Venku je zima a tma, tak proč krátce nezavzpomínat léto, kdy jsme oslavili Den daňové svobody?
Letos jsme ho „oslavili“ až 24. června, nejpozději od roku 2000, kdy ho vyhlašujeme. Důvodem je samozřejmě pandemie koronaviru, která znamenala razantní zvýšení vládních výdajů. Při výpočtu Dne daňové svobody se řídíme veřejnými výdaji podle maximy Miltona Friedmana: „Dívejte se na jednu věc a pouze na jednu věc: jak velké jsou vládní výdaje, protože to je skutečná daň.“
V dobrých letech jsme upozorňovali na to, že až přijde recese a zeptá se na to, jaké reformy veřejných financí vláda udělala, nebude vláda mít na co ukázat. Z loňského Dne daňové svobody:
- „Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, jaké pamatujeme.“
- „Při dalším zpomalení nebo recesi se může Den daňové svobody snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi.“
- „Vláda má v podstatě poslední šanci udělat něco s veřejnými rozpočty, než bude pozdě. Hospodářský růst nebude trvat věčně.“
Součástí letošního vyhlášení Dne daňové svobody bylo také upozornění, že jej budeme muset zpětně revidovat, protože situace v květnu, kdy jsme Den daňové svobody 2020 vypočítali, byla ještě velmi nejistá (více v tiskové zprávě). Definitivní data nemáme ještě ani teď, ale s jistotou už můžeme říci, že se Den daňové svobody úplně poprvé v historii dostane až do července, tedy přes hranici 50% přerozdělování.
Po tiskové konferenci jsme se přesunuli na happening, kde jsme kolemjdoucí daňové poplatníky zvali na zdaněné pivo a diskutovali s nimi o daních. Z rozhovorů jsme pořídili dvě krátká videa:
A v němčině (s titulky):
Na závěr ještě pár fotek k dokreslení atmosféry:
Za fotky a videa děkujeme Hugo Trkalovi. Mediální zájem jsme zachytili v monitoringu. V novém roce provedeme finální revizi letošního Dne daňové svobody a nový výpočet oznámíme. Věříme, že v příštím roce se vrátíme zpět na rozumná čísla.
