Osudná domýšlivost je novým dílem profesora Hayeka. Poprvé vyšla roku 1988 jako první svazek plánovaných Sebraných spisů F. A. Hayeka, nové, standardní edice jeho díla.
Čtenáře, který si povšimne tempa a svěžesti Hayekovy argumentace, živého vztahu k pojednávané problematice a místy až polemicky vyhrocené průbojnosti této knihy, bude možná zajímat, co vlastně stálo u jejího zrodu. V roce 1978, ve svých bezmála osmdesáti letech, chtěl Hayek – po životě zasvěceném boji proti socialismu v jeho rozmanitých projevech – učinit jakési zúčtování a podstoupit rozhodující zkoušku. Uvažoval o velké oficiální debatě, která by se nejspíše konala v Paříži, v níž by vůdčí teoretikové socialismu čelili předním intelektuálním obhájcům tržního řádu. Měli by odpovídat na otázku: „Byl socialismus omylem?“ Zastánci tržního řádu by dokazovali, že socialismus stojí – a vždycky stál – na veskrze mylných vědeckých, faktických a dokonce i logických základech a že opakované fiasko mnoha různých aplikací socialistických idejí, jejichž svědkem je naše století, je v podstatě přímým důsledkem těchto vědeckých chyb.
Ze záměru uskutečnit velkou oficiální debatu z praktických důvodů sešlo. Jakým způsobem by se například vybírali reprezentanti socialismu? Byli by vůbec schopni se dohodnout na tom, kdo za ně bude mluvit? A i kdyby tento nepravděpodobný případ nastal, dalo by se od nich očekávat, že uznají skutečný výsledek takové debaty? Přiznat veřejně chybu není snadné.
Někteří z Hayekových kolegů, již s ním o této představě diskutovali, se jí nechtěli jen tak vzdát a vybídli ho, aby v jakémsi manifestu sepsal hlavní argumenty ve prospěch volného trhu. Co mělo být původně krátkým manifestem, přerostlo v rozsáhlé dílo o třech částech, které bylo poté zhuštěno do kratší knihy – či delšího manifestu –, již nyní čtenáři předkládáme. Zachované fragmenty onoho rozsáhlejšího díla vyjdou samostatně jako desátý svazek spisů.
Ve zkoumání podstaty, původů, výběru a vývoje lišících se morálních zásad socialismu a tržního řádu Hayek přijal a důsledně uplatnil evoluční a ekonomický přístup. Vypočítává neobyčejné možnosti, jež „rozšířený řád“ trhu – jak jej nazývá – poskytuje lidstvu a které konstituují civilizaci a umožňují její vývoj. Hayek také zvažuje – v tom místy připomíná Freuda z Nespokojenosti v kultuře, ovšem oba dva dospívají k naprosto odlišným závěrům – prospěšnost a nevýhody naší civilizace a také následky, jež by s sebou neslo zničení tržního řádu. Uzavírá: „Zatímco fakta samotná nikdy nemohou určit, co je správné, neuvážené názory o tom, co je rozumné, správné a dobré, mohou tato fakta a s nimi i okolnosti, v nichž žijeme, změnit. Mohou snad navždy zničit nejenom jednotlivce a výsledky jejich úsilí a dovednosti i společenství, k nimž vývoj dospěl (a o jejichž zranitelnosti různými morálními zásadami a ideologiemi již dlouho víme), ale také tradice, instituce a vzájemné vztahy, bez nichž by takové výtvory sotva mohly vzniknout či se opět obnovit.“
W. W. Bartley III.
Osudnou domýšlivost si můžete koupit v našem e-shopu a u každého dobrého knihkupce.
