Redaktorka Deníku N Tereza Mynářová připravila článek Sdílení skončilo. Majitelé prázdných bytů přišli o statisíce korun, místní se ale konečně vyspali. Čtyři otázky poslala i mně. Docela jsem se rozepsal, a protože do článku se nakonec hodil jenom krátký úryvek, publikuji svoje odpovědi v tomto článku:
1) Jsou podle vás epidemie obecně škodlivé pro sdílenou ekonomiku? Nebo případně jen pro některá její odvětví? (patří tam eventuálně i krátkodobé pronájmy?)
Epidemie jsou škodlivé téměř pro všechny sektory. Je jenom málo odvětví ekonomiky, kterým epidemie vyloženě prospěje. V té současné sand můžeme zmínit vyšší poptávku po cloudových řešeních, videohovorech, streamování filmů a seriálů nebo rozvážkách jídla. Téměř všechny ostatní obory lidské činnosti ale zaznamenaly útlum, nejvíce pak odvětví založená na turismu, jako ubytování nebo restaurace a samozřejmě také letecká (a jiná) doprava. Otázka, jak zasahuje epidemie do sdílené ekonomiky, závisí na tom, s jakou definicí sdílené ekonomiky pracujeme. Není to zcela jasné, jak popisuje Róbert Chovanculiak ve své knize Pokrok bez povolení. Pokud ale myslíme zejména Uber a Airbnb, jako hlavní představitele sdílené ekonomiky, tak obě firmy byly zasaženy výrazně.
2) Odvětví krátkodobých pronájmů se během karantény prakticky úplně zastavilo. Mělo to teď během epidemie i jindy v minulosti nějakou obdobu? Napadá mě teď cestovní ruch (do zahraničí) jako celek, v minulosti zastavení letů kvůli islandské sopce… Vybavíte si ještě nějaké další podobné příklady?
V době výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull se jednalo o týdenní disrupci letecké dopravy v dubnu a poté několikadenní disrupci v květnu 2010. Přestože to byl významný zásah, byl mnohem kratší, omezený pouze na Evropu a přece jenom před deseti lety byla trochu jiná doba. Např. Airbnb bylo teprve v plenkách a málokdo o něm tenkrát vůbec slyšel. Disrupce letošních rozměrů je srovnatelná s živelními pohromami, jako bylo zemětřesení v Indickém oceánu 2004, nebo s válečnými konflikty. I ty jsou ale vždy lokálně omezeny. Nic, co by se podobalo současné disrupci, jsme nikdy nezažili v moderní, globalizované době, kdy i střední třída může cestovat po celém světě.
3) Uškodilo podle vás lidem, kteří nabízejí pokoje či byty ke krátkodobým pronájmům, relativně jednostranné zaměření Airbnb? Například řidiči Uberu mohli v posledních měsících přejít od rozvážky lidí k rozvážce jídla…
Airbnb už před časem spustilo Airbnb Experiences, tedy „zážitky“, kdy si turisté po skupinkách nebo jednotlivcích mohou zakoupit pár hodin času místního průvodce zážitkem, který jim uvaří lokální jídlo, udělá jim prohlídku městem, vezme je na zajímavé místo apod. Tato služba byla ovšem postižena koronavirovým výpadkem v cestování přesně stejně jako hlavní ubytovací služba. Analytici Airbnb si teď určitě již několik měsíců lámou hlavu nad tím, jak své služby více diverzifikovat, aby byli chránění proti takovýmto výpadkům — byť do budoucna půjde spíše opět o kratší a lokalizované výpadky. Uvidíme, s čím přijdou. Přeměnit ubytovací kapacity přes noc na jiný druh podnikání (individualizované tělocvičny? malé školy, aby rodiče mohli chodit do práce, když jsou zavřené veřejné školy? levné kanceláře, pro lidi kteří nemohou pracovat doma?) není jednoduché.
4) Napadá vás vůbec kromě toho, že byt pronajmou dlouhodobě, nějaký další způsob, jak mohou své podnikání diverzifikovat? (k čemu kromě ubytování návštěvníků z ciziny volné pokoje či byty případně ještě nabízet, kdyby se podobná krize zopakovala)
Hostitelé byli samozřejmě zaskočeni jako každý jiný. Před nižší poptávkou je za jiných okolností chrání cenový systém. Pokud klesne poptávka, klesnou ceny, a hostitel si vždy zachrání aspoň část tržeb. Málokdo může být připraven na to, že vypadne poptávka zcela a že i nahrazení dlouhodobějším pronájmem bude nedostupné, protože se na několik měsíců petrifikuje celá ekonomika. Z některých bytů na Airbnb by zřejmě šlo celkem bez potíží udělat např. malá bistra, avšak zde hostitelé zase naráží na to, že nesplňují regulace pro tento typ podniku. I proto je nutné výrazně deregulovat podnikání (podle indexu Doing Business, který zpracovává Světová banka, je Česká republika na ostudném 134. místě ze 190 zemí ve snadnosti založení podniku) a opustit myšlenkové modely platné pro dobu před několika dekádami. Potřebujeme větší flexibilitu.
Iracionální odpůrci Airbnb, ať už z řad sousedů, hoteliérů nebo lokálních i státních politiků, mohou oslavovat. Pro velký počet hostitelů Airbnb je toto nejspíše poslední kapkou a svoje prospěšné podnikání ukončí.
