Jednou z oblastí, kde probíhají změny v rámci transformačního procesu v ČR nejpomaleji, je oblast státní správy, soudnictví, vymahatelnosti práva a dodržování práv občanů. Státní propaganda, využívajíce mnohdy známých osobností českého společenského života a vkládaje jim v různých reklamních šotech přihlouplá až naivní slova o tom, jak se s naším vstupem do EU změní situace občanů v této oblasti, vytváří naprosto neadekvátní očekávání u občanů. Je směšné předpokládat, že naším vstupem do EU se situace změní jako mávnutím čarovným proutkem. Vše záleží na lidech, kteří činnosti související s výkonem státní moci vykonávají. Jejich návyky, respektive u některých zlozvyky, se se vstupem do EU nezmění.
V ČR je často velmi oprávněně kritizována činnost rejstříkových soudů za jejich pomalost a mnohdy zbytečnou byrokratičnost. Ta je ovšem dána naší legislativou, kterou páni poslanci, alespoň tak tvrdí, přejímají právě z EU. Každý občan, který má přístup k internetu, se může přesvědčit o základních údajích o u nás zaregistrovaných firmách. Ty jsou zatím volně přístupné na www stránkách Ministerstva spravedlnosti. Málokdo však ví, že v zemi, která nám bývá často dávána za příklad, v Německu, něco podobného neexistuje, a že tyto údaje se velmi složitě shání a mnohdy se za ně platí nemalé částky. Podobná situace je i v jiných zemích EU.
V posledních letech, při stále tužší regulaci a vytvářením stále více předpisů, kterým nerozumí už ani samotní euroúředníci, se EU dostala do takové hospodářské situace, která vede Evropskou unii k vážným problémům. Každým dnem se snižuje počet pracovních míst a roste nezaměstnanost. Pokud pak dochází k vytváření nových pracovních míst, tak především v oblasti, která je financována z rozpočtu jednotlivých zemí případně z rozpočtu EU. To znamená že čím dál méně lidí vydělává na stále rostoucí počet eurobyrokracie. Představte si to jako že méně lidí pracuje v sektoru přinášejícím hodnoty a více lidí pracuje v sektoru, kde jsou placeni z našich daní. Přitom kvalita jejich práce neroste nijak závratným tempem. Státní správa nejenom v jednotlivých zemích Evropské unie, ale v samotných institucích Evropské unie je protkána korupcí. Posledním příkladem, který je spojen s podezřením z korupčního jednání, je Evropský statistický úřad ( Eurostat). Podezřelí z rozkrádání jsou jeho nejvyšší představitelé. Mohu připomenout i odstoupení celé Evropské komise před několika lety právě z důvodu podezření z korupce.
Přestože je známo z poslední doby pár případů, kdy se český občan domohl práva až prostřednictvím Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, tak i ten se za jistých okolností může „mýlit“. Mohli by o tom pohovořit občané České republiky, kteří byli např. v oblastech daňových potrestáni za použití retroaktivity právní normy. Bohužel svých práv se nedovolali ani ve Štrasburku. Mylné představy občanů o tom, že vstup do Evropské unie je spasí a zavede automaticky spravedlnost v ČR, nemůže být naplněna.
