředili na politické a ekonomické reformy a opominuli nejdůležitější oblast svobodné společnosti – morálku a kulturu. Jejich význam v každodenním chování, jednání a práci považoval za nezastupitelný. V tomto kontextu je nazval „morální ekologií“, která více než cokoli jiného ovlivňuje kvalitu lidského kapitálu jako klíčové charakteristiky úspěšného fungování svobodné demokratické společnosti. Zkušenost úspěšné reformy Západního Německa po druhé světové válce dle Novaka prokázala, že politiku, ekonomiku a morální ekologii lze reformovat v jejich jednotě a dospět k sociálnímu tržnímu hospodářství, který vedl k německému hospodářskému zázraku.
Michael Novak byl zastáncem faktické odluky církve od státu. Její součástí je systémové oddělení církví od státem spravovaných veřejných financí. Bez důsledné odluky financování církví od státního rozpočtu nemůže církev beze zbytku naplňovat své poslání ve společnosti. V péči o opuštěné, strádající, nemocné a staré, v udržování tradic a kulturního dědictví a v prosazování etického jednání je úloha církví nezastupitelná. Úkoly, které před církvemi v Česku stojí, a odpovědnost, jež vůči české společnosti mají, je opravňují žádat o navrácení komunisty zkonfiskovaného majetku, odpovídal Michael Novak na dotazy o legitimitě církevních restitucí.
Jiří Schwarz,
Anglo-American University, Praha
Článek vyšel pod názvem „Ekonom, který ovlivnil papeže“ v Katolickém týdeníku č. 9/2017, str. 8
www.katyd.cz
