Lidstvo stále nedosáhlo takové životní úrovně, že by se mohlo plně spolehnout na roboty a místo práce se věnovat pouze volnočasovým záležitostem. Za poslední desetiletí dokonce nedošlo ani k výraznějšímu úbytku počtu hodin, které musíme práci věnovat. Předpověď Johna Maynarda Keynese, že lidé budou na začátku 21. století pracovat jen 15 hodin týdně, se ukázala lichou. Průměrný Čech věnuje práci téměř 2000 hodin ročně. Přesto není důvod, proč bychom si měli nad dnešním stavem zoufat. Když se ohlédneme za posledním čtvrtstoletím, uvidíme obrovský pokrok. O příležitostech, možnosti výběru, ale i míře svobody, kterých se nám dnes ve spojitosti s prací dostává, se předlistopadové generaci ani nesnilo. Vděčíme za to především společensko-politickým změnám a technologickým inovacím, ale i změně v uvažování o práci, která se odehrává především na západní polokouli naší planety. Proč máme dnes mnohem větší šanci najít si smysluplnou práci, jsem se pokusil shrnout v následujících jedenácti bodech.
1) Padl režim, ve kterém práce znamenala povinnost a ústupky
Se sametovou revolucí pominula doba, kdy mít práci znamenalo povinnost. Kdo ji neměl, mohl jako takzvaný příživník dokonce skončit ve vězení. Po revoluci vznikla řada míst v soukromém sektoru, kde odpovědnost zaměstnanců k plnění centrálního plánu byla nahrazena odpovědností vůči přáním a poptávce zákazníků. Lidé mohou dělat kariéru či jezdit na služební cesty do zahraničí, aniž by pro to museli dělat ústupky režimu nebo s ním dokonce kolaborovat.
2) Zájmu se těší malé a svobodné firmy
Narůstá počet lidí, kteří od zaměstnání očekávají více než jen adekvátní mzdu. Ne každý jen ochoten pracovat v monstrózním open space v podmínkách, kde je vyžadováno striktní dodržování pevné pracovní doby a dress code. Oblibu si získávají menší firmy. V Česku máme například více než 90 % firem s méně než 10 zaměstnanci. Setkáváme se rovněž s aktivitami hnutí za svobodnou práci, jehož ideálem jsou firmy, v nichž lidé mohou dělat, co je opravdu baví, čímž se odlišují od firem, kde manažeři zaměstnancům definují pracovní povinnosti. Přestože zájem o svobodné firmy asi jen tak neutichne, je otázkou, nakolik dokáží být efektivní a konkurenceschopné. Z těch, kterým se daří, aniž by praktikovaly hierarchické řízení, můžeme jmenovat Valve, Morning Star či českou EtNetera.
3) Práce a nezávislost se vzájemně nevylučují
Kdo touží po absolutní svobodě ve smyslu, že nechce podléhat příkazům od nadřízených či od kolegů, může se vydat cestou nezávislého profesionála či, jak se taktéž říká, freelancera. Zkrátka pustit se na volnou nohu. Možnost být sám sobě pánem využívají zejména programátoři, markéteři, překladatelé, řemeslníci či designeři. Někteří freelanceři se zaměřují na několikasetkorunové zakázky, ti nejlepší jsou pak doslova oborovými celebritami a dosahují příjmů srovnatelných s top manažery. V USA pracuje na volné noze téměř třetina pracovní síly a očekává se, že jejich počet bude i nadále narůstat. Vzestupný trend lze očekávat i u nás. Informací o tom, na co by se měli nezávislí profesionálové v počátcích svého podnikání zaměřit, je na internetu již celkem dost, což je pro každého, kdo tuto možnost obživy zvažuje, povzbuzující. Komunita lidí na volné noze je v online prostředí výrazně aktivní a ráda pomůže méně zkušeným kolegům.
4) Více příležitostí i pro méně kvalifikované
Možná si říkáte, že výše vyjmenované možnosti profesního uplatnění hrají do karet pouze lidem, kteří se zabývají intelektuální či velmi specializovanou činností a patří mezi vysoce kvalifikované. Myslíte si, že zbytek se musí smířit s tím, že bude až do důchodu pracovat u pásu a poslouchat nesmyslné příkazy svých nařízených. To je ale velký omyl. Růst životní úrovně a nepochybně i ženská emancipace způsobují nárůst poptávky po činnostech spojených s chodem domácnosti. V době internetu tak mají inzeráty chův, paní na úklid, paní na žehlení či hodinových manželů (pánové, kteří v domácnosti opraví, co je zrovna třeba) velkou šanci, že se setkají s pozitivní odezvou. Na výkon těchto činností není zapotřebí takřka žádná kvalifikace. Důležitá je spíše šikovnost a spolehlivost. Bez diplomů se můžete uplatnit třeba i jako řidič služeb, které se nedávno objevily jako alternativa k licencovaným taxíkům (jde např. o Uber, Wundercar nebo Liftago), nebo jako kuchař. To pokud se u nás ujme trend z Nizozemska, kde si lidé zvykli objednávat jídla z domácích kuchyní.
