Petr Šimůnek napsal článek, za který by se nemusel stydět žádný programový odpůrce podnikání. Článek pod názvem Sdílená bída. Šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek o sharing economy opakuje ty nejhloupější argumenty proti Uberu, Airbnb a Lime.
Vše navíc zakončuje touto větou: “To, v co se dnes Airbnb, Uber a Lime proměnily, jsou ty nejhorší příklady nezodpovědného a vyděračského byznysu poslední dekády, poháněného jen a pouze chamtivostí a touhou po zisku.” Věta jak vystřižená z kampaně Bernieho Sanderse nebo Matěje Stropnického.
Pojďme se na jeho argumentaci podívat zblízka. Článek začíná srdceryvnými historkami o ekonomické krizi a přednáškách na konferencích TED. Poté Šimůnek říká:
Největší vlajkonoši sdílené ekonomiky dneška, Uber a Airbnb, mají dohromady tržní kapitalizaci přes 100 miliard dolarů.
Pokud se správně dívám, tak Uber má tržní kapitalizaci 51,8 mld. dolarů a Airbnb je privátně vlastněná firma, která tedy nemá tržní kapitalizaci. Ale dejme tomu, že valuace Airbnb těch 50 miliard skoro dá.
Takže, máme za sebou skoro dekádu nového ekonomického zázraku a fenoménu sdílené ekonomiky. A co si odnášíme? Lepší tvář kapitalismu? Rozumnější přístup ke zdrojům? Zážitek místo nakupování? Radost místo práce? Méně spotřeby?
Nikoli. Všechno, co společně sdílíme, je akorát tak bída, zklamání a bezohlednost.
Vážně? 😮 Netuším samozřejmě, jaký je život šéfredaktora českého Forbesu, ale můj spotřebitelský život vylepšil Uber a Airbnb enormně.
Uber mj. nabízí nižší ceny, má příjemnější a ochotnější řidiče, mnohem lepší zákaznický servis pro reklamace a funguje mezinárodně. Kromě toho také mnohem lépe vyrovnává poptávku s nabídkou, takže můžete jet v noci, za deště nebo i na Silvestra.
Airbnb vám umožní i v těch nejdražších částech měst bydlet za přijatelnou cenu a to podle mě s lepším servisem, než jaký máte v hotelu. Ale tady má každý jiné preference – někomu více vyhovuje mít každý den ustlanou postel, jinému zas plnohodnotná kuchyně, obývák a třeba balkón.
Zpracovával jsem pro Centrum ekonomických a tržních analýz studii o tom, v čem všem je Uber lepší než klasické taxi . Nejde jen o spotřebitele, je lepší také z hlediska společenských dopadů, jako je řízení v opilosti. O přínosech Uberu jsme psali i na dalších místech.
O Airbnb jsem ještě nepsal (díky za tip), takže zde musím laskavého čtenáře poslat za kolegy za oceán: Airbnb May Not Be Good for Hotels, but It’s Great for Everyone Else.
A to se bavíme o spotřebitelích. Uber a Airbnb jsou geniální vynálezy právě z hlediska sdílené ekonomiky. Stojí vám auto na silnici a večer v bedně není nic zábavného? Tak sedněte do auta a přivydělejte si. Jedete na dva týdny na dovolenou a nevadí vám vyprat po někom špinavé povlečení a ručníky? Pronajměte svůj byt na Airbnb!
Šimůnek říká:
Airbnb totálně zdecimovalo centrum města, připravilo obyvatelům bezpočet bezesných nocí, totálně pokroutilo ceny nemovitostí a nájmů a má velký podíl na tom, že se v centru chce žít málokomu. Dělá z něj skanzen.
Procházím se často po centru Prahy a nijak zdecimované mi to tam nepřijde. S takovými propagandistickými výroky by Petr Šimůnek mohl kandidovat na senátora jako Jiří Vyvadil, který tvrdil, že v mém rodném Sokolovsku je spálená země. Není.
