Tak nám v prvním volbě ani v jednom ze tří kol nezvolili prezidenta. K jeho volbě nepomohla ani masáž ze strany mnohých sdělovacích prostředků, které favorizovaly jednoho z kandidátů – Petra Pitharta a vytvářely tak iluzi, že on by byl tím nejlepším na Hradě. Nepomohly ani různé zákulisní dohody, které spatřovaly možnost řešení ve volbě pana Bureše.
K rychlé dohodě politiků došlo při stanovování termínu pro druhou volbu. Ta proběhne tento pátek. Je vysoce pravděpodobné, že všechna tři kola se uskuteční v jeden den. Jedním z výsledků volby prezidenta může být to, že ani v druhém pokusu nebude zvolen žádný z kandidátů, který se bude o stolec prezidenta ucházet. Pravděpodobnost této varianty se zdá být nejvyšší ze všech dalších možných.
Teoreticky však můžeme být i svědky překvapivých událostí. Např. v třetím kole této volby se může jeden z pravděpodobných postupujících (Klaus, Zeman) vzdát ve prospěch soupeře hlasů svých volitelů a tím umožnit svému sokovi usednout na prezidentský stolec. Rád bych se mýlil, ale takové velkorysosti a velikosti není schopen žádný z dosavadních kandidátů.
Raději se vrátím z oblak do tvrdé pozemské reality, do situace, kdy prezident nebude zvolen. Senátoři a poslanci se tak budou muset zamyslet, zda-li je účelné opakovat jednotlivé volby či zda-li by nebylo lepší vypracovat změny příslušných článků Ústavy, což by umožnilo přejít na přímou volbu prezidenta. Vyhovělo by se tak přání (dle průzkumu veřejného mínění) většině občanů tohoto státu.
K tomu je zapotřebí změnit především čl. 54 odst. 2 Ústavy, který by nahradil současný způsob volby parlamentem a mohl by znít: Prezidenta republiky volí občané v jednokolové volbě. Při této novele by mohl být zrušen i odst. 3 stejného článku Ústavy, v kterém se praví, že: prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný. Místo něj by mohl být odstavec, který by popisoval způsob volby prezidenta v jednokolovém většinovém systému. Přímá volba prezidenta by neměla být omezena např. tím, že volba je platná pouze zúčastní-li se nadpoloviční většina občanů České republiky, kteří mají právo volit. Volba by byla platná při jakékoliv účasti voličů. Volič si sám může vybrat zda-li se voleb zúčastní či nikoliv a tím dává vlastně najevo i svůj postoj k tomu, zda-li se chce podílet na spoluvýběru nejvhodnější osoby na post prezidenta. Proto by platnost volby neměla být podmíněná počtem zúčastněných voličů.
Přímá volba by měla být jednokolová. Prezidentem by se měl stát ten, kdo získá v prvním a jediném kole nejvyšší počet hlasů. Při jednokolové volbě by se zabránilo různým dalším tahanicím ve druhém kole, (v případném dvoukolovém systému, kdy do druhého kola by postupovali dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního) a kde by neúspěšní kandidáti mohli vyzývat své voliče, aby podpořili jiného kandidáta.
Změnit by se musel i článek 58 Ústavy. V prvním odstavci by stávající text mohl být nahrazen tím, že navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně třeba tisíc (deset tisíc) občanů, kteří mají voličské právo a dále by popisoval údaje, které musí kandidátské listiny obsahovat. Druhý odstavec by mohl znít: Prezidentem republiky je zvolen ten kandidát, který získal nejvyšší počet platných hlasů. Při takto jednoduchém volebním systému by pak všechny další odstavce tohoto článku mohly být zrušeny. Tato jednoduchá změna Ústavy by neměla trvat nekonečné měsíce, mohla by být otázkou pár týdnů. Za jistých okolností by se přímá volba prezidenta mohla uskutečnit současně s referendem o vstupu do EU, které je již naplánováno na 15. června letošního roku. Ušetřilo by se také několik desítek, spíše však stovek milionů korun ve státním rozpočtu. Z pohledu občanů není nutné měnit ani žádné další ustanovení Ústavy, týkající se pravomocí prezidenta a jeho postavení v ústavním systému. Je jen otázkou zda naši zákonodárci vyslyší hlas svých voličů a přistoupí na tento způsob volby hlavy státu.
