Ve čtvrtek, přesně měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny, jsme spustili nový projekt SkórePoslanců.cz. Nejliberálnějším poslancem se možná trochu překvapivě stal končící poslanec František Laudát z TOP 09 o jeden hlas před stranickým kolegou Markem Kučerou a Miroslavou Němcovou z ODS.
František Laudát okomentoval svoje umístění na svém facebookovém profilu:
Projekt jsme vymysleli po vzoru amerického FreedomWorks, kde si již několik let drží Justin Amash čistý štít. Výsledky v České republice jsou bohužel mnohem chmurnější.
Někdo by se mohl ptát, jaký je rozdíl mezi Skórem poslanců a Volební kalkulačkou. Rozdíly jsou zejména dva. Zaprvé, Volební kalkulačka je nestranná organizce. Pouze sumarizuje hlasování poslanců a nechává na čtenáři, aby jim přisoudil hodnotu tím, že říká, zda chce hlasovat stejně jako oni, nebo jinak. Skóre poslanců se naopak zcela jasně hlásí k liberalismu a hodnotí poslance podle toho, jak jsou liberální. Zadruhé, nejde pouze o výsledek Volební kalkulačky, jak by vyšel analytikům Liberálního institutu. I když jsme se u některých zákonů, které jsme zařadili, inspirovali Volební kalkulačkou, u některých z nich jsme jednak zařadili jiné hlasování (pozměňovák vs. závěrečné hlasování) a spoustu zákonů naše Skóre má a Kalkulačka nemá a naopak, dáváme zkrátka důraz na jiné zákony.
Výhodou našeho přístupu, že hodnotíme pouze skutečná hlasování a ne např. politické programy, je výrazně nižší potřeba spekulovat „co by kdyby“ a jasnější metodika. Nevýhodou samozřejmě je, že nepochytíme budoucí hlasování (např. o vstupu ČR do eurozóny) a zatím ani hlasování minulých volebních období (např. zajišťovací příkaz). Na těch uplynulých volebních obdobích ale chceme pracovat a časem je doplnit.
Obecným principem Skóre poslanců je, že všude, kde to má smysl, hodnotíme závěrečné hlasování. Tj. konečné hlasování ve třetím čtení, popř. hlasování o přehlasování Senátu nebo veta prezidenta republiky, popř. hlasování o zamítacím návrhu. V některých případech, když hodnotíme samotný pozměňovací návrh, zařazujeme hlasování o tomto pozměňováku, ne závěrečné hlasování.
Jak již bylo řečeno, výsledky jsou pro svobodu v naší zemi velmi pochmurné. Ani ti nejliberálnější poslanci nedosáhli 50 %, mediánový poslanec Jana Lorencová (ANO) má skóre -35 % a pravicová opozice TOP 09 a ODS nedosáhla v průměru ani na sedm bodů z 31, tj. 23 %.
Metodologický spor panuje o to, zda zdržení se má být ohodnoceno nulou, jak je tomu v nyní publikovaném Skóre, nebo jinak. Jednací řád Poslanecké sněmovny totiž stanoví (§ 70, odst. 2), že „k platnému usnesení Sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců“, tzn. zdržení se je de facto hlasem proti. Nicméně vyvstává otázka, proč tedy poslanec nehlasoval rovnou proti. A tak otázkou je, zda má být zdržení hodnoceno jako neúčast na hlasování, nebo jako hlasování proti, nebo jako něco mezi (např. půl bodu). Zatím dáváme nulu, ale do budoucna to můžeme změnit, pokud budeme přesvědčeni dobrými argumenty, že správně je to nějak jinak.
Na to doplatil Jan Skopeček (můj bývalý učitel ekonomie veřejného sektoru), který sice proti pozici Liberálního institutu hlasoval jenom jednou, ale zato se čtyřikrát zdržel, takže mu nakonec vyšlo skóre pouze 25 %. Pokud bychom dávali bod za každé zdržení, měl by skóre 75 % a žebříček by s přehledem vyhrál.
Pro náš žebříček je dobré, že poslanci jsou mnohem méně loajální vůči svým klubům, než se traduje. Rozptyl jednotlivých poslanců je poměrně značný, což nám umožňuje sestavit žebříček. Např. v rámci ODS je rozptyl +39 % (Němcová) až -4 % (Beznoska). Mimochodem, poslanec Beznoska jako jediný z klubu ODS podpořil zákaz lesních školek, na což nezareagoval předseda klubu ODS Stanjura tím, že by se omluvil voličům, ale vychloubal se vládní koalici, že jim zachránil hlasování. Člověk nevěří svým očím, když si ten stenozáznam čte. I klub s tak pověstnou tvrdou rukou, jako je ANO, má poměrně velký rozptyl. Když nepočítáme přeběhlíka z TOP 09, je nejliberálnějším poslancem ANO ministr obrany Stropnický (-16 %) a nejméně liberální je poslankyně Šánová (-56 %). Do budoucna plánujeme implementovat funkci, která budezobrazovat kohezi jednotlivých klubů.
Zajímavostí také je, že ve vládě de facto vedené hnutím ANO dokáže být ANO jistou opozicí, a má tak pozitivnější skóre než ČSSD, v průměru o 4,2 bodu (tj. 4,2 hlasování). Původně jsme se obávali, zda nevyhraje Tomio Okamura na základě toho, že hlasuje proti všem vládním návrhům nebo Andrej Babiš na základě toho, že – jak známo – na hlasování příliš často nechodí, a tak by mohlo hrozit, že se se skórem 0 stane nejliberálnějším poslancem. Je drobnou úlevou, že TOP 09 a ODS dokázaly porazit aspoň tyto dva poslance, avšak Tomio Okamura je v žebříčku první, který narušil střídání poslanců TOP 09 a ODS.
Perličkou na závěr je skóre Věry Jourové. Než se stala eurokomisařkou, byla poslankyní ve Sněmovně a její mandát trval přes čtyři námi sledovaná hlasování. Věra Jourová, jež šokovala českou veřejnost prohlášením, že v Evropské komisi se nehlasuje, ukázala, že nejlepší kvalifikací je nehlasovat nikdy, a tak se čtyřmi zdrženími (nepřítomnostmi) získala krásné skóre 0 %.
Více na SkórePoslanců.cz »