5) Kancelář již není nutností
Práce v kanceláři obnáší řadu negativ. Obklopení vystresovanými kolegy, nejistota pramenící z toho, že se nacházíte daleko od dětí, časově náročné přesuny z domova do práce atd. Není divu, že lidé vyhledávají a prosazují nové způsoby výkonu práce. Běžnou záležitostí je home office, tedy práce z domova nebo třeba z chalupy aspoň pár dnů v měsíci. Najdou se však i firmy, které nemají problém s tím, aby jejich zaměstnanci pracovali z domova trvale. Kancelář pak považují dokonce za zbytečnou. Propagátorem této myšlenky je například Jason Fried z globálně úspěšné firmy Basecamp. Zatímco zaměstnancům home office umožňuje delší spánek, úsporu času a komfort, firmě šetří náklady za energie, nábytek či občerstvení pro pracovníky. Alternativou k práci z domova je práce z kavárny, sdílená kancelář nebo coworkingové centrum. Tyto možnosti jsou vhodné pro každého, kdo se doma cítí příliš izolovaný a vyhledává společnost ostatních, na práci soustředěných lidí.
6) Práci lze spojit s cestováním
Práci je možné vykonávat nejen mimo kancelář, ale dokonce i mimo zemi, kde formálně pracujete či podnikáte. Pro lidi, kteří aspoň po část roku pracují ze zahraničí, se vžilo označení nomádi. Jedná se profesionály, kteří chtějí při práci cestovat, poznávat svět a kteří touží po lepší kvalitě života, než jim může zvláště v období chladných měsíců nabídnout Česko. Proto se, často i s celou rodinou, vydávají například na jih Evropy, sever Afriky či do Thajska, kde žijí za náklady srovnatelné s tuzemskými, přičemž se věnují práci na zakázkách pro české i zahraniční klienty. Osobní schůzky pak nahrazuje emailová komunikace či Skype hovory.
7) Méně zábran a více příležitostí, jak se uplatnit v zahraničí
V zahraničí se můžete také nechat rovnou zaměstnat. V členských zemích EU čeští občané nepotřebují pracovní povolení, takže možnosti jsou široké. Na kvalifikovaných pozicích je samozřejmě zapotřebí patřičná jazyková vybavenost, ve stavebnictví či v pohostinství si většinou pro začátek vystačíte i se základními frázemi. Práci v zahraničí lze sehnat přes specializované agentury. Informace o možnostech pracovního uplatnění v jednotlivých zemích lze dohledat na internetu. Vyplatí se také zabrousit na blogy krajanů, kteří se o svou zkušenost s prací v zahraničí podělili se svými čtenáři.
8) Internet přináší nové možnosti pro ty, co se nechtějí předřít
Internet je mocnou zbraní pro jedince, kteří soustředí veškerou energii na to, aby se příliš nenadřeli a dosáhli pokud možno co nejrychlejšího příjmu. Nebojme se je nazvat vyčůránky. Pokud se chcete stát jedním z nich, začněte například s knižním manuálem Čtyřhodinový p
racovní týden od Timothyho Ferrisse. Autor vám například prozradí, jak delegovat povinnosti na ty, kteří je udělají levněji, a vůbec jak si zajistit tzv. pasivní příjem. Pokud se nebojíte riskovat nebo nemáte příliš velké etické zábrany, stačí zadat do Googlu heslo „rychlý výdělek na internetu“, pročíst si pár článků a pustit se do realizace nápadu.
9) Blízká budoucnost je plná nových možností
Pokud jste si dosud nenašli práci, která by vás bavila, nemusíte zoufat. Dost možná na vás číhá v blízké budoucnosti. Stále vznikají nová povolání a pracovní trh prochází rychlými a poměrně radikálními změnami. Předpokládá se, že šedesát procent žáků současných škol bude pracovat v povoláních, která dnes ještě neexistují. Ostatně třeba dnes tolik populární manažeři sociálních médií, vývojáři mobilních aplikací či datoví analytici patří mezi povolání, která si před deseti lety dokázal málokdo představit.
10) Nabídky práce, kam se podíváš
Velmi důležitým krokem k získání práce je vědět, kde ji máte hledat. Doby, kdy takovým místem byly úřady práce, pominuly. Přestože mají desítky poboček a tisícovky zaměstnanců, jejich význam upadá. Užitečným a komfortnějším pomocníkem jsou dnes spíše pracovní agentury, internetové portály inzerující nabídky práce (Jobs.cz, Startupjobs.cz) nebo tržiště, která uveřejňují nabídku dílčích pracovních úkonů (Webtrh, Stovkomat apod.).
11) Osobní branding jako cesta k úspěchu
Získání vysněné práce dnes nemusí být otázkou momentálního štěstí u pohovoru. Potenciální zaměstnavatele či klienty můžete oslovovat dlouhodobě. Stačí správně využívat sociální sítě (nejen profesně zaměřeného Linkedinu) a umět prodat své přednosti. O tom, čemu rozumíme nebo čemu se věnujeme, již nestačí jen psát blogy. Nabízí se i pokročilejší formy prezentace: videa, podcasty, sdílení slidů, zapojování do odborných diskusí. Každý profesionál by měl promyšleně budovat svou vlastní značku, jinak řečeno měl by dbát o osobní branding. Schopnost s ním pracovat může být cestou, jak zvítězit nad konkurencí.
Kdo sleduje zpravodajství nebo čas od času debatuje o práci se svým okolím, bude jistě namítat, že situace v Česku není zdaleka tak růžová. Početné skupiny zaměstnanců jsou nespokojeny se svým platem, jiní s nadřízenými nebo s náplní své práce. Nic takového se nesnažím popřít. Přesto se domnívám, že 25 let od sametové revoluce existuje pro každého východisko, jak se v profesní kariéře vydat mnohem lepším směrem. Tato pozitivní změna zasluhuje vyzdvihnout.