Airbnb má zanedbatelný vliv na cenu nemovitostí. „V Praze se nachází zhruba 600 000 bytových jednotek. Na platformě Airbnb proběhlo zprostředkování sdílení ubytování na 14 700 různých místech. Může jít o sdílení bytu, pokoje, či jeho částí. Nabízených celých bytů ke sdílení v Praze, tedy těch, které tzv. zabírají místo trvalým obyvatelům, je pouze 1,8 % bytového fondu v Praze. Pokud se bavíme o bytech, které jsou zabookovány alespoň na 6 měsíců v roce, je tento podíl necelých 0,35 %. Airbnb za nedostatek bytů na pražském trhu nemůže, to je zkrátka fakt,“ předkládá jasná čísla Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.
A že se v centru chce žít málokomu? Skutečně? Proč tedy lidé platí mnohem vyšší nájmy v centru než na Černém Mostě nebo na Chodově?
Uber ovládly gangy cizojazyčných mafií, najímajících zoufalé řidiče, co jsou v Praze poprvé.
Ve skutečnosti může Uber řídit pouze někdo, kdo má zkoušku z místopisu, rozhodně to nemůže být někdo, kdo „je v Praze poprvé“ a neumí česky aspoň natolik, aby zkoušku z místopisu mohl složit. Já si třeba nemyslím, že je to správně, že musí mít každý řidič zkoušku z místopisu – v době navigace přes Waze je to zbytečné a vedlo to ke snížení počtu řidičů, ale ukazuje to, že Petr Šimůnek namísto zjištění fakt raději křičí na mrak na obloze.
Poté Petr Šimůnek věnuje několik odstavců koloběžkám Lime. Ty nejsou sdílenou ekonomikou ve smyslu, že se někomu ve sklepě povaluje nevyužitá koloběžka, tak ji dá ke sdílení. Nicméně umožňují efektivní půjčování jedné koloběžky několika různým lidem za den a umožňují brigádničení dalším tím, že je přes noc nabíjejí. Koloběžku Lime nebo některou z jejích konkurentů už jsem využil v Praze i na několika zahraničních dovolených. Hodí se přesně na okamžiky, kdy cesta pěšky je moc dlouhá a nebaví vás zkoumat systém MHD v cizím městě, ale nechcete zase dát tolik peněz za Uber, a navíc se chcete třeba trochu toulat po městě.
Nezodpovědní uživatelé nechávají koloběžky na nevhodných místech, to je pravda. Je to novinka, se kterou se učí žít jak uživatelé, tak města. V progresivních městech jsou dedikovaná parkoviště pro tyto elektronické koloběžky. Obecně mi připadá lepší koloběžku spadlou na chodník postavit na kraj než psát o stížnosti do novin, ale každý jsme nějaký. Nářky Petra Šimůnka, že Lime má stejnou limetkovou barvu v historické Praze jako v jiném městě, je taktéž hodně velký úlet. Chtěl by regulovat také oblečení a účesy, aby se hodily do toho kterého města?
Kam se vytratilo sdílení zrovna volného bytu, když Praze v tomhle segmentu Airbnb vládnou firmy, které mají takových bytů tisíce?
Mohl by mi Petr Šimůnek říct aspoň jednu takovou firmu? Nemohl. Žádná taková neexistuje, jak je patrné z čísel uvedených výše. Tohle už je na úrovni konspirací z QAnon nebo z Pirátského fóra.
Dřív jsme byli zvyklí, že útoky na podnikání přicházejí z levicové části politického spektra, nyní však nastává doba, kdy je musíme poslouchat i zprava. Ve Spojených státech se podařilo přetransformovat Republikánskou stranu na antikapitalistickou národoveckou stranu, jejímž režimním propagandistou se stal Tucker Carlson. V České republice se k podobnému postoji čím dál více hlásí oba Klausové a jejich nová politická strana. Ekonom Tyler Cowen proto k tématu napsal knihu Big Business: A Love Letter to an American Anti-Hero, o které mluví v tomto podcastu.
Ekonomický historik Stephen Davies mluví o tom, že v USA a v Británii dochází k přerovnání politické scény (realignment), kdy zjednodušeně řečeno na jedné straně spektra budou kosmopolitní liberálové a na druhé straně národovečtí regulátoři a staré dělení na levici a pravici podle starých dělicích čar bude obsoletní. Zřejmě k tomu dojde i u nás.
Nečekal bych ale, že předvojem tohoto vývoje se stane zrovna magazín Forbes.
