Tato otázka zřejmě proběhla hlavou každému, kdo alespoňzaslechl zprávu o rozhodnutí jihlavských radních zaplatit 3000 Kč každému, kdose ve městě přihlásí k trvalému pobytu. Proč vůbec něco takového dělají?Odpověď je snadná – chtějí dosáhnout na více peněz ze státního rozpočtu.
26 milionů za 2,5 milionu korun. No nekupte to!V případě, že by bylo město Jihlava soukromý subjekt, páni radní jehomanažeři a oněch 26 milionů korun výnos nějaké investice, pak by nám nezbývalo,než uznale pokyvovat hlavou. Jenže tady je právě ten „malý“ háček. Jihlava nenísoukromá a těch 28,5 milionu korun, které jsou ve hře, také ne. Vždyť projihlavské je to výhra, můžete namítnout. Ano, to docela určitě je. Čistý zisk23,5 milionu Kč určitě neurazí.
Položme si ale následující otázku: Kde vzalo město oněch 2,5milionu korun? Odpověď je opět nasnadě – ze státního rozpočtu. A kde se vzalypeníze ve státním rozpočtu? Opět nemusíme dlouho přemýšlet, abychom řekli, žez našich daní. Ať už současných nebo, v případě dluhového financovánístátního rozpočtu, daní budoucích. 2,5 milionu, které mohli buď samotní daňovípoplatníci, nebo státní přerozdělovači využít nějakým užitečným způsobem. 2,5milionu, za které mohla jihlavská radnice zalepit nějakou tu díru na cestách.2,5 milionu, které by mohla radnice (když už jsou jednou vybrané od nás,občanů) v ideálním případě vrátit svým daňovým poplatníkům, a vytvářet takkonkurenční prostředí mezi městy. No nebylo by to pěkné? Jednotlivá města by sikonkurovala v tom, kdo nabídne podnikatelům nižší úroveň zdanění a tedy výhodnějšípodmínky pro provozování jejich aktivit. Místo toho jsme svědky dalšíhopřerozdělení od bohatých-produktivních k chudým-neproduktivním, kteří majíčas stát frontu na nový občanský průkaz.
To by byla strana „výdajů“. A odkud přijde těch 26 milionů,o něž se hraje? Ano, opět ze státního rozpočtu, tedy z našich daní.
Moment! Samotného mě polekalo, co z toho vlastně plyne.Odvedli jsme 2,5 milionu na daních, abychom přišli o dalších 26?! To jenaprosto zvrhlé. Místo, aby si města konkurovala v tom, které z nichdokáže poskytnout více užitečných služeb za méně peněz, tak jsme svědkynaprostého opaku. Jihlava rozdává zbůhdarma naše peníze, aby nám mohla sáhnoutještě hlouběji do kapes.
Mám neodbytný pocit, že dítě některého z autorů tétomyšlenky dostalo ve škole v rámci povinné četby za úkol přečíst jedenslavný Gogolův román – a milý rodič nahlédl do knihy a myšlenka se mu zalíbila.Ale co, přejme jihlavským těch „hloupých“ pár milionů. Jen doufám, že za něpříští zimu nebudou nakupovat další „mrtvé duše“.
