Bývalá rektorka Mendelovy univerzity se na Twitteru dopustila začátečnické chyby. Pojďme si ji vysvětlit.
„Lidé letos zchudnou o 20 % kvůli inflaci.“ (zdroj)
Inflace je sice téměř 20 %, to ale neznamená, že reálná hodnota jejich peněžních zůstatků klesne o 20 %. Jak je to možné? Podívejme se na příklad.
Paní Nerudová si loni nechala vytisknout 10 000 předvolebních letáků za 10 000 Kč. Tedy jeden leták za 1 Kč. Pokud by si chtěla letos vytisknout letáky při 20% inflaci, a měla rozpočet přesně 10 000 Kč, kolik jich vytiskne?
Není to o 20 % méně, tedy 8000 letáků, ale je to o 16,67 % méně, tedy 8333 letáků. Proč? Protože roste cena zboží o 20 %, nikoli klesá výše příjmu o 20 %.
Zde kalkulace:
Cena jednoho letáku před inflací | 1 Kč |
Inflace | 20 % |
Cena jednoho letáku po inflaci | 1,20 Kč |
Rozpočet | 10 000 Kč |
Počet vytištěných letáků | 8333 |
O kolik se zmenšila kupní síla? | −16,67 % |
Pro lepší pochopení si zkuste představit, že při 100% inflaci neztratí naše bankovky reálnou hodnotu 100 %, což by se dalo vyvodit z tweetu paní Nerudové, ale „pouze“ 50 %. Viz kalkulaci:
Cena jednoho letáku před inflací | 1 Kč |
Inflace | 100 % |
Cena jednoho letáku po inflaci | 2,00 Kč |
Rozpočet | 10 000 Kč |
Počet vytištěných letáků | 5 000 |
O kolik se zmenšila kupní síla? | −50,00 % |
Aby byla ztráta reálné hodnoty 20 %, musela by míra inflace dosáhnout 25 %. Je možné, že takovou míru Danuše Nerudová předpokládá, ale měla by to říci.
Profesorka ekonomie by také neměla používat zavádějící pojem „zchudneme“, neboť v důsledku inflace ztrácejí plnou hodnotu pouze peněžní zůstatky, které chováme v peněženkách, slamnících nebo na běžných účtech s nulovým úročením. Jiných aktiv v našem držení (např. nemovitostí nebo automobilů) se inflace nedotýká a v dlouhém období i nominální mzdy doženou inflaci. Reálné zchudnutí je tak daleko menší než úbytek reálné hodnoty tisícikoruny v naší peněžence, a to i když ho správně spočítáme.
Nadto řešení inflace, která Danuše Nerudová navrhuje, nejsou dobrá. Cenový strop na energie nemůže vést k ničemu jinému než nedostatku. Finančně motivovat domácnosti a průmysl, aby snížily spotřebu energie, je ve světě tržních cen k ničemu. Cena má mj. funkci informační, tj. rostoucí cena informuje spotřebitele, aby statku (v tomto případě energií) konzumoval méně.
V očích některých politiků se zdá být kurzarbeit lékem na všechno. Není však jasné, jak má domácnostem pomoci s inflací.